Proti islámskému státu bojují arabské země, dokonce i Hizballáh s Íránem

Blízký východ se nalézá díky extrémistům v pořádném chaosu. Izrael spoléhá na jaderný arzenál, zatímco se Saudská Arábie spoléhá na překotné financování zbrojního arsenálu, včetně speciálních jednotek, jež se zapojují do střetů s teroristy z Islámského státu. Tel Aviv s Rijádem z ideového hlediska sice stojí na opačné straně barikády, ale v zahraniční politice oba dva státy nejenže spolupracují, ale zároveň jsou spojovány neoddělitelným partnerstvím se Spojenými státy americkými, které využívají apartheidní režim sionistů k vlivu nad celým regionem, zatímco království Saudů je strýčkem Samem podporované masivními dodávkami zbraní.

Zvukový záznam článku:

[soundcloud]http://soundcloud.com/hrebenareu/14-02-2015-arabske-staty-a-islamsky-stat[/soundcloud]

———————————————————————-

Statistiky nabízejí zajímavý, na druhé straně trošku suchopárný pohled, který sice ukazuje kolik vojáků, tanků, stíhaček nebo ponorek kde jaký stát má.

arab_zbrane
Zdroj: Busuness Insider

Na druhou stranu čísla zapomínají na bojovou schopnost nebo kvalitu výzbroje jednotlivých armád. Nejpočetnější, coby do počtu vojáků je sice íránská armáda, ale ta podle tvrzení nejrůznějších expertů není ani při svých pěti set čtyřiceti pěti tisících mužů ve zbroji schopna dlouhodobého aktivního odporu, i když jsou to právě Íránské revoluční gardy s příslušníky íránské armády, kteří s teroristy z Islámského státu společně s libanonským Hisballáhem svádějí lítý boj v Iráku.

Íránský generál Kásem Sulejmání osvobodil od bojovníků Islámského státu město Džurf as-Sachar. Sulejmáni se měl podle tvrzení agentury AP podílet na operacích v červnu  2014 ve městě Samarra a v srpnu téhož roku ve městě Amirli. Hizballáh se podílí na bojích s Islámským státem jak v Sýrii, tak v Iráku. Z ideologického hlediska média o Hizballáhu zapojeného do boje proti teroristickým bezvěrcům mlčí, protože se vedle sebe coby partneři společného boje proti společnému nepříteli nachází jak Washington, tak libanonský, mnohdy démonizovaný Hizballáh.

Egypt se svými 1 100 stíhačkami představuje v regionu Blízkého východu nejsilnější armádu ve vzdušném prostoru. Armádní rozpočet země pyramid představuje sice jen 10 % z celkového rozpočtu saudskoarabského vojska, zato by letectvo mohlo posloužit ke zničení Islámského státu, který si kvůli barbarství a svému chování nezaslouží nic jiného. Turecko  zažívá okamžik schizofrenického tápání, kdy je spojencem za oceánem nuceno podporovat Kurdy, jež se po dobu několika desetiletí snaží za použití armády vytlačit ze svého území. Ankara se podílela na zločinech proti lidskosti, zatímco dnes v omezeném množství nabízí své území kurdským uprchlíkům, zatímco se snaží s co největší vervou zabraňovat tomu, aby kurdští mladíci pronikali z Turecka do nedaleké Sýrie.

Na jednání v saudskoarabské Džidě se deset arabských států dohodlo s Američany na společném vojenském postupu vůči Islámskému státu. Je tragikomické, jak zapojení těchto zemí opomíjejí islamofobové a stále  tvrdošijně tvrdí, že islám i muslimové jsou špatní, protože ohrožují západní svět. Kdyby tomu tak bylo, rozhodně by se arabské státy nezapojovaly do bojů vůči nemuslimským barbarům, jež jsou umělohmotně Martinem Konvičkou a jeho spoluextrémisty považováni za ukázku typických muslimů.