Michal Ulvr spolupracuje s Adamem B. Bartošem a demonstruje proti US Army, i když Akorn má americké kořeny

Demonstrace proti americkému konvoji vypadaly skutečně tragikomicky. Například takový Michal Ulvr. S Vyvadilovým souhlasem, jako jeden z generality neviditelné armády proruského mámení organizoval demonstrace vůči americké armádě. Pravděpodobně si rudý kabalista s ozubeným kolem na zádech nevzpomněl na kolébku hnutí, v jehož čele od začátků stojí. Akorn vznikl v sedmdesátých letech minulého století v proklínaných Spojených státech amerických. Ale to není vůbec pro milovníka účelovosti důležité. Nacionálně bolševický aktivista dělá na ulicích všechno proto, aby se zvěčnil s fakáčem a transportérem na jedné jediné fotce. Chce být hrdinou dne a nějak mu to nevychází. Ultralevicová ozubenost zatím v podání antimajdanovského kabalisty ukazuje bezzubý úsměv, nad kterým by se nejeden člověk škodolibě pousmál.

Ve svých třiceti šesti letech by Michal Ulvr měl mít dostatek rozumu….ale je možné považovat za rozumné demonstraci vůči USA, když sám stojí v čele organizace, jež v USA má své ideové kořeny? V osudný den, těsně před průjezdem hamrů, se šéf Akornu schází v restauraci ve Střešovicích, aby společně se svými kolegy, třeba z Přátel Ruska, naplánoval teatrální odpor, jež by mohl muže se základním vzděláním vynést do výšin ultralevicového nebe. Nápad aktivně oponovat projíždějící koloně amerických mladíků vyhovoval Vyvadilovi, a tak by mohl, pokud by byl dobře ideově zvládnutý, vyhovovat také skrumáži čecháčků, jež na sociálních sítích dnem i nocí popisují hrůzostrašné činy strýčka Sama.

V jednom ze svých facebookových příspěvků Michal Ulvr rozčísnul pěšinku nejasností, když se veřejně přihlásil k Danielu Solisovi z Národní demokracie. Přihlásil se tak ultranacionální, vlně. Nevadí šéfovi Akornu, že Bartošova politická strana je protižidovská a oživuje české fašizování? Nevadí mu, že Daniel Solis byl vyjednavačem Národní demokracie s Marine Le Penovou? Asi ne, a proto považuje Solise za svého přítele. Ulvr tím, co předvádí, pouze ukazuje blízkost nacionálního bolševismu s ultrapravicovou scénou, jak jinak by se mohl přátelit s někým, kdo se na policejních dokumentech zdraví po vzoru Národního souručenství. Myslí si Adam B. Bartoš také o Ulvrovi, že pije krev mladých chlapečků, když na svůj věk vypadá stále mladicky? Bude Akorn další ze spolupracujících stran Bartošova nacionalizování?

ulvr6

Všechno české, slovanské…..tedy i ruské je pro rusofilovy úvahy dobré. Je v tom vidět kousek patriotismu, jež Ulvr ve svých nacionálně bolševických hnutích pravidelně propagoval. Politicky je činný již od roku 2006, kdy na nejrůznějších chatech avizoval vznik Československé národní komuny–Socialistické nacionály Československa – Národní fronty Socialistické Vlasti/Rudé Vatry Socialistické Varty – Československé Anarchistické Kominterny. Z Ulvrovy iniciativy postupně vznikaly další a další bolševická uskupení, jež mnohdy oscilovala jak na ultrapravicovém, tak ultralevicovém nebi Česka (Československá revoluční fronta pro osvobození (oslobodenie), Socialistické odborové hnutí (SOH), Česká a slovenská sekce za obnovu třetí internacionály, Rumungero Communismo – Partai o Róma Upi Čechoslovaki) . Ještě před zákazem Dělnické strany v roce 2009 avizoval Michal Ulvr vznik Dělnické strany – Marx – Leninské(DSČ/ML), ke kterému nakonec nedošlo.

Hospoda se pro nevzdělaného Ulvra stává alfou a omegou rádoby politických debat o nesmrtelnosti brouka. Každý, kdo se pohybuje v blízkosti bizarního světa nacionálního bolševismu, velmi dobře ví, že si Ulvr rád přisvojuje některé zvyky jako svůj vlastní vynález. “Mírové” rozhovory u dobře vychlazeného tupláku jsou také Ulvrovým vynálezem, protože si výše jmenovaný postarší studentík soukromé střední školy sociální tak trošku naivně myslí, že u stolu se štamgasty po boku ovlivňuje široké okolí. Možná z nudy, nebo ze stesku z nezájmu okolí o svou osobu, si před několika lety Michal Ulvr přečetl jeden kratičký, silně kritický článek o americkém levicovém hnutí Akorn. Neváhal a s Google překladačem této organizaci napsal. Domluvil se s nimi a v Česku podle vlastních slov založil jejich “odnož”. Jistě ve svém dopise nepsal nic o fakáčích, americké agresi přinášející světu zkázu a zhoubu všeho živého. Účel světí prostředky a možná se Michal Ulvr také tímto pravidlem sám řídil.

ulvr5

Oživlý automat na stalinismem okyselené slogany se pokouší v teatrálním koloritu udělat dojem na ostatní. Působí ve svém snažení jako žíznivý na poušti. Potřebuje vláhu, aby mohl růst a cítit se dobře. Potřebuje být známým, oceňovaným, zmiňovaným i obdivovaným. A proto usedá před amerikánský transportér, protože Ameriku řídí tajemní lidé ze zákulisí a Ulvr jejich řádění ideově zabrání třeba situační fotkou. Jenže, to by Michal Ulvr musel být dobrým taktikem, aby fotografii náležitě ideově využil ve svůj prospěch.

Ulvrova geneze levicovosti je tragikomickým příkladem krajně levicového smýšlení. Tak jako většina extrémistů a extrémistických organizací, také Ulvrův Akorn poukazuje na symboliku. Je zajímavé, že si k prezentaci svých ideálů vybral ozubené kolo, se kterým se můžeme v nejrůznějších grafických provedeních setkat jak v prostředí ultrapravicovém, tak následně také ultralevicovém. Chce s tím muž se základním vzděláním poukazovat na blízkost obou ideových směrů? Michal Ulvr je často vídán na demonstracích s bývalým „bezpartajním“ kandidátem Národní strany, Naxerou. Dokonce jej zaměstnával jako „právníka“ v Akornu, zatímco bylo na Naxerově Facebooku na první pohled jasné, že smýšlení pana doktora není daleko od toho, se kterým kandidoval na listině Národní strany v roce 2006.

Anarchosyndikalistický pohled pana Ulvra na svět je skutečně zvláštní. Na začátku března 2015 v trikotu Novorusije demonstroval s antimajdanisty ze Čtvrtého odboje, spiklenci z NWO a Vyvadilova klubu Přátel Ruska na Staroměstském náměstí proti banderovcům a pražským majdanistům, zatímco ještě nedávno sepisoval dramatický článek o tom, jací antimajdanisté jsou nacionálové odmítající Židy. Změnili snad odmítači pražského majdanu přes noc antisemitské názory?

Byla to opravdu zajímavá podívaná. Pár metrů od Ulvra postával stařičký Jandík z DSSS, jež je známý především antižidovským, antiromským a vůbec antimultikulturním pohledem na svět. Zapomněl snad Ulvr v průvodu na své židovství? Nebo ho odložil, aby mohl s antimajdanovci demonstrovat vůči opodál postávajícím vyznavačům opačných idejí? Přátelé Ruska v České republice získali v Ulvrovi obstojného facebookového admina, ale nedávné události jasně signalizují, že to s Vyvadilovým citem na lidi nebude až tak moc horké. Proruské tažení se rozpadá, zatímco lidé v okolí selhávají třeba i kvůli své neschopnosti.

Ulvr v červené bundě na levé straně fotografie, člen DSSS několikanásobný kandidát za tuto stranu Miloslav Jandík ; Zdroj: internet

Celou svou kariéru se snaží Michal Ulvr o zakládání komunisticko – národoveckých organizací, jejichž politika je z obecného pohledu pro společnost velmi nebezpečná, protože se skrze nejrůznější projekty často pokouší výše jmenované spolky o propagaci společných ideálů ultralevice a ultrapravice. Může se jednat například o eugenické poučky, jako tomu bylo například u Pochodu Bohemia, kolem něhož se točili taktéž lidé pochybující se kolem antimajdanských a rusofilních aktivit.

Nacionální bolševici jsou skvělým materiálem k šíření proruské ideologie, kde ožívají názvosloví poplatné padesátým letům a nejeden pozorovatel si může připadat, jako ve stroji času, jež míří k zítřkům, které znamenaly minulost, současnost i budoucnost najednou.

S Bílou knihou z ruského velvyslanectví a třiceti sedmi pobočkami Akornu se Michal Ulvr cítí silným. Vůbec si neuvědomuje, že jakmile se otočí k antimajdanovcům zády, je pro některé z nich “špinavý židák”. Své gró vidí v sociálních sítích, kde si může na malý okamžik připadat jako king, kterého všichni uctívají a také neskonale potřebují. Jediný, kdo o Vyvadilovce a jeho muže stojí, jsou kontroverzní Parlamentní listy, do kterých údajně Vyvadil může napsat cokoli, a ony mu to bez obtíží otisknou. Díky pár prohlášením na webu se rusofilové dostali poprvé do seriozních médií, což si také náležitě užívali. Tragikomický je Vyvadilův postoj k šéfovi Akornu. Nechce s ním být spojován, i když tahounem Vyvadilových myšlenek je především Michal Ulvr.

ulvr9

Že by pan doktor zazlíval Ulvrovi jeho nedochylnost, kvůli které nevyšla minulá Vyvadilova demonstrace? Jiří Vyvadil žije ve svém uzamčeném vesmírnu, kde vidí facebookovou dvanácti tisícovou armádu spolubojovníků, jež svým šarmem strhl na svou stranu. Tragikomické na celé věci je, že z těch tisíců považuje za schopné čtyři, možná pět lidí, jež ve své vojenské mluvě označuje za důstojníky. Ještě tragikomičtější je, že z čtveřice, možná pětice “schopných” je to Ulvr, který jediný doposud vytvářel v Přátelích Ruska nějakou iniciativu. To samo o sobě poukazuje kvality Vyvadilova spolku často postarších a nechápajících spoluobčanů.

Přátelé Ruska jsou příležitostí jak pro Vyvaldila, tak pro Ulvra. Oba dva se navzájem potřebují a oba dva, pokud se rozejdou, následně upadnou do zapomnění a obdivu facebookářů, natož reálného světa, ve kterém se Michal Ulvr možná pro jistotu záchytného bodu spojuje přátelsky s antisemitským kočkopsem Adama B. Bartoše.