Krajské listy opět nabádají k nenávisti vůči Romům

Krajské listy opět ukázaly, jak umí nádherně nafukovat kauzy v Ústeckém kraji. Policie zadrží romského politika a tento plátek z klasického kriminálního případu vytváří došlo apokalyptickou událost, na základě které by Romové měli být ohrožením každého běloskvoucího čecháčka v okolí. Článek o zadržení Marcela Cichého je psán štvavým stylem a dokonce ignoruje presumpci neviny, když policií zadrženého člověka nazývá údajným narkobaronem. 

Reagovaly by regionální noviny stejně, pokud by šlo o neromského politika? Před očima čtenáře se míhají nějací bezejmenní lidé, jež se podle autora článku obávají o bezpečí svých dětí. Policie zatkla politika, který byl zároveň učitelem, a tak podle svědectví Krajských listů obyvatelé Trmic nevědí komu věřit. Kantor by zajisté měl být vzorem pro mládež i děti, ale zároveň by média neměla z obyčejného kriminálního deliktu vyrábět zápas dvou ras.

Článek začíná podobně tak jako řada dalších xenofobních soupisků vět strachem o ty nejzranitelnější s cílem vyvolat v lidech pocit strachu, nebezpečí z možné pomsty Romů.

Buď redakce Krajských listů neví co dělá a z čisté amatéřiny se dopouští očerňování Romů, nebo zcela cíleně sepsala všechno tak, aby vyvolala napětí třeba v nacionalisticky smýšlejících spoluobčanech, kteří bez sebemenšího zaváhání osloví Vandasovu sebranku, nebo jiný xenofobně laděný výkvět společnosti.

Je účelem snažení redakce v křehkém regionu vyvolat další protiromské pochody?

Až na jedinou výjimku ovšem nikdo ze strachu před pomstou místních Romů nechtěl říci své jméno. „Co s našich dětí bude, když je učí ani ne feťáci, ale ještě horší, ti co jim to svinstvo prodávají a vyrábí,“ strachoval se před zastávkou na Václavském náměstí v centru Trmic asi 70letý důchodce o francouzských holích. „Nechci, aby to znělo, že jsem nějaký bolševik, ale tohle za komunistů nebylo, to byl jiný pořádek. Pro tohle jsme před 25 lety šli do ulic? To asi ne,“ dodal muž, který podle svých slov čekal na příjezd svozové sanitky.

Zdroj: Krajské listy

Článek se dopouští generalizací a zároveň se pase jako dojná kráva na latentním rasismu, který se nejen díky minulému režimu zažral hluboko do kůže každého průměrného čecháčka. A co kdyby zadrželi neromského učitele za distribuci drog, nebo za jejich prodej? Vystupovali by postarší důchodci také se srdceryvnou výpovědí o tom, jak se cítí být ohroženi ostatními Čechy?

Rasismus bude přítomný do té doby, dokud budou vycházet podobné články.

Zpravodajství má morální povinnost informovat o dění, ale musí to dělat tak, aby nevyvolávalo strach z jakékoli minority, etnika, náboženství nebo sexuální orientace. Na místě by měla být novinářská etika, která je v Česku na permanentní dovolené. Něco jiného je napsat o tom, že byl policií zadržený politik slibující změny a něco jiného je informovat o xenogfobii a rasově zaladěným obavám, jež do reality mají opravdu hodně daleko.

Také asi padesátiletá žena na zastávce v Tyršově přímo před budovou tzv. nové školy, kde Cichý učil, nechápe, kam až stát mohl nechat problém drog v severních Čechách dojít. „Jezdím za přítelem do Krásného Března. Projít se byť za bílého dne tamním parkem je o bobříka odvahy. Když jsem byla za kamarádkou v Neštěmicích, myslela jsem po setmění, že jsem někde v Indii. A nahoru do Mojžíře se žádný normální člověk ani nechce nastěhovat, říkala mi to dcera, realitní makléřka,“ tvrdí žena  s tím, že všechny problémové lokality mají společného jmenovatele – nepřizpůsobivé asociální komunity, vesměs romské, a bující kriminalitu. Včetně té nejzávažnější, násilné a drog.

Zdroj: Krajské listy

Romové jsou ve výše uvedeném  odstavci vydáváni nepřímo za viníky bezpečnostní situace na severu Čech, jako kdyby s drogami neobchodovali převážně Vietnamci, Ukrajinci, Rusové ale také příslušníci majority. Člověk opravdu při pročítání jednotlivých řádků článku neví, jestli ještě čte Krajské listy, nebo nějakou odlehčenou ročenku Hlasu mládeže, ve které jsou Romové nepřímo přirovnáváni k hnědočechům, jichž by se každý už ze zásady měl obávat na život i na smrt. Doslova za bílého dne se bqžný čtenář setkává s rasismem in natura. Svědectví dcerušky přirovnávající Neštěmice k Indii není ničím jiným, než rasistickým útokem vůči Romům a noviny s takovým vyjádřením zřejmě nemají pražádný problém. Redakce se nijak nedistancuje od vyjadřování v článku, jako kdyby s nimi souhlasila.

Její kamarádku, která se ale představí jen jako Tereza, zase zajímá, zda, kdo a v jaké výši bude Cichému platit za vazbu. „Hodí mu to snad ředitelka jako neomluvené áčko, jak by to dopadlo u bílého učitele? Nebo mu dá neplacené volno? Nebo mu s ohledem na to, že je to místní politik, bude kriminál platit jako by chodil do práce?“ říká žena.

Zdroj: Krajské listy

Jsou uváděné pouze rasisticky zabarvené komentáře lidí. V tom předchozím dokonce neznámá, nejmenovaná žena podezřívá ředitelku základní školy, na níž policií zadržený politik učil, z rasového nadržování a Krajské noviny ani takové tvrzení nedementují, jako kdyby se to dělo. Samozřejmě, ředitelka školy nemůže romskému politikovi Marcelu Cichému nadržovat, ani kdyby chtěla. Musí se držet litery zákona.

Praktiky  podomních šmejdů jsou přeneseny do podoby písmen přímo do počítačů čtenářů. Jen s tím rozdílem, že nepřinášejí předražené hrnce, ale xenofobii s anticikánismem na stříbrném podnosu. 

Z článku je patrné, že nejde o informování čtenáře, ale o to, aby si čtenář povšiml na první dobrou, že trestný čin spáchal Rom, dokonce “pozitivně diskriminovaný Rom”. Opravdu tohle redakce myslí vážně?

O tom, že se ze strany policie nejedná o slepý výstřel a že Cichý z kriminálu asi jen tak brzy nevyleze, svědčí i to, že soudce na Cichého gang okamžitě uvalil vazbu. A to přesto, že se v případě údajného romského dealera jedná nejen o místního politika, ale také příslušníka „pozitivně diskriminované“ romské minority. Také to, že na případu pracuje celorepubliková Národní protidrogová centrála, znamená, že trmická buňka obchodníků s bílým jedem je součástí mnohem širší sítě ilegálních obchodníků s pervitinem.

…………

O signálech, že ústecká policie se bez ohledu na své heslo Pomáhat a chránit skutečně zaměřuje hlavně na šikanu řadových Čechů, jsme v minulosti už přinesli řadu důkazů.

Zdroj: Krajské listy

Kde přišla k tomu, že pan Cichý byl nebo nebyl pozitivně dikriminovaný? Opět se tu šermuje s termíny, které nejsou po dlouhá léta v praxi používané a pozitivní diskriminace vůbec není. Je tomu právě naopak, Článek si za prvotní klade za cíl vyvolávat dojem, že je s Romem zacházeno jinak, než s majoritářem.

Ano, je. Představitel minority, v Česku nejčastěji Rom, se musí potýkat se všudypřítomným rasismem a diskriminací od nedostupnosti vzdělávání až po diskriminaci na pracovním trhu. Rasismus je v Česku doslova všudypřítomný a znepříjemňuje každodenní život. Rom má spoustu starostí, se kterými se běžný představitel minority vůbec nesetká. Především soudní systém trestá romské pachatele trestných činů mnohem přísněji, než pachatele trestní činnosti z řad majority. Policie se také často chová xenofobně a neprofesionálně vůči Romům. V případě konfliktu se často uchyluje ke svědectví neromského útočníka, než ke svědectví Roma, jež byl třeba obětí rasově motivovaného útoku.

Články, kde je nepravda rasového nadržování policie podávána za pravdivou skutečnost, jsou největší hrozbou pro demokracii

Tohle všechno se zájemce o dění v Trmicích nedozví. “Zkrátka, Romové jsou špatní, a tak tady milí xenofobové máte další porci šťavnaté šunčičky, na které si pošmáknete přesně tak, jak to máte rádi”. Žijeme v demokratické společnosti a xenofobně laděné články by neměly být šířeny a veřejnost by se vůči nim měla ostře vymezit. Romské organizace by měly okamžitě žádat po redakci vysvětlení, proč takovým stylem byl článek sepsaný. Měly by se dožadovat okamžité nápravy, protože podobné články mohou díky ultrapravici vyvolat velmi vážné důsledky pro všechny obyvatele České republiky.