Petr Hampl schvaluje náboženskou diskriminaci uprchlíků

Lidé, jako sociolog Petr Hampl, napomáhají rozšiřovat ve společnosti xenofobní i nesnášenlivé postoje jako jednu z myšlenkových cest demokracie. Použijí vysokoškolský titul k podepření svých myšlenek, zatímco hladovému diváctvu nabízejí ošatku nectností. Nabádají ostatní k sebezahleděnosti i slepotě vůči potřebám druhých.

Ve jménu Svobodných občanů Petra Macha se rozhodl sociolog z Protiproudu a Parlamentních listů rozčísnout scénu krajně politických postojů. S holou hlavou i s brejličkami na nose sděluje neonacistům, nacionálním bolševikům i čecháčkovským fašistům, že nejsou sami se svými myšlenkami. Xenofobie, odpor k multikulturalismu, útoky na tzv sluníčka a dokonce teorie o Romech dostávají ve slovech pana Hampla zelenou. Teoretický základ většiny nacionálů získává v mnoha příspěvcích doktorské pomazání.

Podobně, jako tomu bylo u Okamury, Bartoše a dalších, i Petr Hampl využívá nabízené rukavice uprchlictví. Žvýká jej na jednotlivých klávesách počítače, aby později ve jménu senzacechtivosti spustil před kamerami nejrůznějších médií. Uchopí mikrofon a frontálním útokem zamíří na Evropskou unii, zatímco neopomene vyjádřit Maďarsku velké sympatie. Sociolog od zelenkavého beránka chce vehementně totéž. Rád by republiku uzavřel pod báň, ze které by ani jedním směrem nepronikla ani ta nejmenší myš.

Ashampoo_Snap_2015.07.12_13h39m25s_003_

Do rasových ideologií promocí promaštěný doktůrek přidává v případě potřeby teorie libertariánů. V jeden čas zabije dvě mouchy jednou ranou. Učí své krajně pravicové i krajně levicové fanoušky dalším zásadám z Machova domu politických teorií. Zatímco ve jménu nacionalismu Hampl přikazuje a nařizuje, v libertariánské oblasti volí právo na svobodu slova i podnikatelovy volby, protože s takovým přístupem není nutné dodržovat lidská práva a bez výčitek může docházet k rasové segregaci i nezaměstnávání Romů nebo homosexuálů na základě osobních fobií.

Ve svých příspěvcích si Petr Hampl počíná populisticky a jako jednotlivé sladkosti v bonboniéře si vybírá z krajních politických názorů podle toho, na co má konkrétně chuť. Jednou je to nacionalismus, rasismus, socialismus, aby příště k ochraně například boje vůči antidiskriminačním zákonům zapěl bezhlavou píseň na tóninu strýčka Macha. Jediné, co je Hamplovi údajně cizí, je levicová ideologie, ve které vidí kontroverzní komentátor naprostou onuci světa. Je to zejména socialismus s libertariánstvím a nacionalismem, co otevírá doktůrkovi pověstné brány nacionálních bolševiků i skalních neonacistů zároveň. Do tak širokého záběru se vejde kromě islamofoba, odmítače multikulturalismu také svobodný vysílač s Holešovskou výzvou zároveň.

Petr Hampl učí své následovníky nestydět se za svůj rasismus. Přejímá trend přeměny věty “Nejsem rasista, ale…” na “Jsem rasista a nestydím se za to“. Člověk si hned připadá, jako kdyby skrze k monitoru promlouval nějaký stoupenec sekty satanistů. Netřímá v rukou kozlí lebku, dokonce ani na krku nepěstuje pentagram. Přináší s sebou jen velmi podobné satanistické myšlenky o sobectví a starání se o sebe sama.

Ve zkušebním vysílání televize strany Svobodných Petr Hampl v rozhovoru s Terezou Sladkovskou otevřeně hovořil o rasismu jako o něčem, co může každý člověk praktikovat, protože vůči uprchlíkům nemáme žádné povinnosti: “Kdybychom imigranty třídili podle náboženství, nebyla by to diskriminace?” “Ano, byla. No a co! Nemáme vůči těm lidem žádné povinnosti.

Ashampoo_Snap_2015.07.12_13h03m17s_002_

Jedním ze základních ideálů libertariánů je právo diskriminovat. Pokud diskriminace nevychází ze strany státu, je libertariánstvím taková diskriminace akceptovatelnou. Jak se zdá, Hampl právě v tomto okamžiku praktikuje základní myšlenky svého politického přesvědčení, jehož řešením jsou tři političtí guruové krajně politického spektra. Tomio Okamura,  Václav Kalus mladší i Martin Konvička jsou hlavními těžítky Hamplových myšlenek. Všichni tři totiž přinášejí podivnému sociologovi to, co sám ve svých textech hlásá:

Dnes doplním, že podle mého skromného názoru jsou to Martin Konvička a Václav Klaus mladší. Třetím vzadu je Tomáš Pajonk, který je momentálně uzamčen v zombie straně Svobodných, ale má obrovský potenciál. Celý zbytek opozice jsou úředníčci čtvrté kategorie nebo lokální hráči. Snad až na Tomia Okamuru, který ovšem ještě musí dokázat, že není mužem minulosti a že umí vybudovat lidové hnutí, ” ; Petr Hampl Parlamentní listy

Sociolog s prapodivným stylem myšlení chce do příštích voleb nastoupit po boku některého z vyjmenovaných oblíbenců. Odborníky si najme a prozatím bude celou záležitost s uprchlíky povyšovat do stavu války, kdy je příhodné bez ohledu na jakýkoli humanismus, připlouvající lodě s utečenci seslat do hlubin moře.

Ashampoo_Snap_2015.07.12_14h52m17s_004_

Petr Hampl nikdy neoperuje s fakty. Je tomu tak i v tomto příspěvku, kde svá slova opírá o nepravdivá klišé, ve kterých do Evropy směřují pouze mladí muži. Ale to není pravda. Polovinu syrských uprchlíků tvoří děti a stejně tak je tomu u ostatních komunit uprchlíků, kdy mezi lidmi na lodích jsou jak ženy, tak děti. Podobná rétorika se líbí všem extrémistům obou krajně politických břehů. Vidí v Hamplových tvrzeních krajní nebezpečí, jež si vyžaduje krajní řešení, například potápění lodí i s životy uprchlíků, protože pelmel krajností si žádá válku.

Je smutné, kam společnost v současnosti dozrává. Hlásá otevřený rasismus a právo na aplikaci takového rasismu. Pokud není vláda s politiky například Hamplovým požadavkům, nebo požadavkům Bartoše nakloněna, vyhrožuje se lidovými povstáními, kvůli kterým se vytvářejí poradní i kmenové ohně. Dochází k degradaci sebe sama, protože Petr Hampl spolu s dalšími lidmi ničí demokracii i českou kulturu jako takovou.