Sňatek mezi Konvičkou a Úsvitem je dalším pokusem o povýšení islamofobie na politiku národa

Nejedná se o volné pokračování americké komedie Men in Black. To se jen dva extrémistické a silně xenofobní spolky spojily, aby následně ve stejném trikotu v krajských volbách ošálily zrak islamofobním a velmi nenávistným spoluobčanům.  Jen místo sofistikovaných vychytávek galaktického rozměru trojice pánů použije gestikulaci, sílu slova a možná se jako třešničky na dortu dočkáme otevřeného bratříčkování s mužíky se stejným sestřihem na hlavě. 

Když milovníci hákových křížů překousnou japonské geny bývalého úsvitáře, nebude jim na obtíž ani Konvičkova záliba k mlaďounkým Romkám. Místo toho si mohou radikálové zchladit žáhu na muslimech, multikulti hodnotách a tolik nenáviděných homosexuálech, kvůli kterým se klerofašistická klaka Bloku proti islámu může na ulicích doslova rozkrájet.

Ashampoo_Snap_2015.09.08_16h16m52s_006_

Ultrapravicová scéna dostává opravdu velmi groteskní podobenství. Agroskinheadská omladina společně se staromilci zašedlého Orlíku musí zažívat opravdové rozčarování. Cestičkou do nejbližší hospůdky si popěvují Bílou ligu, zatímco opodál plamenně vykřikuje nacionalismus do širého okolí nějaký Japonec v růžovočerném svetříku. Extrémista si promne oči a o pár stovek metrů níže postává akademik s vyzáží bezdomovce. Z úst se mu line nenávist vůči islámu, zatímco křoví s atmosférou ve třetí řadě utvářejí radikálovi známí neonacisté, se kterými každou sobotu závodí v turnaji o co největší počet vypitých tupláků.

Na každém rohu hysterizující společnosti číhá nějaké nové překvapení. Občas se poštěstí pivo milujícímu náckovi pročísnout emoce na shromážděních proti vetřelcům. Z ochlasty desáté pivní ligy se šmahem papíru stává blanický rytíř…..nacionální hrdost s novou funkcí je další příležitostí k oslavám v hospodském zařízení, ve kterém si všichni potykají, potřepou pravačkami a mezi slovy o vetřeleckém spiknutí pod rukama ožralého radikála proběhne dokonce i přihláška do jinak neznámé partaje………když ten holohlavý človíček s ostravským přízvukem, milionovými dluhy na účtě a kérkou na rameni je tak přesvědčivý………

Radikální scéna zažívá radikální změny. S blížícím se kómatem Vandasovy partaje se na krajně pravicovou scénu dostávají novější subjekty, jež ve své podstatě nenabízejí nic jiného, než laciné nacionalizování, uniformy s řinčením zbraní a škatulkování jednotlivců v národě na ty správné a předem zatracené do věčné temnoty. Do slovníku nevzdělaného hňupa se dostávají nová slovíčka. “Cikorku vytlačuje slimák, musliman, masokostní moučka, deislamizace i nedaleko vartující profesionální žid”, jež v Islámu v ČR nechceme zastává roli tiskového mluvčí.

Hlavní kostra politické islamofobie je sestavena….Na jedné straně ve světě imaginárna Facebooku zůstává Islám v ČR nechceme, zatímco politické jádro hospodských kecalů uzavírá Blok proti islámu…….jen trošku v případě Martina Konvičky a Petra Hampla připomíná ultranacionální slezina spolek schizofreniků. Komvička ptožil mystické vnuknutí, kvůli kterému přečetl dva blogy o islámu, zatímco Hampl nedávno obájivší doktorský titul tápe mezi Machovými Svobodnými a ekvilibristikou válečného veterána Miroslava Lidinského, pro něhož připravuje stranický program.

V záři spojenectví Úsvitu národní koalice a Bloku proti islámu vykukuje na pozorného spoluobčana rozklad beránkovské partaje. Sociolog, tolik oblíbený Parlamentními listy, nabízí straníkům tvrdší tóninu nadějného úspěchu v přicházejících volbách. Oprašují se rasistické hlášky a k parazitování na neúspěších vládních papalášů se přidává hnědá záruka radikalismu, jež Hampl jako svatební věno do strany přináší. Svobodně nesvobodní občané se stejně stanou maňásky v internetovém, inkognito hlasování…….tak kdo by se staral o to, jestli na pověstném Olympu bohů setrvá europoslanec s tichým přitakáváním hnědosti, nebo radikály všeobjímající Hampl.

Úsvit, podobně jako Strana svobodných občanů, tápe…..ale přeci jen je tu jeden zásadní rozdíl. Úsvit národní koalice pochopil, že díky protiuprchlické hysterii může uspět na islamofobii, kvůli které se Konvička přemění šmahem ruky do podobenství superlídra volební formace. Blok proti islámu má de facto stejnou politiku i cestičku za ultranacionalismem, jež se Lidinský rozhodl pod dvoubarevným lvíčkem rozšiřovat. Svatba z rozumu mezi islamofoby a ultranacionalisty není ničím novým. O spojenectví úsvitářů a IVČRN si vrabci cvrlikali už před půl rokem.

Naštěstí společnost není natolik nemocnou, aby dala naděje jak Machovi, tak Konvičkovi, Hamplovi, Lidinskému, Okamurovi nebo opodál postávajícímu “sjednotiteli” radikálů hrubého střihu Adamu B. Bartošovi. Takže těšení se na potencionální úspěch radikálů je více než tragikomické a velmi předčasné.