Galina Andrejceva, banderovkyně co navštívila šéfa Pravého sektoru Dmytra Jaroše

Galina Andrejceva je jednou z předních představitelek ukrajinské diaspory v Česku. Sehrává velmi významnou, důležitou roli ukrajinské minority v Česku. Proto také nechyběla při většině proukrajinských demonstracích, na nichž vystupovala také jako jedna z mluvčích.  Pochází z ukrajinského Lvova, nyní žije v České republice, kde je aktivisticky velmi činná. Je členkou nevládní organizace Ukrajinsko-evropské perspektivy(v článku dále jen Perspektiva), jejíž úkolem je sdružovat prozápadně smýšlející Ukrajince po celém světě. 

Za Perspektivu Galina Andrejceva také organizuje v České republice humanitární sbírku určenou pro obyvatele válkou sužované východní Ukrajiny. Nicméně součástí darovaných věcí v humanitární sbírce jsou také vojenské uniformy společně s neprůstřelnými vestami a helmami. Jsou tedy pomocí sbírky převáženy na východ Ukrajiny také zbraně? Neslouží tato sbírka Azovu(speciální vojenský oddíl Pravého sektoru) k doplnění zásob?

andr4

andr5

Obecně vzato, největším problémem jakékoli diaspory je nárůst ultranacionalismu, pomocí jehož si představitelé příchozích minorit v nové vlasti snaží udržet a oživit kulturu svých předků. Přestávají mít každodenní styk s domovinou, zažívají stesk a velmi snadno propadají mámení extrémismu, jež zuby nehty volá po všem, co je vlastní národu. Samostatnost a suverenita začíná být alfou a omegou, zatímco lidská práva jsou důležitá jen u představitelů té minority, z níž příchozí imigrant pochází. Touha po kontinuitě a kulturním purismu napomáhá často k hnědému koloritu zabydlujících se přistěhovalců. Nositeli nacionalismu v takovém případě bývají občanské, nevládní organizace zřizované minoritami.

Problémem ukrajinské diaspory je její příklon k banderovcům, Štěpánu Banderovi a všem druhům nacionalismu podporujících víru v hrdinství masového vraha Židů, Poláků, Rusů, Volyňských Čechů, partizánů a dalších.

andr6

Proukrajinské nevládní organizace bývají často řízené a organizované probanderovsky smýšlejícími jedinci, jež se snaží v nové domovině propagovat banderovce jako zdravé nacionalisty dožadující se pouze samostatnosti, demokracie a co největší svobody na Ukrajině. Bohužel, ve skutečnosti tomu tak není a banderovci propagují jen násilí, rasismus, rasovou čistotu, nacismus. Donedávna probanderovská politická strana Svoboda měla jako svůj znak neonacisty propagovaný Vlčí hák a politika partaje byla a stále je nejen protiruská a protikomunistická, ale také antisemitská a veskrze rasistická

svoboda-party
Vlčí hák strana Svoboda používala v letech 1991 – 2003. Tento znak používaly jednotky Waffen SS.

Pro svou inklinaci k neonacizujícím hnutím je ukrajinská diaspora bezpečnostním rizikem nejen pro Českou republiku, ale také pro všechny státy, kde představitelé diaspory utvářejí své občanské organizace. Jako důkaz by mohly sloužit fotografie z demonstrací, či akcí organizovaných Ukrajinci. Byly na nich přítomni nejen zástupci nacistického Pravého sektoru, ale v davu vlály jak prapory banderovců, tak prapory již zmiňovaného Pravého sektoru.

Pokud kdokoli vstupuje do veřejného života, měla by společnost vědět, kým ten dotyčný člověk ve skutečnosti je, čemu věří, jaké věci se mu líbí, případně jaké má politické názory. K tomuto účelu poslouží jako výborný pomocník Facebook. Jeho uživatelé na něm sdílejí to, co je jim srdci blízké.

Podívejme se nyní na Galinu Andrejcevu, které se líbí znak fašistické UNA-UNSO:

andr

UNA-UNSO(Ukrajinské národní shromáždění – Ukrajinská nacionalistická sebeobrana) je polovojenská politická strana. Je to elitní spolek hrdlořezů s elitním vojenským výcvikem. Adepti tohoto uskupení se podílejí na ozbrojených útocích, podílejí se na vraždách v kavkazských zemích…vyznávají neonacismus, antisemitismus, nesnáší komunismus, Rusko a minority .jejich rejstřík je poměrně rozsáhlý.

Původně byla UNA-UNSO založena kvůli posílání mladých “bojovníků” do Abcházie a Čečny. Po roce 1997 se spolek pod plány Vytovyče, Škila změnil ve dvojúčelový projekt teroristické organizace a legitimní politické strany.   V letech 1994 a 1997 členové UNA-UNSO získali popularitu na Ukrajině prostřednictvím řady protiruských akcí. Poslanci Ultranacionální ukrajinské armády UNA-UNSO zničili ruskou vlajku v ukrajinském parlamentu, UNA-UNSO bojovníci se připojil k čečenským rebelům v první čečenské válce a bojovali proti ruské armádě, její aktivisté organizovali pouliční protesty proti ruským popovým hvězdám, které Ukrajinu navštívily. 

Ve válce Podněstří členové UNA-UNSO bojovali na straně podněsterských separatistů proti moldavským vládním silám s odůvodněním, že v oblasti žijí etničtí Ukrajinci. Na jaře roku 1992 se 700 členů UNSO podílelo na nezákonném boji proti proruskému separatistickému hnutí na Krymu . Přesto všechno UNA-UNSO je sponzorováno ukrajinskými veterány z celého Sovětského svazu a současného Ruska.

Novými předsedy politické polovojenské strany UNA-UNSO se v roce 1992 stal Andrij Škil a Jurij Šuchevyč(je předsedou dodnes, skutečnou moc ve straně byla po celou dobu v rukou čtyř mužů: Korchinsky, Andryj Škil, Oleh Vytovyč a Taras Melnyk. ) , syn prominentní ukrajinského nacionalisty Romana Šuchevyče

Kdo byl Roman Šuchevyč:

Na podzim roku 1939 se Roman Šuchevyč přestěhoval do Krakova s rodinou, kde působil jako kontaktní osoba pro ukrajinské nacionalistické velitelství v režii Andrije Melnyka . Organizoval ilegální přepravu dokumentů a materiálů po celé Sovětsko-německé hranici a shromažďoval informace o aktivitách Organizace ukrajinských nacionalistů na Ukrajině. 10. února 1940 se Organizace ukrajinských nacionalistů v Krakově rozdělila do dvou frakcí – jednu vedl Štepán Bandera a druhou Andrij Melnyk . Roman Šuchevyč se stal členem revoluční velitelství Bandery a také v “trikotu” banderovců jako kolaborant spolupracoval s německými nacisty.  Stepan Bandera uspořádala schůzky s hlavami německé inteligence ve snaze vytvořit dva jenské prapory ” Nachtigall “a” Roland . 25.února 1941 vedoucí Abwehru Wilhelm Franz Canaris schválil vznik “ukrajinské legie” pod německým velením. Celkově  celá legie sčítala 800 osob. Šuchevyč se stal velitelem  nově vytvořené legie. Na jaře 1941 Legie byl reorganizována do 3 jednotek: prapor Nachtigall  ,  prapor Roland , třetí byl okamžitě odeslán do Sovětského svazu k provádění sabotáží na Rudé armádě. Vědci se domnívají, že masakr Židů ve Lvově byl v režii praporu Nachtigall. Tehdy v roce 1941 bylo povražděno na 4000 Židů.V listopadu 1941 byly ukrajinské legie  reorganizovány do 201. Schutzmannschaft praporu . Prapor sčítal 650 osob a každý člen praporu byl najímán na jeden rok. Název Roman Šuchevych byl zástupcem velitele, praporu velel Jevhen Pobihušchyj. 201. Schutzmannschaft prapor sloužil v Bělorusku, kde zabíjel tamější partyzány a místní Židy.

Předseda místní pobočky UNA-UNSO ve Lvově je spoluautorem článku s názvem: “Nacionalismus ve světě: minulost, současnost, budoucnost” kde se věnuje Nové pravici, rozvinul ve svém díle myšlenku eugeniky a nápadu jak “zlepšit” lidskou rasu. Chválil Mein Kampf a bez problému si zasteskl nad tím, jak by to bylo nádherné, kdyby se plány z Hitlerova díla daly aplikovat na prostředí Ukrajiny.

Andrij Škil je okouzlen Le Penem, jeho dcerou a francouzskou ultrapravicovou scénou. Navrhuje podobný autoritářskomiltantní program pro Ukrajinu. Zdůrazňuje potřebu armády odporu vůči cizím “barbarům”. Přičítá úspěch francouzské Nové pravice Le Pena sociální biologii, neboli sociálnímu Darwinismu. Škil také tvrdí, že “lidé si jsou geneticky nerovní”.

Galina Andrejceva naznačuje ve svém příspěvku, že Pravý sektor je řešením ke svobodě:

Sláva a svoboda v podání Galiny Adrejcevi má opravdu zvláštní podobenství. Ve svém příspěvku napsala ve volném překladu: “Svoboděnko svobodo, ničím tě nezaměníme. Nalalija Tručenko, Česko na tebe nazapomeneme! Děkujeme!” Vše je doplněno obrázkem, kde pod pojmem svobody je také zobrazena neonacistická organizace Pravý sektor, jež je ve sledu jednotlivých částí zobrazen jako vyúsťující řešení.

andr2

Pravý sektor je neonacistická organizace složena z organizací Tryzub Dmytra Jaroše, UNA-UNSO, Patriotů Ukrajiny, Bílého kladiva.

Koordinátorem a iniciátorem Pravého sektoru byl Tryzub Dmytra Jaroše. Tryzub se podílel na organizování Majdanu, kdy jeho ozbrojenci zápalnými lahvemi, sekerami a basebalovými pálkami napadali ukrajinské policisty, zapalovali je.

Tryzub přijal ideologii ukrajinského nacismu interpretovaným masovým vrahem a teroristou Štěpánem Banderou. Sláva Ukrajině, Hrdinům sláva je pozdrav banderovců. Organizace ukrajinských nacionalistů Štěpána Bandery (UON) a její vojenské křídlo Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) se mezi lety 1920 – 1940 staly nejsilnějšími nacionalistickými organizacemi na západní Ukrajině. 

O UNA-UNSO již byla zmínka. Pokračujme tedy dál. Patrioti Ukrajiny. Prezentují se žlutou vlajkou s vlčím hákem, který používali v Waffen SS. Vznikli jako polovojenská mládežnické křídlo Sociálně-národní strany Ukrajiny. v roce 1999. Tato partaj již svým názvem navazovala na Hitlerovu Národně socialistickou stranu. Předmětem Sociálně-národní strany Ukrajiny je radikální antikomunismus, antisemitismus a ukrajinský nacismus…kopíroval se styl západních nacistických skupin, Lvovští nacoinální nacionalisté. V roce 2004 se Sociálně-národní strany Ukrajiny přejmenovala na Všeukrajinské sdružení “Svoboda” vedena Olehem Tjanibokem. Svoboda se hlásí k vytvoření Ukrajiny jako státu složeného poue z občanů ukrajinské národnosti. Bílé kladivo je složené z radikálních Kyjevanů. Jejich prvními útoky byly útoky na kasína, bary, diskotéky, drogová doupata. Bílé kladivo vzniklo v září 2013 a vešel ve známost pod pojmem “přímé jednání”. Bílé kladivo tvrdí, že jeho cílem je vytvoření “ukrajinské Ukrajiny” na bází národního socialismu

 Galina Andrejceva se setkává se zraněným vůdcem Pravého sektoru Dmytro Jarošem v nemocnici a nazývá ho hrdinou:

andr3

Žena, která přijela do Česka za azylem a nyní zastává Ukrajince v  diaspoře a volá po svobodě, zatímco za ruku drží šéfa Pravého sektoru, který propaguje nacismus Bandery. Galina Andrejceva je zdárným příkladem vysoko postaveného Ukrajince v diaspoře, který podporuje Pravý sektor a jejich stoupence nazývá hrdiny, zatímco vesele volá po svobodě a touze ukrajinského národa po svobodě.

O zakladateli Pravého sektoru a dirigentovi hlavních násilnosti na Majdanu v Kyjevě ve svém příspěvku Galina Andrejceva píše:Navštívili jsme zraněného hrdinu Dmytro Jaroše. Dmytro je člověk s velkými písmeny, jeho statečnost je přímo úděsná. Kdyby bylo v USA víc takových poslanců, všechno by bylo jinak. Šel do boje, kterým prochází jeho kluci každý den.  Oni ho tady opraví a on by šel do boje znovu. Dej mu Bože zdraví!

Měl by někdo, kdo přijede do hostitelské země podporovat nacismus? Notabene se s představiteli nacismu fotit? Mají takoví lidé právo organizovat proukrajinské demonstrace a hovořit o ruském terorismu, když sama podporuje terorismus ukrajinských nacistů? Proč Česko takovým lidem dovolí udělení občanství nebo povolení k pobytu?