Vyhrál rasista a zbabělec Netanjahu. Izrael opět ztrácí naději na mír

Volby v Izraeli se více než kdy jindy pokoušely rozdělit Izrael v nenávist vůči všemu arabskému. Netanjahu v předvolebním spotu sehrál trapnou hlídačku dětí, na druhou stranu poslal svým fanouškům vzkaz, že pokud bude zvolený, nedovolí vzniku samostatného palestinského státu. Protiarabská rétorika napojena na ultranacionalismus extrémofobně laděných stran udělala své.

Netanjahuovo vítězství ve volbách není až tak moc zdrcující, jak celosvětově média hlásají. Celkově si Likud získal o devět křesel navíc, celkově však ultrapravicová koalice pěti stran, s nimiž Bibi prosazoval jednotlivé zákony, oslabila z dosavadních 61 na 57 křesel v Knessetu. Provládní skupinka politiků ztratila v řeči čísel křehkou nadpoloviční většinu ve sto dvaceti členné „poslanecké sněmovně“. Benjamin Netanjahu těsně vyhrál volby. Pravděpodobně se stane staronovým  předsedou vlády a povede nadále nesmířlivý tón izraelské politiky vůči Palestincům. Na druhou stranu by bylo bláhové věřit, že by tomu bylo jinak, kdyby vyhrál Herzogův Sionistický svaz, který Bibi porazil jen o šest křesel.

Z pohledu Evropana to byly podivné volby. Ovlivněny apartheidem a politikou nepřátelství se hlasování nemohlo zúčastnit na 4,5 milionů Palestinců. A to i přesto, že politika Tel Avivu přímo ovlivňuje životy Palestinců do posledního detailu. Zabírá jejich půdu, ovlivňuje chod palestinské samosprávy a v neposlední řadě zasahuje do vzdělávacího i zdravotního systému na okupovaných územích daleko za segregační bariérou, při jejíž stavbě si izraelská administrativa nedělá příliš těžkou hlavu nad tím, z čeho budou Palestinci žít, pokud je zeď oddělí od polí a dalších hospodářských stavení. Žádná z politických stran nenabízela akceschopný plán, s nímž by se pokoušela vyřešit dlouhodobě napjaté vztahy mezi arabskými a nearabskými obyvateli v zemi.

Jak již bylo v článku řečeno, hlavním tématem ve volbách bylo vyvolávání nenávisti vůči Arabům, které izraelští politici viní ze všech neúspěchů. Bibi neúnavně v televizi, rozhlase, v novinách i na sociálních sitích prosil Izraelce, aby volili Likud, pokud ho chtějí znovu na postu ministerského předsedy.  Yariv Levin, jeden z kandidátů na ministerské křeslo v nové vládě uvedl, že jednou z hlavních priorit kabinetu bude přeměna tváře současného Nejvyššího soudu, který často šlapal na Bibiho paty a znemožňoval tvrdší prosazení zákonů namířených například vůči ochraně lidských práv imigrantů ve Svaté zemi. Netanjahův kabinet bude chtít větší svobodu, což se negativně podepíše na palestinsko-izraelských vztazích a úpravou zákonů o nejvyšším soudu dostane telavivská demokracie další ránu na solár.

Kanadský premiér Stephen Harper blahopřál Netanjahuovi k jeho vítězství a ve svém tweetu uvedl, že se Kanada těší na spolupráci s izraelskou vládou, jakmile bude vytvořena. Podobně je na tom indický premiér Narendra Modi. Ten vzkázal Bibimu v angličtině i hebrejštině, že rád vzpomíná na zářijové setkání v New Yorku. Zato reakce Bílého domu byly totálně odlišné. Bílý dům je “hluboce znepokojen” především otíráním se o arabské spoluobčany během volební kampaně. Josh Ernest, tiskový mluvčí Bílého domu řekl: “Obamova vláda je hluboce znepokojena použitím dělící rétoriky v Izraeli, která usiluje o marginalizaci izraelských občanů arabského původu.

Reakce ze zámoří byla logickým vyústěním Netanjahuových lží, kdy šéf Likudu vyzýval své stoupence k volbám, protože vláda je v nebezpečí kvůli Arabům, kteří půjdou hlasovat v houfech. Izraelská politika ukázala v předvolebních taženích za co největším počtem voličů, že není politikou demokratického státu. Josh Ernest dodal na Bibiho xenofobní rétoriku: „Tato rétorika podkopává hodnoty a demokratické ideály, které byly důležité pro naši demokracii a jsou důležitou součástí toho, co spojuje Spojené státy a Izrael.

Po odmítnutí Bibiho xenofobie Bílý dům řekl, že bude muset přehodnotit svůj přístup k mírovému procesu na Blízkém východě po připomínkách Netanjahua o palestinském státě. Dosluhující předseda izraelské vlády totiž den před volbami médiím sdělil, že palestinský stát by neměl být vytvořený pod jeho dohledem. Bílý dům oznámil, že Obamův názor je, že řešení pro Izrael a Palestinu je vytvoření dvou států. Jedině tak je možné vyřešit napětí v regionu. Nejvlivnější spojenec hlásá něco jiného, než „vítěz“ voleb. Je otázkou, čí vůle bude v této problematice prosazena. Jsou slova z Washingtonu pouze politickou polívčičkou, nebo se jedná o skutečný nástřel budoucích časů?

Všichni něco očekávají. OSN, že mírový proces na Blízkém východě bude nadále pokračovat……..předseda Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás oznámil, že se bude jednat s kteroukoli izraelskou vládou, jež jako jeden z cílů bude mít jednání o palestině jako samostatném státu.  Abbásův mluvčí, Nabil Abu Rudeina, ve středu vydal prohlášení: „Nezáleží na tom, kdo bude dalším ministerským předsedou Izraele. To, co očekáváme od této vlády, je uznání řešení dvou států.” Je vysoce pravděpodobné, že Netanjahu svou politiku nepovede tak ostře a příkře. Je ale možné očekávat, že by svolil k debatám o Palestině jako o státu? Změna politiky je možná po nátlaku hlavního spojence, ale je málo pravděpodobné, že by k jednáním nakonec došlo.

Úplné odmítnutí palestinského státu a Netanjahovo rasistické chvástání namířené proti voličům z řad izraelských Arabů pouze ukazuje, že Bibi ztratil jakýkoli nárok na zastupování všech Izraelců. Netanjahu dokázal, že ve své zoufalosti dokáže být zbabělým a klidně vytáhne na denní světlo všechny trumfy apartheidu, jež jinak nechává raději před zahraničními médii ukryté hluboko pod sametem nespravedlností nasáklého tepichu své premiérské kanceláře.

Šéf vysoce xenofobní a prosionistické strany v předvolebních spotech naznačoval, že pouze on může zachránit Izrael od nepřátel, kterými myslel arabské Izraelce, jež se rozhodl využít jako stupínek ke svým cílům. Přitom Arabové představují 20 % všech obyvatel Izraele. Bohužel, Arabové a nejen ti, jsou ve Svaté zemi cíleně a dlouhodobě diskriminováni a znovuzvolený premiér to rozhodně nehodlá jakkoli měnit. Xenofobní rétorika s xenofobní politikou nového kabinetu napomáhá oddalovat skutečné problémy země jakými je vysoká nezaměstnanost, vysoké náklady na bydlení a každodenní strasti života v izraelské společnosti, jež se krůček po krůčku zbavuje elementárních znaků částečně demokratického státu, jež se pozvolna přesouvá ke stále viditelnější fašizaci moci do jedněch rukou, kde na druhé straně stojí ideoví nepřátelé národa zabraňující přetvoření Izraele v čistě židovský stát.

Vítězství Likudu povede k větší politické izolaci země. Vztahy Evropské unie i Spojených států budou poněkud mrazivější a možná i proto lze očekávat strhávání pozornosti na sebe třeba v podobě varování před Íránem, jež se stal pro Tel Aviv dalším účelovým islámským státem, vůči kterému je třeba bojovat i na vlastní pěst.

Netanjahu dosud nejmenoval vyjednávací tým, který by začal s vytvářením vládní koalice. Oficiální kontakty ještě nezačaly, ale Bibi již mluvil s předsedy stran, které by mohly vstoupit do koalice. Šéf Sionistické unie(získala 24 křesel), Isaac Herzog, médiím ihned po oznámení výsledků voleb sdělil, že jeho partaj bude stát mimo vládu v opozici.  Další strana, Ješ Atid(11 křesel) zatím váhá. Předpokládá se, že by Likud(30 křesel) měl vést jednání s politickými stranami Kulanu(10 křesel) , Yisrael Betainu(6 křesel), Židovský dům(8 křesel). Pokud by se Netanjahuovi podařilo přemluvit Ješ Atid, získal by nadpoloviční pozici v Knessetu.

Budou vztahy zahraničí k Izraeli po sestavení vlády opravdu tak ochladlé?