Řekové prchali před válkou do zahraničí, zatímco dnes upírají to samé ostatním

Konec německo-italské okupace vyústil v občanskou válku na jihu Balkánského poloostrova. V ozbrojených střetech, terorismu a následně také brutální bratrovražedné partyzánské válce mezi řeckými komunistickými gerilami a řeckou armádou začínala etapa studené války, zatímco poválečné Československo čelilo prvním mnohatisícovým vlnám řeckých uprchlíků. Dodnes se historikové přou, zda se jednalo o dobrovolný, nebo někým řízený exodus. 

Řekové přicházeli v několika vlnách. Měli s sebou jen pár kousků prádla a něco na památku z rodné vlasti. Malým capartům často zbyly jen slzy pro pláč, jež se hodné tety v dětských domovech snažily usilovně zakrýt péčí a dostatečným zájmem o malého uprchlíčka. Nikdo tenkrát nepsal v místních novinách o ohrožení kultury a dokonce nezaznělo ani písmenko o tom, že tisícovky nově příchozích ohrozí budoucnost stařičké Evropy. Ve hře proplouval konflikt mezi Východem a Západem, díky kterému uprchlíci sloužili jako panenky na hraní ve střetu dvou “velmocí” světa.  Partyzáni zastupovali Jugoslávii se Sovětským svazem, zatímco řecká armáda očekávala podporu bývalé koloniální velmoci z Britských ostrovů.

Na jaře 1948 řečtí komunističtí partyzáni odvezli z oblastí severního Řecka pod svou kontrolou do států východní Evropy přibližně pětadvacet tisíc dětí ve věku od tří do čtrnácti let. Někteří lidé říkají, že se jednalo o organizované únosy dětí prováděných komunisty a jiní dodávají, že se tak stávalo po souhlasu rodičů. Ať tomu bylo tak, či onak…..

[quote_center]první uprchlická vlna do komunistického Československa zavála na tři tisíce dětí. [/quote_center]

Docela zábavnou byla teorie předchůdců dnešních Úsvitářů o slovanském spiknutí za účelem zničení řecké rasy. To si člověk bleskurychle vzpomene na čecháčkovské xenofoby, kteří i ve 21. století perlí stále stejnou písničku.

Pohled na uplakané otrhance nebyl zcela jistě lákavý. Kdyby tenkrát existoval nějaký bulvární pisálek, zcela jistě by z úchvatné fotografie vyrobil nějaký ten brak, s nímž máme tu čest den co den na novinových stáncích. Z nedospělců by se stali asociálové a místo jejich pobytu by rázem dostalo punc novodobé skládky, na které se jen tak bezostyšně povalují pozlátka od darovaných čokolád a bonbonů…..Novináři, pokud ještě senzacechtivého mužíka s foťákem můžeme za novináře považovat, dokáží vytvořit asociální kreaturu i z žebravé babičky na ulici. Je to jejich práce, ale nikoli v souladu se zásadami informovat nestranně o skutečnostech a událostech.

[quote_center]Řecká vláda v době válečného konfliktu využívala nacionalistické a náboženské rétoriky, ve které nechyběly ani odkazy na Heroda. Komunisté oproti tomu dali na humanitární cítění, kdy evakuaci děcek omlouvali nutností ochránit malé oběti sporů dvou ideologií před válkou. [/quote_center]

Ve skutečnosti nešlo o nic jiného, než o politický nátlak na rodiče, u kterých si odnětím dětí zajišťovala komunistická, nebo vládní klaka předem loajalitu.

K vydírání lidí mohou sloužit nejrůznější způsoby a jedním z nich je odejmutí nejslabších, aby se ostatní členové rodiny chovali tak, jak únosce, nebo ochránce požaduje. Samozřejmě, komunistická ideologie společně s komunisticky nakloněnými historiky říkají, že záchranou dětí od války komunisté pomohli komunistům.

Například u menšího počtu řeckých dětí putujících do nedaleké Jugoslávie lze tvrdit, že se do nové vlasti dostaly dobrovolně bez jakéhokoli zapojení organizátorů tisícových exodů. Bomby zničily vesnice u Jugoslávských hranic, a tak rodiče bez domovů raději přešli skrze hraniční čáru k sousedům.

Válka vytváří bezdomovce – uprchlíky, kteří na základě mezinárodního práva musí dostat azyl, pokud o to požádají. Žádný stát překročení hranic uprchlíkem společně se souvisejícím porušováním vízového zákona nemůže kriminalizovat. Pokud by Československo zapomnělo na hrátky začínající studené války, komunistické bratrství a zachovalo se jako dnešní Maďarsko, byly by malé děti maličkými kriminálníky, nebo by přinejmenším dostaly punc nelegálů, nad jimiž by vládní činitelé na tiskových konferencích v předklonu vykonávali svá masturbační cvičení. Dokonce by si potentáti ve svém hodokvasu ultranacionalismu nevšimli, že část starších, v Československu pobývajících dětí, po svém návratu domů nedobrovolně narukovala do komunistické Demokratické armády. Inu, kdo by se nakonec zajímal o nějaké nedospělé uprchlíky toho času dávající všanc svůj mladý život v další z nesmyslných válek zdánlivě neslučitelných ideologií………

Jak již bylo řečeno…….příliv řeckých uprchlíků do zemí východního bloku přicházel mezi léty 1948 – 1968 v několika vlnách. Ta první z března 1948 měla v doprovodu dospělé osoby ve skupinkách po pětadvaceti “evakuovat” na 4 874 dětí. Cílem byly Polsko, Československo(3000 dětí přišlo), Rumunsko, Jugoslávie a prvními zastávkami byly Albánie, Jugoslávie s Bulharskem. Dětský konvoj byl nedostatečně zásobovaný a zvolená trasa malých uprchlíků doprovázených dospěláky taky nebyla zrovna moc šťastnou.

[quote_center]Celý projekt zaváněl humanitární katastrofou, protože tehdejší, stejně jako dnešní Albánie neoplývala zrovna velkým bohatstvím. [/quote_center]

Jak by pochody tisíců děcek komentovali dnešní novináři? Možná, kdyby chudé a špinavé děti také čecháčkovští neonacisté a extrémisté považovali za genetické ohrožení, protože šestiletý jižan někdy vyroste a “přefikne” neonáckovu dcerku. Dokonce péče o řecké nedospělce v Polsku a Rumunsku z pohledu nacionála byla nadstandardní.

[quote_center]Část nejhůře postižených a podvyživených uprchlíků dostala lázně na zotavenou. V Československu postupně vzniklo třicet dětských domovů pro uprchlíky z Řecka, ve kterých docházelo rovněž k politickému školení svěřenců.[/quote_center]

Na přicházející Řeky se pohlíželo z patra kulturního šovinismu, kdy zaostalý stát z jihu Evropy může produkovat jen podměrečné děti. Šedesát procent z nich bylo údajně negramotných. Bohužel, naprosto stejně z pohledu. Vzdělávání se proto stalo velkým problémem a mnozí současní xenofobové by nejspíš remcali nad tím, že uprchlíci nejsou ze stejného kulturního prostředí, a proto budou těžko zařaditelnými. Možná by také vzniklo nějaké nenávistné hnutí, třeba “Řeky v Československu nechceme”……jen místo syna řeckého uprchlíka, by novým představitelům nesnášení předsedal nějaký jiný radikál osvícený schizofrenií a mystikou zároveň.  Taky by možná zabrala víčková matematika, kdy by postarší stařenka poukazovala na to, že na české děti se musejí sbírat víčka, zatímco těm řeckým stát staví a zřizuje útulky. Hloupost radikálů je neměnná v průběhu staletí, natož v průběhu desetiletí.

[quote_center]V zemích tehdejšího východního bloku se v druhé vlně ocitlo téměř sto tisíc příslušníků Demokratické armády Řecka společně se svými rodinnými příslušníky. V Československu se na podzim 1949 usadilo přes dvanáct tisíc dospělých Řeků. V 70. letech 20. století žilo v celém Československu 15 tisíc Řeků, z toho 900 v Krnově. [/quote_center]

Noviny se v zářijových dnech roku 2015 plní evropskými kvótami téměř tří tisícovek uprchlíků, které bychom podle Evropské komise měli přijmout a přitom se zapomíná na vlastní historii, kdy desetitisíce uprchlíků žilo společně s Čechy v jednom státě.  Desítky tisíc neznamenaly žádnou hrozbu a stejně tak současní uprchlíci nepředstavují žádné překážky ve vývoji českého národa. Ten by už konečně mohl dospět a zapomenout na pubertální jájovství. Stejně si už nikdo nevzpomíná na umělohmotný zrod v období TGM, kdy za doprovodu národních buditelů vznikaly samostatné entity Čechů, Poláků, Maďarů a dalších………je třeba být pokrokovým, soucitným a vědět, že multikulturalismus prohlubuje ideu národa a oživuje mízu v neviditelných žilách národa.