Slámova trapnohra na blanické rytíře ukázala neúctu k mytologii národa

Blanickým rytířům přibylo břicho a dokonce, pleška na hlavách a dokonce zmizela oslnivá zbroj odkazující na hrdinství svatováclavských bojovníků vartujících kdesi uvnitř středočeského vrchu. Romantické podobenství devatenáctého století vykreslující muže se zbrojí jako hrdiny slovanství vzalo v podání islamofobů značně za své.

Jiří Sláma se společně s krajně pravicovými motorkáři odhodlal zprznit dějiny neviditelného národa co nejvíc je to možné. Nakoupil domény, vytvořil ve WordPressu webovky, po večerech “štrikoval” českou vlaječku na stojánek k motorce, aby následně v tragikomických výstupech nemotorně 130 centimetrů dlouhým mečem odkázal na bájný excullibur, v jehož světle se náhodný divák přesouvá ze středních Čech do chladných a značně nepohodlných vod Paní Jezera.

Ashampoo_Snap_2015.09.29_13h28m45s_005_

Radikálova jednoaktovka o povstání Blanických rytířů v národní den svatého Václava na Hradčanském náměstí připomíná všechno možné, jen ne ochránce národa a jeho skutečných hodnot. Téměř rituální nenávist vůči germánovi ze Sas je za značnou sumu na černé mikině obchodní značky “Já jsem tady doma” nahrazena nenávistí k virtuálnímu muslimovi s ještě rituálnějším islámem a naprosto éterickou šárijou, proti které se staví snad i noha od židle ve spolku úsvitářského superlídra Martina Konvičky.

Česko v podobenství vlajky a přeškrtlé mešitě uprostřed jasně ukazuje o co na pražském náměstí šlo. Zatímco antisemita minulosti vyzdvihoval slovanství k útokům vůči Židovi, moderní varianta stařičkého nesnášení zneužívá pověsti, slovanství, aby do těchto hodnot přinesl novum modernosti, tolik známou islamofobii, které svou duši všetně kapitálu upsal “otec” Naštvaných matek a pomocník Lucie Haškové, Jiří Sláma. Na nacionalismu, potažmo islamofobii se dá dobře vydělávat. Stačí jednoduchá, nic neříkající kampaň a kde jaký milovník extrémismu vytasí šrajtofli, aby si koupil některou z veteší prezentovaných u stánků IVČRN a nyní Bloku proti islámu.

Ashampoo_Snap_2015.09.29_13h36m50s_006_

Ashampoo_Snap_2015.09.29_13h47m12s_007_
Petr Vencl, profilová fotografie na Facebooku, Zdroj: Facebook

Nacionalisté říkají, jak moc si cení dějin zatímco je za pomoci krkolomných libret a skečů bulvarizují, haní a přetvářejí do podob, ve kterých bych sami chtěli vypadat jako pokračovatelé ponižovaných jmen národního pnutí. Petr Vencl, ten mužík s mečem v ruce, má hustopřísnou ikonku na sociálních sítích a stejně hustopřísně se snaží vypadat na fotkách opodál postávajících fotografů, jež s nadšením sobě vlastním cvakají spoušť fotoaparátu, protože překrucování bájí musí žhavý reportér zaznamenat stůj co stůj. Amatérská miniatura vymítače ďábla střídá další neméně komická fotka modernistického křižáka s atrapou v ruce.

[embedplusvideo height=”434″ width=”540″ editlink=”http://bit.ly/1iYFMF4″ standard=”http://www.youtube.com/v/YFBlOUPO-n4?fs=1″ vars=”ytid=YFBlOUPO-n4&width=540&height=434&start=&stop=&rs=w&hd=0&autoplay=0&react=0&chapters=&notes=” id=”ep3716″ /]

Motorkáři se smyslem pro rasismus a krajně pravicový extrémismus v den národního světce přijíždějí před pražskou mešitu, aby zde znečistili ovzduší a porušili vyhlášky o nadměrném hluku. Když radikál zvyší otáčky motoru svého stroje, zcela jistě se cítí jako novodobý blanický rytíř. Kdyby osazenstvo mohlo, zcela jistě by vniklo dovnitř, kde by se chovali motorkáři na chlup stejně, jako teroristé z Islámského státu. Neúcta k zákonům, pravidlům spořádaného života je u extrémistů zcela běžná. Stejné je to s vylepšováním dějin, protože průměrný příznivec nenávidění z frustrací z nacionální malosti doplňuje slovanství o sadu kýčů, jež samolibě pokládá za vhodný doplněk pravého a nefalšovaného slovanství.

Jiří Sláma s Čendou Fárošem jsou toho zdárným příkladem. V rámci svých aktivit z hustých kluků na motorkách dělají blanické rytíře, zatímco si neuvědomují, že tím karikují mytologii tak často zneužovanou klerofašisty i novodobými následovníky neonacismů, neofašismů a dalších dávno překonaných systémů radikalismu.