Za nárůst terorismu si může Evropa sama

Přestože v Evropě, tedy v Unii i mimo ni, podle statistik žije přibližně 56 milionů muslimů, islamofobové spolu s nacionalizujícím mainstreamem vytvářejí dojem, jako kdyby počet vyznavačů Koránu byl mnohonásobně vyšší než je tomu ve skutečnosti. O nesmyslných představách Evropanů informoval 7. ledna 2015 The Economist, když zveřejnil grafy sociologického průzkumu britské společnosti Ipsos Mori. 

Tak například respondenti se domnívají, že podíl muslimů v Německu je 19 %, i když skutečná čísla hovoří o 6 %. To dokazuje velmi nízké povědomí veřejnosti o problematice, k níž se politici spolu s extrémistickými uskupeními tak často veřejně vyjadřují. Protimuslimská rétorika s absolutní neznalostí a nereálnými představami spoluobčanů poskytuje dostatečný prostor ke kralování islamofobie, neporozumění a inklinaci k extrémním formám politických řešení jako obranu před neznámým a nebezpečným.

the_economics2
Tmavě červené jsou skutečná data o procentuálním podílu muslimů v jednotlivých státech a cihlová barva značí co si lidé myslí; Zdroj: The Economics

Evropská kultura klesá sama pod přičiněním Evropanů, když se ke slovu dostávají radikální názory využívající muslimy a islám jako zastírací manévr před skutečnými problémy Starého kontinentu, jakými jsou například nezaměstnanost, nárůst xenofobie, sociální systém, ekonomický pokles a řada dalších potíží, se kterými si evropští politici neví rady.

Islám spolu s muslimy patří do evropské kultury.

Byl její nedílnou součástí a přispěl například ve Španělsku k rozvoji architektury a Evropě jako celku daroval znalosti pokročilých lékařských technik, matematiky, Astronomie, Astrofyziky…….v České republice jsou muslimové již více než tisíc let. Šejk Sari Saltik je jednou z nejvýznamnějších osobností islámu v českých zemích. Se svolením přemyslovského krále Václava II. byl tento muž pohřben na území královstvíPrvním muslimem, který mohl v Čechách využít opravdové mešity, byl osmanský sultán Abdülhamid. V Karlových Varech ji dal pro něj postavit císař František Josef I. Muslimové se v Česku objevují už za doby panování Rudolfa II. Už tehdy nejspíš existovaly v tehdejším království muslimské modlitebny. Současná muslimská obec není v Česku homogenní skupinou. Je rozdělena do několika skupin vycházejících z nejrůznějších kulturních prostředí a tradic. V České republice žije podle statistik zhruba  50 000 muslimů, z nichž jen malá část je muslimy aktivními navštěvujícími například mešity, či modlitebny

Islám byl jako víra uznán za Rakouska-Uherska říšským zákonem č. 159/1912, ř.z. v roce 1912, stejný statut měl také za předválečného Československa. Tuto kontinuitu narušil až § 14 zákona č. 218/1949 Sb, který zrušil všechny předešlé předpisy upravující právní poměry církví a náboženských společností.

Evropští muslimové nikdy v minulosti neprojevovali inklinaci k extrémismu nebo k fanatismu.

V Česku se rovněž žádní takoví fanatici nenacházejí, i když i zde můžeme nalézt příznivce saudského wahhábismu, viz. například Mohamed Abbas z Muslimské unie.

Wahhábismus patří k radikální větvi islámu a ostatními muslimy, newahhábisty, není ani za islám považován a jeho stoupenci jsou taktéž považováni za bezvěrce. A naopak wahhábisté považují za bezvěrce a méněcenné newahhábisty. Wahhábismus dožaduje striktní dodržování šárie a vykládá Korán po svém. Zakladatelem uměle vytvořené větve islámu je  Muhammad ibn Abd al-Wahhab, který během svých studií v irácké Basře sepsal Knihu božího sjednocení, v níž uvedl základní, páteřní rysy wahhábismu. Wahhábismus vznikl v 18. století. Původní wahhábismus je netolerantní a velmi násilný. S postupem času se vlivem prostředí v Saudské Arábii rozmělňuje a jeho původně striktní pojetí ustupuje do pozadí. 

Jak již bylo uvedeno, evropští muslimové nikdy neinklinovali k extrémismu ani terorismu, ale

politika evropských zemí vytvářela v posledních několika desetiletích prostředí k radikalizaci potomků přistěhovalců, jež byli v rámci národních programů zváni do evropských zemí na práci, kterou nechtěli Evropané vykonávat.

Hospodářský boom zvláště, v západní Evropě, si žádal příliv cizinců a ti byli za příslib mzdy a také sociálních programů i udělení občanství do země přijímáni. Bývalé koloniální mocnosti, jakou je například Francie, využila svých kolonií v Africe a dalších zemích a nejen muslimy do země galského kohouta zvala.

Vítaný cizinec přišel, stavěl domy, průmyslová centra, pracoval v továrnách, Evropa i její jednotlivé státy bohatly, ale sliby, kterými evropské země cizince vítaly, nebyly často splněny, nebo byly naplněn jen zčásti.  

Přizvaní cizinci byli velmi často ubytováváni na předměstích velkých měst, do ghett…….v těch se kumulovaly závadné jevy, které byly řešeny často represí, než důsledným řešením.  Domy určené pro zahraniční dělníky byly nekvalitně stavěny a ruku v ruce s tím přicházely nekvalitní sociální programy, které například ve Francii dělníkům, kteří ukončili svou pracovní misi, nepomohly. Lidé mohli zůstat, dostali občanství, někteří nedostali ani to a byli často nezaměstnaní a cítili se podvedení. V takových lidech se hromadila frustrace, až někteří začali mít radikální myšlenky, jež přenášeli na své potomky, kteří díky špatným zákonům nedostali občanství a stali se z nich občané neobčané(Francie, ale také řada dalších zemí byla za takový způsob postoje k potomkům přizvaných dělníků často mezinárodními organizacemi kritizována). 

Frustrovaná mládež s touhou po radikálním řešení své situace hledá………. může ho nalézt v gangu, v drogách, ale také v teroristických organizacích, jež takovému člověku poskytují jistotu přátelství, důležitosti i potřebnosti s vyhlídkami na budoucnost, nabízejí i cestu k pomstě společnosti, která ponížila mladíkovu rodinu a nechala ji na holičkách……takovými mohou být třeba Al-Kájda. Hovoří o islámu, kterému věří chlapcova rodina a navíc útočí vůči západním kulturám……a to je voda pro mládencův mlýn. Konečně našel někoho, kdo mu rozumí a kdo mu chce pomoct.

Samozřejmě, islamistické organizace jako je například Al-Kájda, nemají s islámem nic společného, protože islám terorismus nepovoluje.
Ne z každého potomka přistěhovalce, jež byl do země pozván za prací, bude terorista.Takových je minimum. Značná část evropských teroristů jsou frustrovaní potomci muslimů, jež přijeli za prací a stát se k nim zachoval podle.
Pouze malá část muslimů v Evropě jsou muslimové praktikující a ještě menší je radikální(takoví lidé jsou muslimskou obcí vyobcováni a právem islámem odkopnuti). 

Náboženští fanatici  používají přehnanou doslovnost doprovázenou vlastní interpretací textů svatých knih a vyžadují pod hrozbou hrdelního, či zmrzačujícího trestu po ostatních totéž. Nahlížejí na společnost apokalyptickým způsobem, kdy buď prosadí násilím to, co chtějí, jinak hrozí “zkáza” světa.

Náboženští fanatici propadají bezvěrectví, i když víru používají jako hlavní důvod pro své počínání a při páchání vražd křičí třeba Allahu Akbar.

Islámský fundamentalismus není nic jiného, než odklon s islámem a nemá s původním učením nic společného. Islámští fundamentalisté nejsou muslimové Fanatici se pouze rozhodli vraždění a další kriminální delikty krýt náboženstvím. Bezměrná krutost, projevení nesoucitu s těmi nejmenšími a popírání kulturnosti barbarstvím…..to je hlavní součást všech nábožensky fanatických společenství. Stejně se chovali také husité. Nebrali slitování ani na kojence, co teprve na obyčejné ženy.

Je smutné, jak se evropské státy k problematice staví. V případě teroristického útoku vůbec neřeší proč se to stalo, ale to, co se stalo aníž by si uvědomily, že k tomu teroristickému činu přispěli také. A to nejen tím, že nesplnily vládní sliby, ale také tím, že reagují islamofobně, populisticky a nechávají stále větší prostor levicovému i pravicovému extrémismu, jež následně podněcuje a vybízí k hysterii a nenávisti.