Nigel Farage i Petr Mach chtějí zrušit antidiskriminační zákony

Nigel Farage by nejradši, tak jako Petr Mach, rušil antidiskriminační zákony, protože jsou staré a brání modernímu vývoji národních ekonomik. To je, jako kdyby oba dva toužili po obnovení světa tolik známého z kultovní Chaloupky strýčka Toma, kde jsou předem lidé s tmavší pletí odsouzeni k otrocké práci, zatímco ti správně zabarvení si mastí kapsy nad prací těch rasově níže postavených.

Libertariánská ideologie nabízí extrémistům cestu k ohýbání jakýchkoli práv, pokud je to potřeba. Politici s diplomatickým pasem z Bruselu zatáhnou za brzdu a ve své neskonalé naivitě minority pošlou chřtánu xenofobů, kteří se nebudou muset obávat někoho otevřeně odmítat jen kvůli jeho rasovému, etnickému, nebo nacionálnímu původu. Už by nad rasistickým podnikatelem nevysela hrozba žaloby, protože by neexistoval právní kodex, jež by mu v tom zabránil.

V království klesá ekonomika, a proto Nigel Farage očekává, že by jeho nápady na „oživení ekonomiky“ mohla přijmout větší skupina obyvatelstva, protože ti „nechutní“ Evropané z kontinentu  berou práci chudé a méně vzdělané části Britů. A na to veřejnost slyší nejlépe. Xenofobie začíná vládnout tam, kde začínají snahy ochránit čistě český, britský pracovní trh. Nápisy na obchodech hlásají, že se v podružném obchůdku prodává pouze české, britské pečivo, zelenina…nacionalismus se pomalu, ale jistě vkrádá do společnosti, třeba i za pomoci trapných reklam Kauflandu na „milování Česka“.

Není proto divu, že se extrémofilní politik odváže z řetězu a světu poví svou vizi o tom, jak by to bylo nádherné, pokud by z povrchu zemského zmizel mantinel držící čoklíka nesnášení na kratičkém obojku. Britská, stejně tak česká společnost se navrací do starodávných dob, kdy nacionalizování díky rostoucím sociálním rozdílům nalézá nové posluchače, jež si ani díky novým technologiím komunikace neuvědomují zrůdnost jednoduchých řešení.

Farageho UKIP si hraje na barvoslepý. Tam nejsou zcela určitě žádní rasisté, jak to mohlo někoho vůbec napadnout. To je další trik xenofobních stran. Propagují xenofobii, zatímco se tváří, že oni těmi xenofoby nejsou, protože nerozlišují podle barvy kůže…..ale, jakmile dojde na řeč o nenáviděných nepřátelích ideologie, ihned na svou nerasistickou povahu zapomenou. Viz. UKIP a Poláci, Romové, ostatní Evropané z kontinentu…..Petr Mach dokonce vykládá o nutnosti zrušit antidiskriminační zákony jako dobrý nápad určený především pro dobro minorit….jak patetické a hloupé navrch.

Britský šéf extrémistů se nestydí své nápady krýt lží, kdy bez ostychu tvrdí, že není třeba na britském trhu práce ochraňovat menšiny, protože dnešní Británie nemá na trhu práce problémy s rasismem. Statistiky jasně hovoří o tom, že počet mladých lidí z etnických menšin, jež jsou bez práce více jak rok, oproti roku vzrostl o více jak 49 %. Pokud by návrhy šéfa UKIPU vešly v platnost, dá se předpokládat, že by tato statistická čísla vzrostla raketovou rychlostí a Spojené království by se díky tomu ocitlo na prahu sociálních bouří. Nápady nacionalistů téměř vždy vedou k destabilizaci a jako vedlejší efekt budí k činnosti také levicový i pravicový extrémismus, což ve své podstatě vede k ještě větším problémům, než jaké existovaly před realizací nacionalismu v praxi.

Nigel Farage, podobně jako Petr Mach své sny o rasistické společnosti obhajují právem soukromníka zaměstnávat koho uzná za vhodné, protože soukromník může aplikovat pravidla rasismu, když se mu zlíbí. V narážkách ukipáře nechybí Poláci, kvůli kterým oprašují  nacionálové dávno zakořeněnou nenávist vůči všemu tzv. východoevropskému. Stejnou „pifku“ mají britští extrémisté také vůči Čechům, jež svého času na Ostrovy hojně jezdili. I proto je Machův postoj vůči Faragemu tragikomický. Zatímco slibuje v proslovech věrnost až za hrob, mlčky sleduje postoj antievropské kliky namířený například vůči Čechům, Slovákům, Polákům a dalším obyvatelům tzv. východoevropského koutu kontinentu.

Jsou to především antidiskriminační zákony, které pomohly v pokroku úsilí za rasovou rovností. Farage nedávno vinil přistěhovalce za to, že jsou přeplněné dálnice a on se nemůže včas dostat na smluvenou schůzku. To dokazuje úzkoprsost a tragikomičnost nejvlivnějšího partnera Svobodných Petra Macha.