Pokud chce vláda odškodnit Volyňské Čechy, měla by odškodnit také sudetské Němce

Zatímco jsou debaty o odškodňování nuceně vysídlených Němců tabu, pomalu ale jistě se začíná s debatami o odškodňování Volyňských Čechů, kteří museli odejít z tehdejší Podkarpatské, dnes Zakarpatské Rusi. Je to skutečně podivný přístup vlády, kdy jedni vysídlenci neslovanského původu nesoucí na sobě generální vinu hitlerovské agrese mají smůlu, zatímco Slované odcházivší z území Československa mají dostat finanční náhrady za to, co jim bylo kdysi zabráno a zkonfiskováno. Takový přístup nejenže není morální, je zároveň v rozporu se zásadami stejného přístupu státu ke všem bez ohledu na etnický původ.

Zvukový záznam článku:

[soundcloud]http://soundcloud.com/hrebenareu/04-03-2015-volynsti-cesi-sudetsti-nemci[/soundcloud]

———————————————————————-

Pětice poslanců z ANO, lidovců, ODS a Úsvitu svými návrhy otevírá cestu populismu, ve kterém se otevřeně jako národ přiznáváme k účelnému přístupu vůči obětem násilné agrese, kdy agrese vůči neslovanům je „správná“, zatímco ta na slovanských obyvatelích poválečného Československa je špatná.

Sudetský Němec, stejně jako Volyňský Čech, byli Čechy s Československým občanstvím a stát selhal, když nebyl schopen zajistit jejich bezpečnost. K lynčům vyzýval v rozhlasových relacích i tehjdejší prezident Edvard Beneš, který už v dobách londýnského exilu počítal s násilným odsunem Němců z Československa. Poválečná republika se z dnešního úhlu pohledu na sudetských Němcích dopustila genocidy, a pokud by se stejný akt odehrál dnes, stanul by Edvard Beneš s dalšími pohlaváry před soudem v Haagu za válečné zločiny proti lidskosti.

Čekala snad pětice poslanců na to, až Organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení stáhne ze svých stanov požadování náhrad za násilné vysídlení z Československa? Návrh na odškodnění Volyňských Čechů počítá se dvěma miliardami. Poslanecká novela, pokud by prošla, umožní prozatím stovce vnuků po Volyňských Češích žádat odškodnění od České republiky. Počet žadatelů se ovšem může ještě s postupem času rozrůst. Plná výše náhrad by představovala až dva miliony za jednu nemovitost.

Jak se zdá, ukrajinská lobby převážně probanderovsky laděných spolků nalezla dobrého mecenáše k financování omylů minulosti. Sympatie k Volyňským Čechům kryje jako střecha rusofobní nálada ve společnosti. I proto možná parlamentáři zvednou ruku pro návrhy poslanců, protože není z pohledu zákonodárců správné nechávat oběti válečné agrese Ruska na holičkách. Co by si pomysleli evropští politici? TOP09 s dalšími rusofoby nebude mít problém návrh navzdory napjatosti státního rozpočtu podpořit.

Pokud chce Česká republika patřit k demokratickým státům světa, poté by měla společně s otázkou odškodňování Volyňských Čechů otevřít problematiku odškodňování sudetských Němců. Zvláště, když se poválečný režim přímo i nepřímo podílel na genocidě části svých obyvatel (sudetských Němců). Podle dostupných statistik se díky lynčování ztratilo z povrchu zemského na 200 000 lidí.  Ti byli veřejně na stadionech a veřejných prostranstvích velmi brutálně mučeni a umírali trýznivou smrtí. Odsunuti nebyli jen Němci se sympatiemi k nacismu, ale také němečtí Židé, komunisté, sociální demokraté, ale také sudetští Němci navrátivší se z koncentračních táborů, kteří byli nacistickým režimem přímo ohrožováni na životech.

Není možné volat po narovnání příkoří, a přitom ignorovat příkoří mnohonásobně horší. Česko se v minulosti dopustilo neomluvitelných škod a chyb, jež není možné fakticky napravit. Není možné napravením jedné chyby nechat obrazně řečeno krvácet chyby jiné. Vláda, stejně tak politici by neměli jednat v atmosféře populismu a účelovému zalíbení se někomu. Pokud chceme odškodňovat za příkoří z období nuceného vysídlování, poté je nutné odškodnit všechny, tedy i sudetské Němce.