Netanjahu předvolebně očerňoval Írán, zatímco zapomínal na nebezpečí izraelského apartheidu

Netanjahu v americkém Kongresu ukázal své islamofobní Já, kdy mystifikuje všechny diváky spolu s kongresmeny o tom, jaký je Írán. Přirovnává šiítský stát k Islámskému státu, kdy Teherán je nebezpečnější, protože na rozdíl od náboženských fanatiků může mít jaderný program. Šéf Likudu zapomněl dodat, že je to především Izrael, který neustále lže o svém jaderném programu, nevpustí zahraniční experty ke sledování svého jaderného programu a vlastní podle některých údajů až 200 jaderných raket.

Zvukový záznam článku:

[soundcloud]http://soundcloud.com/hrebenareu/03-03-netanjahu-v-kongresu[/soundcloud]

———————————————————————-

Je tragikomické, kdo dokáže v zemi sochy Svobody přinutit americké zákonodárce k potlesku, protože mnozí z nich smýšlí podobně, jako válečný zločinec z Blízkého východu. Írán může tajit existenci svých zařízení. To je pravda. Ale stejně tak se Tel Aviv chová podobně jako Teherán, když jako malé dítě lže nejen o svém jaderném programu, ale také o apartheidu, o kterém si cvrlikají už i vrabci na střeše. Apetit k agresivitě v Izraeli ani v Íránu nebude slábnout. V tento okamžik nejde ani tak o jaderný program, chystané smlouvy o teheránském jaderném programu a zmírnění sankcí vůči Íránu. Tady jde především o to, kdo bude mít na Blízkém východě větší vliv. S klesající popularitou Netanjahua v regionu, bude klesat vliv americké zahraniční politiky. A to je nejspíš důvod, proč někteří američtí zákonodárci aplaudují válečnému zločinci.

My všichni máme zodpovědnost za tento svět. Pokud se Organizace spojených národů nepostaví režimům jako je Izrael, Írán nebo další země světa, tak skutečně může dojít k ohrožení světového míru. Pokud nebude Organizace spojených národů požadovat po Izraeli, aby přestal ohrožovat ostatní země na Blízkém východě, pokud nebude OSN požadovat po vedení Tel Avivu svolení ke sledování izraelského jaderného programu, tak křehká stabilita na Blízkém východě nenalezne svého klidu.

Pokud Izrael chce, aby s ním bylo zacházeno jako s každým normálním státem, tak ať se chová jako každý jiný normální stát a začne konečně dodržovat rezoluce Organizace spojených národů. Izraelský apartheidní systém zákonodárství je pod velkým tlakem, kdy stále více evropských vlád odsuzuje dvoukolejnou politiku odmítající dodržování lidských práv. Izrael má své místo ve světě a nikdo nemá právo požadovat jeho zničení. Zároveň však Izrael nemá právo okupovat cizí území, unášet obyvatele okupovaných oblastí do věznic v Izraeli, útočit na Libanon, Jordán. Izrael nemá právo podporovat teroristy v Íránu, kdy černooděnci na motorkách připevňují výbušniny na auta jaderných vědců i politiků s cílem vyvolat v Íránu chaos. Často jsou při takových akcích jako vedlejší oběti zabíjeni nevinní civilisté.

Projev Benjamina Netanjahua v americkém Kongresu je smutným důkazem dnešní doby, kdy velmi zkušený cynický manipulátor s jasnými politickými cíli vede k manipulaci s neznalým divákem, zatímco věci znalý člověk nestačí kroutit hlavou nad zpolitizovaným projevem předsedy Likudu, kdy se zahraniční politik pokouší vměšovat do politiky Spojených států amerických. Podrývá autoritu Obamy na půdě republikánského Kongresu, kdy Netanjahu pro své postoje nemá ani dostatečnou podporu v domáckém Izraeli. Mnoho dat, jež premiér izraelské vlády používá, nejsou pravdivé. Poukázaly na to především izraelské tajné služby. Data jsou přikrášlovaná, Írán je více očerňován a démonizován, postavení Peršanů je ve slovech šéfa izraelské politiky přeceňované.

Netanjahu si zahrává s politickou situací v USA a tím ohrožuje zahraniční zájmy samotného Izraele. To si uvědomují také někteří izraelští politici společně s tamními médii. Část Demokratů odmítla přijít na Netanjahův projev. Stejně tak se zachoval prezident Spojených států amerických. Udělal dobře, protože přespolní politik dnešní projev věnoval hlavně chystajícím se parlamentním volbám v Izraeli, kde je Likud také kvůli postoji ke Gaze, Palestincům i Golanským výšinám velmi silně kritizován. Politika trapného hlídače dětí si nedokázala poradit s rostoucí se nezaměstnaností a rozevírajícími se sociálními nůžkami v zemi. Tento významný deficit se Netanjahu snaží nahradit nacionalismem, především strašením Íránem.

Projev premiéra izraelské vlády v Kongresu poukázal na roztříštěnost Demokratů, kdy islamofobní a zaručeně nacionalističtí členové s radostí aplaudují šlapání po Obamovi, zatímco si neuvědomují, že se podřizují vizi zahraničního politika. Chystaná smlouva přivádějící změkčení vůči Íránu vadí Netanjahuovi zejména proto, že by s ní přišel o část trumfů, se kterými by se stále více lidí zaměřovalo na detaily izraelské politiky.

Očerňováním Íránu dostává apartheid více prostoru, i když i tento prostor je zmenšován samotnými Izraelci, kteří proti politice nenávisti Bibiho režimu pravidelně demonstrují.