Se zužováním pojmu občanství dochází ke ztrátě práv každého z nás

Osvícenství rozšířilo institut občanství na všechny obyvatele. Smazalo v tomto ohledu rozdíly mezi pohlavím, rasou, povoláním….Najednou zmizel starořímský epos vyvolených, kdy je někdo předem zatracený a není hoden občanství pouze kvůli rase, víře a sociálnímu původu. Zrod osvícenství dal základ sociálnímu zákonodárství, kdy hodnota člověka převládala nad hodnotou pravidel sociálního šovinismu.. Kousek po kousku se měnila sociální instabilita ke stabilitě,vznikaly zákony humanismu…plány odstraňující hlad….v tomto přerozdělování společnosti vznikaly extrémismy……levicový a pravicový. Jedni se dožadovali sociálního Darwinismu, zatímco ti další vyznávali názory později známé jako Stalinismus…..

Nacismus a fašismus se pokoušel zúžit společnost opět do dvou kmenů v nichž byli přijatelní a nevhodní, zatímco kdykoli z přijatelných na základě rozhodnutí vůdců mohl skončit v pytli nevhodných. Nepřátel se stali Židé homosexuálové, komunisté a zdravotně postižení, s nimiž režimy dávno zacházely jako s nelidmi. Zatímco osvícenství přinášelo občanství bez rozdílu všem, nacismus s fašismem vytvářel z občanství opět prastarý společenský řád vyvolených. Byl to návrat po Bartošovském stylu se zataženou brzdou do hluboké minulosti, kdy jedinec ztrácí jakoukoli hodnotu nad hodnotou národa zosobněného v jedné jediné osobě, jedné jediné straně. Najednou pokřivený svět hodnot dostával více prostoru, aby následně určoval, kdo je a kdo není občanem.

obcanstvi

Občanství jako výsada za zásluhy loajality, jako výsada výlučnosti vytvářené na základě pokřivených hodnot nelidství je obsažen také ve Stalinismu a všech formách extrémní levice, kde jste pokládáni za občany do té doby, pokud se sami vlastním názorem nepřipravíte o výlučnost občanství. Jakmile v nacismu, fašismu, komunismu ukážete vlastní kreativitu a individualitu, stáváte se občanem druhé kategorie určené k převýchově, v horším případě nenapravitelnosti jste odsouzeni k věčnému zatracení vyhnanství nebo trestu smrti.

Nacismus s fašismem jako ideologie státu zanikly před více než sedmdesáti lety, ale opět se pod vlivem neoliberální politiky nacházíme ve stavu výlučného občanství, kdy bez jasně určeného vůdce je každý považován za občana, pokud odpovídá všeobecné identifikaci kolektivní potřebnosti.

Zatímco osvícenství přinášelo občanství všem, nacismus s fašismem vyráběl z občanství společenství vyvolených. Pokud jsi nepřítel, nejsi občanem a budeš vyobcován. Tento postoj je stejný také u Stalinismu a extrémních forem levice, kde je občanství zásluhou výsad. Nacismus s fašismem jako ideologie státu zanikly před více než sedmdesáti lety, ale opět se pod vlivem neoliberání politiky nacházíme ve stavu výlučného občanství, kdy je každý z nás považován za občana tehdy, pokud odpovídá všeobecné identifikaci potřebnosti. Institut občanství není tvořen vůdcem, dokonce není tvořen ani politickými stranami. Je utvářen jednáním konkrétních jedinců, jež mohou do prostředí rozšiřovat hodnoty nelidství, extrémismu, populismu a nenávisti.

Žijeme v moderní společnosti závislé na mediálním světu a je to opět mediální kolos, který významnou měrou přispívá ke všeobecnému přijímání nesprávných forem jednání konkrétních aktérů veřejného života. Hry na nepravdy obecně pokládané za holé skutečnosti devalvují počáteční hodnoty osvícenství a přivádějí nové bariéry, podle nichž občanství je opět poskládáno podle zeštíhleného úhlu pohledu, kdy se lidé dělí a “povaleče”, “parazity”……politici si nemusí dát pozor na svou mluvu a doslova za přímého přenosu popírají občanství mnoha spoluobčanů……toho všeho se navíc dopouštějí bez pádných důkazů, kdy jako důvod postačí větší oblíbenost, větší počet hlasů ve volbách…..

Podobný princip zužování občanství je patrný také z televize, rozhlasu, internetu i tisku, kde vznikla nová třída tzv. nepřizpůsobivých. Opět na základě individuálních zájmů jedinců vznikla charakteristika méně občanských obyvatel státu, o kterých politici hovoří skoro jako o méněcenných….tech, jež je dobré se cestou za prosperitou zbavit. Odvracíme se od hodnot humanismu ke hodnotám kapitalismu oproštěného od osvícenství, abychom následně překročili do dalšího stádia tolerance zla a nedemokracie ve společnosti.

Se zužováním pojmu občanství dochází také k vytváření pojmů nových. “Nepřizpůsobivý, povaleč, parazit, socka, teplouš….”….tyto všechny výrazy vytvářejí pojmenování těch, které tak trochu na základě identifikátorů kolektivní potřebnosti nepokládáme za stoprocentní občany. Společnost má potřebu vyčleňovat, aby následně ta stejná společnost dostávala příležitost k potencionálnímu vytvoření speciálních pravidel zamezujících stoprocentní návrat do plnohodnotných forem občanství.

Se zužováním pojmu občanství dochází k devalvaci univerzálního práva člověka…..je tu nebezpečí, že společnost pod tlakem všeobecné identifikace kolektivní potřebnosti sáhne na základní, tzv. univerzální práva člověka, protože taková práva nevyhovují vlivným jedincům. Viz. například slova Fica o tom, že Slovensko je bržděno lidskými právy, a proto by mělo usilovat o výjimku z Unie………je pouze otázkou času, kdy budou základní sociální a lidská práva občanů považovány za zbytečný fetiš….balast, jehož se bezpodmínečně neoliberální společnost musí zbavit. Je třeba navrátit se zpět k hodnotám osvícenství, kdy člověk znamenal mnohem víc než národ, než uskupení účelových spekulantů sjednocujících se v politických stranách. Je třeba zabránit “rozkradení člověka” ve jménu něčích zájmů.