Sýrie i syrský národ jsou nevratně zdevastováni válkou

Sýrie je zpustošena válkou. Statistiky vycházející z pozorování situace v zemi vůbec nevypadají růžově. Studie vytvořená Syrským centrem pro politický výzkum(SCPR) odhaluje rozsah dramatické situace ve sledované oblasti. Kdysi silný hráč, vlivný spojenec Teheránu strádá. Čtyři roky trvající ozbrojený konflikt se zakusuje nevratným způsobem do Sýrie i syrského národa. Průměrnému Syřanovi se z důsledku války a neustálého nedostatku potravin, léků i lékařské péče snížila průměrná délka života o rovných dvacet let. Šest procent syrského národa byla vyvražděna válkou nebo vážně zraněna. Tisíce lidí zemřelo na následky utonutí, když uprchlíci prchali v přeplněných lodích z válečné oblasti skrze Středozemní moře. Lidé umírají, zatímco se některé státy Evropské unie hašteří o to, kdo z nich přijme více nebo méně uprchlíků z válkou zdevastované kolébky civilizace.

Není to trochu trapné, když lidé nepronásledovaní ani procentem toho, co potkalo Syřany, nyní rozhodují, zda pomoci nebo nechat jiné v nouzi? Islamofobové si hrají na bohy, když ve jménu své krátkozrakosti rozdělují oběti válek podle náboženského přesvědčení. Jako kdyby křesťan cítil méně bolesti než muslim. Jako kdyby muslimské dítě potřebovalo méně péče než to dítě s křížkem na krku. Přitom Syřané jsou po Palestincích druhou nejpočetnější uprchlickou komunitou na světě. Více než šest milionů Syřanů bylo vnitřně vysídlených. Nemají kde bydlet, tísní se ve stanech a nacházejí se v přímém ohrožení, protože kdykoli jakákoli ze stran válečného konfliktu může přijít a vniknout do uprchlických táborů. Další tři miliony tři sta třicet tisíc lidí hledá bezpečí v uprchlických táborech v některých jiných zemích, včetně dvou milionů dětí. Turecko je největším hostitelem syrských uprchlíků. V loňském roce hostilo na 35.1 % uprchlíků ze Sýrie, poté následuje Libanon(34.5 %) a jako poslední je Jordánsko(18.7 %). V Iráku se podle odhadů ukrývá na 6.9 % syrských uprchlíků.

Konflikt zkorodoval všechno, co mohl. Nejvíce ohroženými jsou děti, staří a nemocní lidé. O ty se nikdo nepostará a jsou ponecháni na pospas etnickým, případně nábožensky motivovaným čistkám. Uprchlíci ze Sýrie se stále častěji stávají oběťmi obchodníků s lidmi. Investují velké prostředky gangu převaděčů, kteří imigranty místo do slíbené destinace, přesunou do rukou obchodníků s bílým masem, a tak se ze Syřanky stává nedobrovolná lehká děva, sexuální otrokyně nebo nedobrovolní distributoři drog. Syrské ženy – uprchlice jsou často oběťmi znásilnění, a to bez rozdílu na své náboženské přesvědčení.

Nezaměstnanost v Sýrii vystoupala do závratných výšin. Ještě na začátku roku 2011 byla na hranici 15 %, zatímco koncem roku 2014 se odhaduje na 57,7 %, což představuje odhadem na 3.7 milionů nezaměstnaných osob. Ozbrojený konflikt způsobil totální hospodářské dezintegraci. Nenávratně poničil místní ekonomku, kterou bude velmi složité navracet do starých kolejí. Zpráva Syrského centra pro politický výzkum odhaduje, že ekonomické ztráty od počátku nepokojů v roce 2011 do konce roku 2014 představují na 202 600 000 000 amerických dolarů.

Ozbrojený konflikt také nemilosrdně zasáhl do demografického vývoje syrské společnosti. Ta čísla jsou skutečně obludná. Zatímco byl počet obyvatel ještě v roce odhadován na 20 870 000, na konci minulého roku to je pouhých 17 650 000. Počet mrtvých v roce 2014 zesílil a vyšplhal se na 210 000, zatímco počet zraněných vzrostl na 840 000.

Pokud by nedošlo k válečnému konfliktu a míra růstu populace by pokračovala i nadále tempem 2,45 % ročně, celkový počet obyvatel by do konce roku 2014 dosáhl 22 990 000. Z toho vyplývá, že se potenciál růstu syrské populace snížil o rovných 23 %. Do konce loňského roku byla donucena nepřátelskými silami více jak polovina Syřanů k nějakému přesunu ze svých domovů. Přibližně 58 % z této skupiny obyvatel bylo vnitřně vysídlených, zatímco 28 % uprchlo do jiné země a 14 % se do jiné země odstěhovalo, aniž by žádalo o statut uprchlíka.

Čtyři z pěti Syřanů žijí pod hranicí chudoby. Téměř dvě třetiny obyvatel přežívá v extrémní chudobě. Jsou ohrožováni nedostatkem potravin. Třicet procent Syřanů nejsou schopni obstarat si základní potraviny, trpí podvýživou nebo dokonce hladověním, protože se nacházejí v armádou obležených oblastech, kde je nedostatek potravin doslova katastrofický. Pokud nějaké potraviny existují, jsou ihned zabaveny vojáky.

Téměř polovina všech školou povinných dětí ve školním roce 2014 – 2015 nenavštěvovalo školu a téměř další polovina všech dětí nenavštěvuje školu celé dlouhé tři roky. Z toho důvodu má také syrské školství v posledních letech jedny z nejhorších výsledků. V loňském roce bylo v Sýrii provedeno na 68 ozbrojených útoků na školy. Jedna z pěti škol byla v Sýrii poškozena, zničena, nebo slouží jako úkryt pro vnitřně vysídlené osoby. Nedostatek vzdělání způsobený válečným konfliktem ukazuje na nerovnost životních podmínek, jež v Sýrii panují. Sektářské násilí vybírající si za své oběti lidi podle náboženského vyznání uvrhuje celou zemi do ještě většího marasmu, než v jakém se nachází. Náboženští fanatici se chovají z pohledu ideologie naprosto stejně jako ti extrémisté z Czech Defence League nebo IVČRN. Mezinárodní organizace, lidskoprávní agentury nemohou z důvodu sektaření poskytovat pomoc ohroženým Syřanům.

Národní suverenita, právní stát i bezpečnost jednotlivých obyvatel státu byla v Sýrii totálně podkopána. Milice, zločinecké gangy, armáda, nejrůznější ozbrojenci ožebračují Syřany, vytvářejí černý trh, kde za přemrštěné ceny nabízejí naprosto normální suroviny. Velmi rozšířeným je obchodování s lidmi, kterým si jednotlivé bojové skupiny zajišťují prostředky k nakupování armádní výzbroje, potravin. Je vůbec ochota tento konflikt vyřešit diplomatickou cestou? Trpí v něm obyčejní lidé, kteří netouží po ničem jiném, než po životě v míru.

Zdravotnická infrastruktura země byla naprosto zdevastovaná. Na konci roku 2014 byla v částečném provozu pouze polovina zdravotnických středisek poskytujících primární, jinými slovy, základní lékařskou péči. Většina nemocnic čelí nedostatku lékařů i dalšího zdravotního personálu. Například v jednom z největších syrských měst, v Aleppu, slouží na 300 000 obyvatel jen 20 lékařů, což je absolutně nedostačující. UNICEF uvádí, že v zemi neexistuje lékařská péče pro 80 000 malých dětí a prakticky není možnost tyto děti očkovat proti obrně.

Situace je opravdu velmi vážná. Lidé v Sýrii nemohou čekat na rozhodnutí evropských politiků. Rozhodně není dostatek času na předsudky, kdy vlády couvnou pod tíhou neonacizujících uskupení, jež se dovolávají toho, aby pomoc byla poskytována jen a pouze křesťanským obětem syrského konfliktu.