Na humanitární krizi v Jižním Súdánu se podílí také Evropa

Zatímco se Evropa zmítá v krajně pravicových myšlenkách o uprchlících, Jižní Súdán čelí od vypuknutí občanské války v roce 2013 jedné z největších humanitárních krizí na světě. Více než 2 miliony lidí uprchlo ze svých domovů. Šedesát procent z nich jsou děti. Přes půl milionů uprchlíků muselo vyhledat azyl v okolních zemích. Jižní Súdán čelí díky válkám také potravinové krizi. Organizace spojených národů odhaduje, že více než 4,5 milionu lidí bude do konce července 2015 čelit akutnímu nedostatku potravin.

Politici by konečně měli hledat politické řešení súdánské krize, protože právě tento konflikt má významný podíl na přísunu uprchlíků do Evropy. Prezidenti s předsedy vlád se na Starém kontinentě dohadují, ale jednotlivé evropské státy bez obtíží přispívají zbrojením k houstnutí situace nejen na jihu Súdánu. Na zbrojení se podílela například Ukrajina, která, ač sama se zmítala ve fašistickém nebezpečí banderovců na majdanu, posílala do Súdánu a Etiopie řadu tanků, nábojnic a dalšího válečného arzenálu. Na zbrojení se podílí britské, francouzské, české, čínské i ruské zbrojovky.

Na krvavém konfliktu se vydělávají peníze, zatímco na Středozemním moři umírají prchající migranti ve vlnách rozbouřených vod. Státní rozpočty společně s rozpočty soukromých společností se plní a politici si hrají na překvapené, že válka kdesi na severu Afriky vyhání své obyvatele daleko za hranice kontinentu. Je to logické a svým způsobem se na tomto stavu podílí také Evropa. Jižní Súdán trpí nedostatkem potravin, čisté vody, zdravotní péče, hygieny a přístřeší pro lidi vyhnané válečným konfliktem. Ochrana civilistů je velmi vážným problémem. V Jižním Súdánu panují etnické čistky.

Od počátku krize 3,5 milionů lidí v Jižním Súdánu obdrželo od humanitárních organizací OSN náležitou pomoc. Ale to nestačí. Situace je velmi vážná. Přibližně 1,6 milionu lidí bylo vnitřně vysídleno. Kromě toho, více než 590 000 obyvatel Jižního Súdánu uprchlo do Etiopie, severního Súdánu, Ugandy a Keni. Následkem toho dochází k vytváření a prohlubování krize v hostitelských zemích, které samy o sobě čelí velmi vážným hospodářským i humanitárním krizím. Lidé hledají útočiště v přeplněných uprchlických táborech. Často se do nich nevejdou, a tak táboří opodál…..nedostává se jim díky tomu náležité péči a uprchlíci umírají.

Samotný akt uprchlictví v sobě ukrývá potenciální ohrožení na životě, kdy dehydrované děti umírají. Odhadem se na území Jižního Súdánu nachází na 248 000 velmi podvyživených dětí mladších pěti let. Jak již bylo řečeno, 60 % jihosúdánských uprchlíků tvoří děti. Válčící strany navíc děti unášejí a vytvářejí z nich dětské vojáky. OSN odhaduje, že do armády bylo uneseno více než 12 000 dětí mladších osmnácti let. Dětští vojáci jsou těmi nejkrutějšími bez jakéhokoli slitování. Podílejí se na těch největších zvěrstvech.

Nejhorší je situaci v oblasti Horního Nilu, kde se civilisté stávají předmětem obchodu s lidmi, násilí, znásilnění. Díky ozbrojeným střetům do oblasti mají velmi omezený přístup humanitární organizace, a tak se mnoho milionů lidí ocitá bez jakékoli, nebo velmi minimální humanitární oblasti. Uvnitř samotného Jižního Súdánu kvůli špatným klimatickým podmínkám roste ohrožení hladem. Budou opět velmoci čekat na to nejhorší? Koncem tohoto měsíce hrozí, že více jak 4,5 milionu lidí nebude mít co jíst.

Jsou to velmi smutné vyhlídky. Pokud se nenaleznou diplomatické cesty řešení, nejen že přibude uprchlíků směřujících do Evropy, ale také zemře mnoho nevinných lidí.

Evropská komise na událost reagovala tím, že poskytla finanční prostředky na humanitární projekty. Od roku 2014 do oblasti Afrického rohu věnovala na 200 milionů eur. Podpora se týká poskytnutím potravinové pomoci, základní zdravotní péče, čisté vody, hygienických zařízení, přístřeší pro lidi bez domova. V oblasti také panuje epidemie cholery, hepatitidy E, proti kterým Evropská komise financuje očkování. V roce 2015 Evropská komise poskytla humanitární pomoc pro Jižní Súdán a sousední země postižených krizí ve výši 120,5 milionů eur.

Nicméně, s finanční podporou humanitárních projektů by se EU do problémů měla zapojit také mnohonásobně více politicky. Zejména by jednotlivé členské země měly konečně přestat dodávat do oblasti zbraně. Politici by měli vést jednání s válčícími stranami a celá záležitost by se konečně měla vyřešit, aby nadále nedocházelo k ohrožování lidských životů.