Téměř 60 milionů násilně vysídlených lidí ukazuje na neschopnost světa řešit válečné konflikty

Jedním z hlavních tahounů uprchlické krize je občanská válka v Sýrii. Pátým rokem decimuje místní obyvatelstvo a kdysi prosperující stát posílá na samé dno. Lidé nemají co jíst, jsou ohrožováni hrdlořezy z Islámského státu i dalšími vrahy, jež pod pláštíkem válečného konfliktu řeší nenávist vůči minoritám, místním kmenům i vyznavačům odlišného náboženství. 

Ještě nedávno, po dobu třiceti let byl Afghanistán největším “semeništěm” uprchlíků na světě. Nyní smutné prvenství převzala Sýrie. Do konce roku bylo v této zemi vysídleno na 7,6 milionů obyvatel. V roce 2014 na 1,550 milionů Syřanů uprchlo ze země. Lidé v těžké situaci sebrali co mohli, aby se dostali do bezpečí. Za necelý rok se počet syrských uprchlíků více než ztrojnásobil na 3,9 milionů lidí bez domova.

Na válečném konfliktu se velmi významně podílela Evropa. A to přímou i nepřímou cestou. Velká Británie, Francie, ale také další spojenci Spojených států amerických bojovali v Sýrii, zásobovali spřátelené strany, zatímco svou činností přispívaly k výrobě nových uprchlíků, kterým nezbývalo nic jiného, než žádat o azyl za hranicemi, nebo se uchýlit do nejistoty uprchlických táborů ve své vlasti. Tehdy žádný evropský politik nevystupoval v živých přenosech s proslovy o prohlubování stavu nejistoty na Blízkém východě. Nebylo to sexy, nebylo to in a nebylo to žádané médii. Letadlová loď se stíhačkou, nebo politik hovořící o darování zbraní jedné z bojujících stran byl zajímavějším, než miliony lidí mířících do Turecka, Libanonu a dalších okolních zemí.

Dokud hlavní uprchlická vlna zůstala za hranicemi Evropy, téměř nikoho nezajímalo, co se za přispění Londýna, Paříže a dalších na Blízkém východě děje. Syrská krize přispěla velmi významně k tomu, co nyní ve večerních zprávách vídáme. Turecko v uprchlických táborech “hostí” na 1,59 milionů syrských uprchlíků. Druhý v řadě stojí Pákistán se svými 1,51 miliony uprchlíků. Z 219 000 lidí, kteří se rozhodli dostat do Evropy skrze Středozemní moře, pocházela polovina lidí ze Sýrie.

Evropa má v Lisabonské smlouvě zakotvenou solidaritu, ale jak nyní můžeme vidět, solidarita se nachází pouze v dokumentech a nikoli v národních politikách jednotlivých členských zemí. Osmadvacítka si zvykla dění kolem uprchlíků neřešit. Situace, kdy jen pár členských států vyvíjí obrovskou snahu a ostatní sedí v hledišti, je neudržitelná a následky takového pokryteckého jednání jsou nyní viditelné každým dnem, kdy se dělá prakticky všechno možné, aby vše zůstalo při starém.

Dalším velmi významným činitelem na vytváření uprchlíků má válka v Iráku. Islámský stát společně s Kurdy zabíjí místní obyvatelstvo. Mezinárodní humanitární organizace pravidelně poukazují na válečná zvěrstva, kterých se Kurdové v oblasti dopouštějí. Páchají etnické čistky, ale o tom se nyní nemluví, protože kurdská strana je nyní součástí proamerických sil v Iráku i na části Sýrie. Zejména na východě Iráku se situace s uprchlíky začala velmi výrazně zhoršovat. V roce 2014 bylo vysídleno na 2,6 milionu Iráčanů……za necelý rok se smutná statistika lidí vyhnaných válkou zvýšila o rovný milion.

Válečných konfliktů je na světě stále víc. Jako příklad bychom mohli uvést pokračující konflikt na východní Ukrajině, kdy střet mezi separatisty a vládními silami vyhnal do ruského azylu na 230 000 Ukrajinců. Válka mezi Kyjevem a Moskvou kromě rostoucího počtu uprchlíků, pomáhá také k legalizaci banderovců i k banderizaci ukrajinské politiky. Obnovené boje v jižním Súdánu vysídlily na 1,5 milionů lidi. Miliony obětí válečného běsnění vznikají také v africkém Kongu. Pákistánská vláda si v bojích na území kmenových oblastí nepočíná zrovna moc humánně. V rozporu s mezinárodním právem se dopouští válečných zločinů, před kterými na 283 500 lidí uprchlo do nedalekého Afghanistánu.

I když kolumbijská vláda vede mírové rozhovory s povstaleckou skupinou FARC, situace v oblasti není příliš růžová. V Kolumbii je vnitřně vysídlených na 6 milionů Kolumbijců. Přebývají v uprchlických táborech daleko od svých domovů.  Války na Středním východě, Asii i Africe jsou hlavním scénáristou současnosti. Proto je hloupé považovat uprchlíky za kriminální živly. 53 % uprchlíků z celého světa tvoří obyvatelé ze Sýrie, Afghanistánu a Somálska. Občanská válka v Sýrii, šíření Islámského státu v Iráku, pokračování bojů na východě Ukrajiny a vypuknutí Eboly v západní Africe během roku 2014 byly hrůzným varováním budoucích dění. Počet válek roste, zatímco podle statistik míra kriminality v celosvětovém měřítku klesá.

Neutěšená celosvětová situace ukazuje na neschopnost velmocí řešit konflikty i předcházet válkám s pomocí alternativních programů i jednání. Členské státy v Evropské unii ukazují, že v případě potřeby se nebudou dodržovat dohodnuté mechanismy, protože se to nehodí dehumanizačnímu trendu ve světě. Média, místo aby fungovala jako strážní psi demokracie, sehrávají role hrobníků pokroku.

Organizace spojených národů dnes vydala svou výroční zprávu o počtu lidí násilně vysídlených ze svých domovů. 59,5 milionů lidí se nachází ve velmi vážných potížích. Kdyby se z těchto těžce zkoušených lidí vytvořil nový národ, byl by to 24. největší národ na světě……..to je velmi smutné.

uprchlici_stat

Libye, Sýrie s Afghanistánem jsou zeměmi, se kterými by se měly zabývat mezinárodní organizace. Mezinárodní organizace by měly tlačit na represivní režimy, jakým je například ten v Eritreji. Podle statistických údajů, válka každý den vytěsní od svých obyvatel území o rozloze 42 500 arů. V příštích dnech je možné očekávat zhoršení situace v Afghanistánu. Taliban sílí a roste ohrožení místních obyvatel. Lze tedy očekávat, že poroste počet uprchlíků z této země. Se zhoršující se ekonomickou situací na severu Afriky i na Blízkém východě lze očekávat, že poroste počet ekonomických uprchlíků, kteří mají právo na lepší život.

Evropská unie by měla hledat cestu k řešení a nikoli jen cestu k vytváření hranic a špinění uprchlíků.

 

SDÍLET