Islamofobii se daří jako plísni na shnilém stromu a prorůstá stále hlouběji

Zatímco si svět připomíná smutné smutné výročí druhé vlny odsunu Židů z varšavského ghetta a následné nacistické represe, jejichž výsledkem byla likvidace ghetta a 71 000 mrtvých nebo deportovaných Židů, Evropou se plíží islamofobie a nejrůznější psychicky narušené osoby napadají nebo urážejí muslimy, přinejmenším si vylévají vztek na jejich mešitách, či modlitebnách. Mainstreamová média s honbou po čarodějnicích vytvářejí umělohmotný obraz na základě násilí teroristů, politici hovoří islamofobním tónem a společnost se navrací do míst, kdy byl Žid, nyní muslim, viníkem všeho špatného a zlého. Stejně jako Židé před více než sedmdesáti lety, muslimové jsou nyní novými obětními beránky Francie a Evropy,

Lidé, u nichž převládá nenávist nad sebekontrolou, posiluje touha po radikálním řešení odplatě, kterou může být také zabití člověka. Případy, kdy bylo muslimovi hrubě vyhrožováno, nebo kdy byl muslim napaden, rostou doslova raketovou rychlostí. A to nejen ve Freancii, ale také v sousedním Německu, kde k radikalizaci společnosti vyzývá xenofobvně laděná PEGIDA. Příkladem může být marocký muslim Mohamed El Makouli, který byl 28letým útočníkem v půl druhé ráno za křiku “já jsem tvůj Bůh, já jsem tvůj islám” ubodán v jižní Francii k smrti. Celému incidentu se snažila zabránit Makouliho manželka, jež byla následně útočníkem na rukou pořezána.

Byl to od  teroristického útoku nemuslimů na redakci Charlie Hebdo jeden z padesáti tří nahlášených útoků s islamofobní tématikou(jen pro srovnání, za celý rok 2013 bylo ve Francii provedeno na 691 útoků s islamofobní tématikou, z toho 158 případů fyzického napadení muslima). Dvacet šest mešit bylo ve Francii předmětem útoků. Jednalo se o zápalné lahve i granát vhozený do prostor muslimských svatostánků, pokládání vepřových hlav ke vchodům či rovnou dovnitř mešity, mazáni klik vepřovým sádlem, nasprejované symboly nacismu, výhružné telefony, emaily i dopisy zasílané klasickou poštou. Zatímco se celkově za rok 2014 počet rasových činů ve Francii snížil o 30 %, nyní se statistická data zvýší doslova raketovou rychlostí.

Několik hodin po útoku v kanceláři Charlie Hebdo, se mešita v Mans a Port-la-Nouvelle staly terčem střelných zbraní i granátů. Následující den došlo k výbuchu v blízkosti mešity ve městě Villefranche-sur-Saône. V době útoků naštěstí nikdo v  mešitách nebyl a nedošlo k žádné oběti na životech nebo zraněním. V Mans byly vhozeny do prostor mešity tři granáty, naštěstí explodoval pouze jeden na malém nádvoří, kde nezpůsobil žádné škody. Před stánkem s halal pokrmy byl ve Villefranche-sur-Saône zaznamenán výbuch nástražného systému. V Poitiers někdo na dveře mešity nakreslil dehonestující grafitti. Stejně tak podlehli “malířské” mánii v Bischwilleru, kde na zdi kdosi napsal “Ich bin Charlie”.

Útoky na mešity nejsou nic neobvyklého ani v Česku. Viz. posprejování zdi mešity v Brně, polévání močůvkou, pokládání prasečích hlav, pomazávání klik sádlem, snad jen ty fyzické útoky nejsou v českém prostředí ve velké permanenci. Tyto útoky mají na svědomí většinou lidé z Czech Defence League nebo fanoušci facebookové iniciativy Islám v ČR nechceme v doprovodu s některou z ultranacionalistických uskupení jako je Pro Vlast a další. Tenká hranice mezi svobodou projevu a hloupému odsuzování celého náboženství pomocí nepravdivých generalizací dává příležitost jak islamofobii, tak ultrapravicovému extrémismu, nacismu a všem možným odrůdám a druhům fašismů.

Velmi nebezpečná je činnost PEGIDY v Německu. Je lákadlem pro neonacisty, poskytuje prostor nenávisti a rozšiřuje ve společnosti pro ultrapravicový extrémismus také pomocí dezinformací a poštvávání lidí vůči někomu, kdo má muslimské a nikoli křesťanské vyznání. První větší demonstrace facebookové platformy Islám v ČR nechceme ukázala rozstříštěnost antiislámských skupin v Česku. Konvička se pokouší imitovat německou PEGIDU také mystifikacemi, že takových odpůrců jinověrců jsou tisíce. PEGIDA, stejně jako Konvičkovo stádo sádlomastičů sehrává svou aktivitu na poli vytváření imaginárních nepřátel, vyvolávání strachu z neznámého a překrucování pravd a faktů, jež se do ošatky islamofobů nehodí.

Lidé pod vedením vychytralých nenávistníků křičí “My jsme lid” ale ve skutečnosti jsou to jen okrajoví ultrapravičáci, jež se skrze média a vyvolávání lživých konstrukcí pokoušejí ovlivňovat veřejné dění. Martin Konvička dostal absolutní prostor, zatímco se Tomio Okamura jako solný sloup v tichosti fotil s Pechancem trošku nezaostřžené selfie.  V Sasku a jeho metropoli v Drážďanech se při demonstracích proti “islamizaci Evropy” třepotají fangle eurofobní Alternativy pro Německo vedle symbolů neonacistické NPD, německé obdoby čecháčkovské DSSS. Vyholenci jako za starých dob nešikovného malíře a překotného hysterika pochodují městem a při takových “radovánkách si zvesela pokřikují “Stop imigraci do sociálního systému! Ne nenávisti, násilí, Koránu! Ne válce s Ruskem! NATO, azyl, Evropa: referendum!“.

“Noviny lžou”  “My jsme lid” se z drážďanských ulic line jako nepsané pravidlo neonacistů k tomu účelu, aby novodobí neonacisté i ti, jež takové pojmenování hrubě odmítají, mohli vyprávět svůj vlastní příběh o upravené pravdě, které má běžně neználkovský našinec uvěřit na první dobrou. Německá krajní pravice, má podobně jako ta česká krajní pravice díky takovému demagogickému přístupu například úsvitářských poslanců otevřenou cestu u Čechů, jež by se bez obtíží mohli řídit heslem: “Jsem srab, kterej čuměl, když nakládali Židy, hajloval náckům, mával komoušům, chtěl jistotu desetinásobku a pak tleskal Okamurovi a teď i akademicky neakademickému Konvičkovi”

V Německu důveryhodnost a vliv poskytuje PEGIDĚ politická strana Alternativa pro Německo. V Česku ukryté Czech Defence League v ńeoficiálním občanském seskupení Islám v ČR nechceme pro neschopnost a malost Suverenity Volfové poskytuje parlamentní hnutí Tomia Okamury Úsvit přímé demokracie. Český případ je o to ještě více zajímavější, že využívá Janu Volfovou jako subjekt k registrování demonstrací i dalších žádostí, zatímco Úsvit slouží jen jako pozlátko poskytující image, politické pokrytí serioznosti Konvičkovi, připravuje cestičky do médií. Podpora islamofobii je největší tam, kde mají muslimové poměrně malé zastání. Lidé nemají každodenní zkušenosti s muslimy, a tak naletí na lži snáze, než ti, jež se setkávají s muslimy tak říkajíc na vlastní kůži(i když i v těchto lokacích dochází k inklinaci k populismu lidí na základě teroristických útoků a jejich mediálního podání).  V Sasku žije na 2,1 % cizinců, z čehož pouze 0,1 % tvoří muslimové. V Česku žije přibližně 50 000 muslimů, což představuje 0,5 % z celkové populace v Česku a z tohoto půl procenta je pouze velmi malá část českých muslimů aktivními muslimy.

V Düsseldorfu, Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Würzburgu, Kasselu a v Bonnu jsou protifašistické demonstrace mohutnější než shromáždění islamofobní pochody kriptonácků, i nacionálních bolševíků jež společně se sionisty v takových marších spolupracují. Podobně jako je mnoho Němců znepokojeno projevy neonacistů i islamofobů, většina Čechů s demonstracemi proti islámu nesouhlasí. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD) nazval zcela správně xenofobní demonstrace “hanbou Německa”. Kvůli své poznámce se stal terčem kritiky Křesťansko-sociální unie(CSU), která kdysi slovy Merkelové prohlásila, že v Německu žije na 4 miliony muslimů a jak je vidět, vedle sebe “nedokážou žít” lidé z různých kultur.

Islamofobní a antimultikulturní rétorice se blíží i velká strana v Německu a to je velice nebezpečné. Bohužel, taková proměna politického klima není v Evropě ojedinělá. Český ministr kultury Daniel Herman 18. ledna 2015 v diskusním pořadu TV Prima ukázal, že je populistickým politikem nahlížejícím na svět z pozice účelového vnímání světa, ve kterém hlavní obrázek muslimské komunity představují šílenci z Al-Šabáb, Boko Haram nebo Al-Kájda a vyzval zcela samolibě muslimy k tomu, aby si to sami vyřídili s teroristy……očekává snad, že muslimové budou bojovat s teroristy? Český politik tak za bílého dne pokračoval ke zjednodušování pohledu na islám, kdy je čtení jednotlivých veršů bez analogie a návazností správné.

Islám je líčen jako nebezpečí demokracie, porušování ženských práv s islámským právem šária, které je i politiky démonizováno a špatně vykládáno.  Dokonce je ten islám ve výkladech islamofobů krutý pro zvířata při halal porážkách, zatímco ty košer porážky zvířat, jež jsou mnohdy ještě drastičtější, nejsou zmiňovány a jsou považované za správné. Boj proti islámu je kladen za “naše práva“, přitom se nezapomíná na heslo “My jsme tady doma, ty se podřiď, nebo táhni odkud jsi přišel“. Prostor dostávají také protimultikulturní postoje poskytující prostor rasové nenávisti, tak jak tomu bylo v Německu, kdy před několika dny došlo k zavraždění eritrejského dvacetiletého imigranta. Rasová nenávist se také díky islamofobii rozšiřuje a dochází ke stále větším slovním i fyzickým napadáním imigrantů. i těch co jako imigranti vypadají.

Česká islamofobní scéna má jasné nepřátele: “Annu Šabatovou, Tomáše Halíka, zelené, sluníčkáře, nebo Dienstbierův gang“. Ve své podstatě se shodují s neonacistickou scénou, který je společným nepřítelem i cílem stále více s islamofobními spolky spojována. Na sobotní demonstraci(17.1.20015) Islámu v ČR nechceme po hymně si postávající neonacisté zanadávali do “čuráků”, kdy “muslim je čurák“, “zelení jsou čuráci“, zatímco úsvitu nakloněný Bohdan Svorník “zápasil” do doby, než přišla policie, s transparenty zelených. Konvička na demonstraci horoval za to, aby se “z obyvatel stal národ”, který by mohl islámu čelit.

Žongluje s národem a nacionalismem, protože tady o nic jiného nejde. Přijde čas, kdy se ve chvílích slabosti a pocitu neporazitelnosti Martin Konvička dozná beze studu ke spolupráci s neonacisty, čehož se po svém v jednom z příspěvků už doznal: “Jistěže oni „islámofobové“ sdružují všelijakou čeládku, včetně těch obávaných kluků z dělnických rodin, juchajících na fotbalových zápasech a nemajících daleko k všelikým předsudkům. Tedy těch, jichž jste se naučili obávat. Jenže je čas to přehodnotit. Nemusí vám „vonět“ třídně, kulturou, vystupováním či stylem zábavy, ale plavíte se na jedné lodi, které zatéká do podpalubí. A buď si navzájem pomůžete s pumpováním, nebo ne, ale pak to může dopadnout všelijak.”

Evropa směřuje velmi špatným směrem, když poskytuje prostor kindernáckům, novým představitelům českého fašismu a ultranacionalismu. Imigranti, muslimové ani minority v jednodlivých zemích nejsou hrozbou pro Evropu. Tou skutečnou hrozbou jsou islamofobové šikující se často s neonacistických luhů a hájů.