Izraelský ministr zahraničí, Avigdor Liberman volá po genocidě Palestinců

S blížícími se předčasnými volbami v Izraeli houstne rétorika jednotlivých politiků, kteří  kvůli mediální popularitě používají kontroverzní tvrzení a odkrývají tak své Já. Jako typický příklad by mohl sloužit izraelský ministr zahraničních věcí Avigdor Liberman. Ten se za každou cenu snaží chovat jako nějaký kryptonácek, když vyzývá k etnickým čistkám jako jedno z řešení pro blaho Izraele.

Součástí předvolební Libermanovy kampaně jsou požadavky na vyhoštění všech Palestinců z Izraele. Staronové hlasy se znovu dostávají do veřejného prostoru. Poslanci s ministry dodávají každým svým vystoupením nový impuls ke konání dalších protivládních demonstrací, protože lidé chtějí řešení nevalné sociální situace v zemi a zároveň odmítají politiku apatrheidu, na kterou se papaláši snaží zuby nehty poukazovat.  Je mnohem jednodušší shodit vinu na někoho jiného, chovat se jako znovuzrozený neonacista, než nabízet politiku společného života.

Liberman je se svou xenofobií a nenávistí vůči všemu palestinskému velmi známý. Nejradši by aplikoval politiku „kdo je s námi musí být zticha a kdo není, ten si zaslouží sekyru v hlavě“. V tomto filozofickém směru také ministr zahraničních věcí zahájil předvolební agitku: „Neexistuje žádný důvod, aby Umm al-Fahm byl součástí Státu Izrael“. Liberman by se bez obtíží zbavil části izraelských občanů jenom proto, že jsou palestinského původu. Čirá xenofobie ze slov šéfa diplomacie doslova proudí na  každého v okolí. Podle některých průzkumů veřejného mínění, Libermanovu stranu čeká úbytek křesel v Knessetu. Svými poznámkami by se mohl šéf genocidní strany pokoušet o dohnání náskoku jiné xenofobní partaje jakou je například Habayit Hayehudi. Podněcováním rasové nesnášenlivosti se neschopní politici pokoušejí zakrývat velmi vážné nedostatky neschopné vyřešit hospodářský pokles, rozevírání sociálních nůžek…

Tam, kde chybí konstruktivní plány, tam přichází na slovo extrémní formy řešení, kdy politik v debatách s norináři zahazuje město z velké části obývané Palestinci, aby následně ve své spanilé jízdě nenávisti pokračoval se slovy: “Občané ve státě Izrael, kteří vyvěšují černou vlajku na den Nakba, pokud jde o mě, tak by měli odejít a já je s radostí daruju Abu Mazenovi.

Tato slova o darování Palestinců Abu Mazenovi(vůdci palestinské samosprávy Mahmoudu Abbásovi), neznamenají nic jiného, než volání po etnických čistkách. Izraelský šéf zahraničí by všechny nejradši nacpal do ghett, kde by mohli být Palestinci zabíjeni tak, jak se tomu děje v Gaze – největším dětském ghettu na světě.

Avigdor Liberman plánuje zavést zákon, kterým by se zaváděl trest smrti propalestinské politické vězně. Ti jsou v rozporu s mezinárodním právem zadržovaní na izraelském území v izraelském vězení. Okupant je z pohledů mezinárodní řeči „paragrafů“ povinen zadržované osoby věznit na území okupovaného státu. Dále je okupační moc povinna zadržovanému zajistit co nejrychlejší projednání případu bez zbytečných odkladů a průtahů. Toto všechno Izrael porušuje. Unáší Palestince na území jiného státu( na území Izraele), kde tyto lidi také zadržuje v neúměrně dlouhém procesu bez práva na mezinárodně garantovaný spravedlivý proces.

Svůj úmysl uzákonit trest smrti vůči palestinským vězňům izraelský ministr zahraničí zvěčnil na své facebookové stránce, kde uvedl, že jeho strana, Jisrael Bejtejnu, podporuje trest smrti pro palestinské vězně. Svůj post začal se slovy: „Boj proti terorismu je největší světovou výzvou pro 21. století. To je také velká výzva pro Izrael, ale je tu velký rozdíl mezi tím, co Izrael hlásá a co je zde udělal

Ministr zahraničních věcí Státu Izrael ultranacionálním, nevzdělaným voličům, pro které také vytváří svou politiku, nepřímo vzkazuje, že v případě výhry ten rozdíl mezi slovy a činy napraví, což by mohlo mít velmi vážné následky jak pro Izrael, tak pro celý blízkovýchodní region. Izraelští ultranacionalisté prohlašují Izrael za stát Židů, zatímco ostatní takový koncept s radostí opouštějí, protože politika napětí, xenofobie, apartheidu stojí také nějaké finanční prostředky, například ve financování zbrojního arzenálu, nezákonných přepadových komand.

Izrael se dopouští válečných zločinů na Palestincích a pokud by Liberman dostal větší příležitost, pokračoval by s ještě větší vervou v zabíjení xenofoby nenáviděných Palestinců.