Miloš Zeman skrze husitství vyrábí z Česka svůj malý barbaristán

Vyvěšením husitské vlajky na Hradě se prezident přihlásil k husitství, nikoli však k Husovi jako takovému. Tímto svým krokem dal Miloš Zeman najevo, že upřednostňuje náboženský fanatismus, násilí i zcestné názory nemající s křesťanstvím nic společného. Ve svých dílech Mistr Jan Hus nesouhlasil, natož aby ospravedlňoval s cíli husitského hnutí. I když se sám v některých částech De ecclesia “pasoval” na Boha a zachránce před apokalypsou, odmítal násilí i násilné nucení k tomu, čemu sám věřil. Hus byl především katolickým knězem a nedovedl si představit, že po něm přijde nějaká reformace a to všechno, čemu otevřel cestu.

Zvukový záznam článku:

[soundcloud]http://soundcloud.com/hrebenareu/milos-zeman-a-husitstvi[/soundcloud]

———————————————————————-

Mistr Jan Hus nevynikal originalitou. Většinou jen parafrázoval Wyclifova slova společně s myšlenkami jiných teologů a filosofů. Hus si osvojil teologické vědy jako doktor, ale více byl zapálený pro praktickou reformaci, než teoretickou změnu kanonického práva. Na svých kázáních často přestřelil a tehdejšího papeže nazval jako antikrista, aby následně svá slova mírnil ve svých knihách, kde se vyjadřoval méně extrémisticky, než při betlémských kázáních. Ve svých komentářích ke Čtyřem knihám sentencí Petra Lombardského – ústřední knihy, na základě které teologové dostávali magisterský titul, Jan Hus souhlasí, že kacíře je třeba očistit pouze ohněm.

“Světový” význam Husovi zajišťuje o sto let později především německý reformátor a teolog Martin Luther, který na některé Husem prezentované myšlenky ve svých dílech navázal a rozvíjel je v další život. V římskokatolické církvi Druhý vatikánský koncil v šedesátých letech dvacátého století některé Husem prezentované myšlenky uvedl do praxe.

hrad_husite
Husitské prapory na Hradě, Zdroj: ČTK

Husitskou vlajkou Miloš Zeman dává najevo ochotu vnímat dějiny v romantizované poloze národního obrození, kdy husitství bylo vnímáno tehdejšími nacionalisty jako vrchol českých dějin. Slované reprezentovaní náboženskými fanatiky ve jménu kalicha vozovými hradbami v dílech Palackého i Jiráska vzdorovali šlechtě i germánskému útlaku, a proto se stali ikonou Masarykova tažení za státem Čechů. Umělohmotné představy nemající co dočinění s realitou napomáhaly ultranacionalismu i k vyhlášení “nepřátelství” německy hovořícímu světu. Obavy z pangermanismu nahradila přání po panslovanismu. Kalich se ve vnímání novodobé historie stal symbolem oddělování se od všeho co není ultranacionální, bezhlavě katolické i přehnaně slovanské. Přesně po takovém vnímání světa volá s husitskou vlajkou Miloš Zeman.

Prezident se chová tak, aby se zavděčil svým krajně levicovým, často nevzdělaným voličům, mezi kterými jsou hojně zastoupeni jak nacionální bolševici, čeští neofašisté i milovníci panslovanství. Miloši Zemanovi nejde o poznání Husovy osoby a jeho názorů. Miloši Zemanovi jde především  o sdělení stanoviska, které má být podepřeno jakoby Husovou autoritou personifikovanou do fáboru husitské vlajky. Hus i husitství je argumentem, s pomocí něhož chce Miloš Zeman vyhlásit “osobní válku” všem nekatolíkům, individualistům i odpůrcům krajně levicového populismu.

husitska_vlajka
Husitská vlajka

Miloš Zeman, tak jako Masaryk i mnoho dalších politiků nakládá s historií ryze účelově. Nechová se v podstatě jinak, než historický materialista a rozšiřovatel marxistického pohledu na dějiny, Zdeněk Nejedlý, který v roce 1946 napsal: “Komunismus Jana Žižky je nám zajisté bližší než fašismus císaře Zikmunda.” Předvolební agitace komunistů převrátila vnímání dějin, stejně jako dnes Zemanova ochota o “lidovost” i rozdělování společnosti na správné katolíky a ty ostatní dělá totéž. Problém zneužívání i mylné interpretace se netýká jen husitství a interpretace Husa, ale většiny našich duchovních nebo národních tradic, do kterých si různé politické strany a ideové proudy projektují to,
co v tom chtějí vidět. Hus, Žižka a další se stali symboly krajně levicové i krajně pravicové scény.

Miloš Zeman chce v Husovi vidět husitství, protože je to nejlépe zkratkovité a nikoho takovou vsuvkou nenutí přemýšlet. Zeman rozděluje společnost a zároveň spojuje krajně smýšlející extrémistické proudy, jež se nejvíc podílely na Zemanově zvolení. Nejistý Zeman, má podobně jako nacionální bolševici problém s vlastní identitou, jež se snaží utopit v symbolice husitství.

Čechy byly  za Masarykovy éry vnímáni v zahraničí oproti Němcům jako méně kulturně vyspělí, i proto se první československý prezident snažil použitím Husa, Komenského a Chelčického nový stát vykreslit jako domovinu kulturního národa. Masaryk, stejně tak Zeman promítají soudobé politické snahy do reality 15. století a vzniká tak neforemný paskvil.

ceremonial_husite
Zdroj: ČTK

Hus za Masarykovy éry znamenal vstupenku do veřejného života a s ním chce jako s berličkou pro své názory pokračovat také Miloš Zeman. Masaryk přišel s programem, který se shrnuje do floskule “Tábor je náš program”, později se to změnilo na “Ne Řím, ale Tábor”……..díky ideologickému zneužití husitství se Masaryk dostal do sporu s Vatikánem a nyní, desítky let poté dochází ke stejnému střetu. Masaryk hovoří o teokracii a říká, že je to zápas demokracie proti teokracii. Husa zneužil, aby sám sebe pasoval do role ochránce demokracie a o totéž se pokouší Miloš Zeman. Rád by byl vnímán nikoli jako připitomělý dědek z paneláku, ale jako ochránce demokracie a k tomuto účelu poslouží Hus i do něj umělohmotně personifikované husitství.

Miloš Zeman jako český prezident pasuje skrze husitství sama sebe za ochránce malého, utlačovaného a komplexy malosti nemocného národa. Husité to “natřeli” světu a stejně tak s kalichem a berličkou u pasu chce vypadat Milošek z Hradu. Představa je to vskutku velmi komická. K čemu je moderním Čechům husitský náboženský fanatismus, který vyvražďoval všechny, kdo s ním nesouhlasili a který zdevastoval zemi na řadu desetiletí? Miloš Zeman svým postojem glorifikuje a povyšuje křesťanský náboženský fanatismus, zatímco proti jinému náboženskému fanatismu wahhábistů na Blízkém východě brojí. Není divu, že prapory s kalichem na Pražském hradě působí na mnoho lidí jako pěst na oko.

Civilizované národy si hledí toho dobrého, s čím mohou prospět lidstvu. Vůdci civilizovaného světa chtějí spojovat a podporovat snahu o společné žití. Pouze barbaři žijí z nenávisti a husitské prapory symbolizují nenávist i marnotratnost, jež  je Zemanovi vlastní. Musí být skutečně Česká republika vnímána jako barbaristán obhajující katolický fanatismus?