Islám v České republice nechceme je v mnoha ohledech srovnatelný s Vandasovou DSSS

Fanoušci Dělnické strany sociální spravedlnosti si s Vandasem hráli na odmítače islámu. Ultrapravice vylezla v předvečer jara do ulic, aby Pražanům ukázala, že zanikající černé slunéčko plešatců společně s postaršími čecháčky dokáže svolat potlach nenávisti. Byla to tragikomická situace, kdy Martin Konvička s Islámem v ČR nechceme vehementně sepisovali statusy o distancování se od akce národních socialistů, jako kdyby stejní mužíci nebývali nikdy běžnou součástí jejich protiislámských tažení.

Zvukový záznam článku:

[soundcloud]http://soundcloud.com/hrebenareu/22-02-2015-dsss-ivcrn[/soundcloud]

———————————————————————-

Jak se zdá, Konvičkův tým trpí účelnou sklerózou, když je to potřeba. Konvička je částečně Řek, Pavlína Bitárová poloviční Arabka a Béatrice Radosa židovsko-francouzského původu, tak jak pak by mohli v IVČRN být stejnými ultranacionály nebo extrémisty? Je to jednoduchá hra, kdy národnostní a rasové složení jednotlivých prominentů je veřejnou omluvenkou, jednoduchým fetišem, kterým se zamává pokaždé, když někdo zcela správně poukáže na blízkou spojitost s neonacisty, fotbalovými chuligány a nejrůznější verbeží čecháčkova království.

Vandasův tým vycítil příležitost a zkouší skrze islamofobii vstát z hrobu, ve kterém si obstarožní nenávistníci zaslouženě velebí. Vědí stejně dobře jako Martin Konvička, že nalezením čarodějnice mohou chytit příležitost za pačesy, osloví část čecháčkovských negramotů a mohou poté vystupovat jako ochránci kultury, i když ji svými aktivitami poškozují. Evropa hrubne, vznikají stále větší hospodářské potíže, roste nezaměstnanost a spolu s tím u jednodušších lidí roste chuť hledat předem jasného a identifikovaného viníka. Těmi bývají menšiny, muslimové, islám, nebo každý, kdo žije trošku odlišným způsobem života.

Vandasovci i Konvičkáři soupeří o stejné publikum. Jejich politika je určena pro nevzdělané čecháčky, asociály, lidi s enormními dluhy, sociální spodinu…lidi, kteří za svou životní situaci viní ostatní a nikoli sebe samotné. Nenávist s rasismem, islamofobií jsou velmi podivnými, na racionalitě nezakládajícími se vlastnostmi.  Stará babka skandující hesla neonacismu nemá daleko od senilní stařeny pokřikující protimuslimská hesla. Obě dvě totiž mají stejné morální hodnoty, kdy je důležité s kým kdo má jaké vztahy. Nenávist s rasismem, jsou velmi podivnými, na racionalitě nezakládajícími se vlastnostmi. Průměrný čecháček je rád, že patří do skupinky lidí se stejným pohledem na svět, a proto nenávist účelně rozlišuje podle sociálního postavení posuzované osoby.

Pokud se muslima připomínající člověk přátelí s Konvičkou, poté se babka tetelí blahem, mladíkovi pochlebuje a vypráví mu své příběhy o tom, jak se sama kdysi přátelila se Saudem a ten cizák byl neskutečně milý… ale kdyby stejná ženština nevěděla o přátelském propojení s guru islamofobie, křičela by protimuslimská hesla i na muslima připomínajícího mladíka. I v tomto se IVČRN s DSSS vůbec neliší. Není divu, že tyto dva spolky k sobě cítí rivalitu a na sociálních sítích vůči sobě vystupují s největší hrubostí, stoupenci DSSS nazývají Konvičkův tým “židovinou” a Konvičkáři na oplátku hovoří o DSSS jako o spolku neonacistů, i když tyto neonacisty na svých demonstracích neoficiálně vítají.

Islamofob, stejně jako neonacista žije ve snách, kde v popředí stojí charismatický vůdce, jež vede ovečky světem. Ovšem, Vandas, ani Konvička charismatickými vůdci nejsou. Oba dva jsou přibližně stejně srovnatelní. Neumí na veřejnosti řečnit, neumí vystupovat v médiích a když potřebují, umí být srovnatelně vulgárními. Rozdíly jsou ve vzdělání, když Konvička má titul zaslouženě, zatímco o Vandasově otitulování se vedou nejrůznější zpochybňující debaty. Konvička oblažuje zrak spoludemonstrujících dvoubarevným kulichem, zatímco se Vandas před svými souputníky producíruje v černém kabátku. Jihočeský entomolog neoficiálně využívá podpory neonacistů a ultrapravicových extrémistů, jednotlivé diskuse na sociálních sítích jsou doprovázené xenofobními komentáři, dokonce i web White Médií není pro islamofoby ničím neznámým.

Islám v ČR nechceme, stejně jako DSSS do Česka 21. století nepatří a to je také to, co bychom si z uplynulých dnů měli odnést především.