V Izraeli minulý rok o více jak polovinu vzrostl počet rasistických útoků vůči Arabům

Správní výbor proti rasismu se v Knessetu musí potýkat se stále větší mírou rasismu v izraelské společnosti. Tento týden se zákonodárci seznámí se zprávou Koalice proti rasismu( nevládní organizace sdružující na 43 neziskovek zabývajících se právy menšin v Izraeli) . Dochází tak k paradoxu, kdy se partajníci krajně pravicových parlamentních stran musejí bavit o tom, co s rostoucí mírou násilí a rasismu na izraelských ulicích. 

Situace je velmi vážná. Červencová válka v Gaze ve spojení s předvolební kampaní spustila stavidla, která se těžko vracejí zpátky do původní polohy. Politici si pouštěli ústa na špacír a vytvářeli ve společnosti nenávistné nálady, kdy Arab, muslim, nebo kočovní beduíni zůstávají nepřáteli státu, zatímco Žid je tím, kdo trpí z náručí bezvěrců. Neexistující hordy Arabů postávaly v Netanjahuových předvolebních výzvách, zatímco nenávistí vyzbrojení násilníci vymýšleli nový plán, jak se domnělým nepřátelům Izraele pomstít.

Dodatečně stavěné hranice mezi lidmi…… upevňování tábora My a Oni…….to všechno vytvářelo v apartheidním režimu stále větší pnutí, na které reagovaly nejrůznější neonacistické organizace, jakými byla Lehava s řadou dalších protiislámsky a protipřistěhovalecky laděnými uskupeními. Spolu s tím ruku v ruce narostlo obrovské množství xenofobních výroků na sociálních sítích. Opět jako první přicházeli vládní politici. V jednotlivých příspěvcích vyzývali k bojkotu imigrantů, jindy veřejně partajníci pociťovali touhu zbavit se Palestinců nelegální cestou…….není divu, že takové aktivity nenechali některé extrémofilní obyvatele Izraele chladnými.

Lidé sdíleli nesnášenlivé příspěvky, dodávali k nim svou trošku, až z jedné věty na profilu poslance Knessetu vzniklo vlákno o tisíci příspěvcích. Není vůbec divu, že se hozené rukavice chytly krajně pravicoví extrémisté.

[quote_center]Podle zprávy přednášené  před poslanci, v uplynulém roce došlo k 237 rasismem inspirovaným incidentům.

160 z nich se odehrálo během války v Gaze. Dramaticky se v roce 2014 zvýšil počet protiarabských útoků, a to o rovných 58 % na 192 incidentů.[/quote_center]

To číslo je obrovské. Politici by skutečně měli s tak velikým nárůstem zločinnosti něco dělat. Předkládaná zpráva suchopárně dokumentuje ohrožení, jakým Arabové v Izraeli musejí čelit. Rasismus se v izraelské společnosti zakořenil velmi hluboko a pokud volení úředníci chtějí, použijí rasismu kdy budou chtít. Dochází k popouzení a vybízení k útokům. Doslova za bílého dne jsou rabíny v rozhlase nebo v tisku špiněni přistěhovalci, Palestinci, nebo každý, kdo věří v islám. Ministr zahraničních věcí zcela běžně vyzývá k zavírání Palestinců do koncentračních táborů……. to by se v demokracii stávat nemělo a každý, bez ohledu na společenské postavení by měl za takové jednání nést zodpovědnost.

Předsedou Správního výbor proti rasismu je v Knessetu Michal Biran ze Sionistické unie. Je téměř nepředstavitelné, že by zrovna tento člověk celou zprávu vzal v potaz a následně vyzýval politiky ke zdržení se rasisticky motivovaných projevů. Izraelské náboženské akční centrum izraelského hnutí pro progresivní judaismus na svých webových stránkách představilo zprávu o podněcování proti izraelským Arabům. Podle průzkumu provedeného v období mezi červencem a říjnem loňského roku,

[quote_center]

30 procent rasistického podněcování vyzývalo k násilí proti Arabům, nebo vyjadřovalo podporu tohoto násilí.

40 procent případů vyzývalo k bojkotu podniků zaměstnávavajících Araby

[/quote_center]

To je velmi smutné. Sionistické krajně pravicové organizace zastrašují podnikatele a pod pohrůžkou násilí, nebo administrativních obtíží se snaží, aby podnikatel svého zaměstnance – izraelského Araba z práce propustil, Takové případy jsou podle zveřejněné zprávy stále častější. Facebookové stránky shromažďující například seznam soukromníků zaměstnávajících Araby jsou stále na sociálních sítích v plném provozu. Stejné je to s nenávistným obsahem z dob letní války v Gaze. Spoustu skupin vyvolávajících nenávist je stále v plném provozu. A jak se zdá, izraelské úřady v tom nic dělat ani nebudou.

Dojde někdy ke změně v Izraeli? Lidská práva by měla být na prvním místě. Ale jak můžeme vidět, lidská práva na prvním místě nejsou.