Prevence kriminality na chudé? Špatný krok do budoucna, lepší život pro politiky

Agenturu pro sociální začleňování(dále v článku jen Agentura) povede odborník na prevenci kriminality. Je to docela zajímavý koncept vlády. Odhaluje tím skrytý talent politiků řešit sociální oblast skrze kriminalizaci sociálně slabých spoluobčanů. Kroky ministra pro lidská práva jsou skutečně těžko pochopitelné. Nejenže se místo osobního jednání rozesílá svým podřízeným email o tom, že mají nového šéfa, ale zároveň dělá všechno pro to, aby sociální politika odpovídala potřebám státu, krajů, měst a nikoli potřebám sociálně slabých.

Vláda tímto svým krokem pouze potvrzuje obavy například z chystané legislativy týkající se sociálního bydlení. Tamtamy zní hlasitě a upozorňují na to, že města s xenofobními cíli mají navrch. Důležité je připravit paragrafy tak, aby města a starostové byli spokojeni. Politikům je naprosto jedno, jestli bude docházet k vytváření nových ghett. Romští aktivisté nadšeni z fotografií z prostředí Úřadu vlády takový krok odkývají, protože se tak nějak samovolně nazývají romskou politickou elitou. Souhlasně kýve také Romea. Poskytla prostor některým aktivistům, a tak z hlasů známých tváří musí být každému nad slunce jasné, že se Dientsbier, k němuž má Romea kladný vztah, rozhodně nemýlí a jmenoval odborníka do čela Agentury.

Politická manipulace, pokus souhlasných tváří ovlivnit mínění ostatních dává najevo, že kolem Agentury pro sociální začleňování a ministra Dientsbiera nebude všechno v pořádku. Možná by nebylo špatné zahájit diskusi, zda je pro sociálně slabé přínosem přesun eurodotací z Agentury směrem na kraje a krajské politiky. Jde muži z ČSSD v první řadě o situaci sociálně slabých?

Do Jiránkovy působnosti spadal program asistentů prevence kriminality, který si chválí zejména komunální politici. Jiří Dientsbier potřebuje ve vedení někoho, kdo je oblíbeným u politiků a kdo nebude tolik “prskat” nad větším vlivem krajů u eurodotací. Asistenti prevence kriminality jsou především ideovým symbolem. Předem se počítá s tím, že Romové jsou hlavními aktéry kriminality v České republice, a proto se musí vytvořit policejně nepolicejní orgány, jež by předem působily na romské etnikum v republice.

Majorita se ochraňuje před minoritou a používá k tomu rovněž Romy, jež si následně neuvědomují, že svým postojem a službou jako asistenti prevence kriminality přistupují na xenofobní pohled na společnost. Místo programů, legislativních opatření, ochoty odstranit diskriminaci a diskriminační prostředí například na pracovním trhu, se politika čím dál více  přibližuje přání komunálních politiků, která jsou často v rozporu s potřebami společnosti. Jiránek jako nový šéf Agentury může skutečně přinést nový rozměr…..a to vyšší míru politizace v oblasti sociálního začleňování, kde chudí, sociálně slabí budou vnímáni jako potenciální hrozba, a nikoli jako ti, jimž je třeba neodkladně pomoci.

Ve věci Agentury nejde jen o eurofondy a milionové částky, ale také o boj ideálů mezi restriktivním a sociálně přínosným přístupem řešení sociální politiky. Jde také nepřímo o to, zda jako společnost budeme nadále na minoritu nepravdivou optikou pohlížet jako na bezpečnostní hrozbu nebo se rozhodneme napravit prostředí v Česku například novými programy volnočasových aktivit mladých, novými plány na lepší řešení sociálního bydlení a novými myšlenkami vedoucími ke společnému životu bez jakýchkoli závanů rasismu.

Jinými slovy nadále počítáme s tím, že by měla agentura velmi efektivně a do budoucna ještě ve větším rozsahu pomáhat obcím, které čelí problematice chudoby a sociálního vyloučení,” ministr Jiří Dientsbier

Jiránek se o místo šéfa Agentury ucházel už před lety. Tehdy ho ve výběrovém řízení porazil Šimáček. Nyní nově jmenovaný šéf Agentury musí z politického úkolu udělat to, co je politicky nutné…….uklidnit situaci a možná umožnit tichý přerod pro politicky korektní postoje v sociálním začleňování. Kroky ministra Agenturu   destabilizují. Je tragikomicky vtipné, že se zrovna Dientsbier dovolává paragrafů, přitom nejednou mile rád překroutil v diskusích Ústavu ČR, když to bylo politicky příhodné. Ministr by se měl chovat jako manažer a nikoli jako absolutistický vládce na dobytém území.

Jak říká otevřený dopis Matěje Hollana adresovaný ministru Dientsbierovi:

Úředník totiž není a neměl by být sluhou politika, zvláště pak úředník takového typu, jakými je většina zaměstnanců Agentury pro sociální začleňování a jakým byl právě i Martin Šimáček. Úředník by měl a musí být pro politika partnerem, protože je to právě odborné know how přímo propojené s terénní prací, kterým Agentura disponuje a dokáže jej aplikovat, co je tím nejcennějším pro reálnou politiku sociálního začleňování, co může a často skutečně mění k lepšímu neúnosnou situaci sociálně vyloučených.

Zdá se, že si pan ministr neuvědomuje, o co všechno jde a co je v sázce. Co je důležitější……politika státu výhodná pro politiky na krajích, ve městech a na obcích, nebo skutečná pomoc sociálně slabým?