Francie ve jménu generalizací a nesvobody zakázala vstup do země tisícovce uprchlíků

Uprchlíci se stali díky populismu Elysejského paláce oběťmi generalizací. 13. listopadu 2015 několik teroristů  spáchalo nechutný čin v pařížských ulicích. Smrt 129 lidí a několik stovek zraněných politici obratem využili ke svým hrátkám. Místo konstruktivního řešení situace na Blízkém východě sáhli zákonodárci po pomstě a očerňování žadatelů o azyl.

Bataclan změnil Francii mnohem víc, než jedenácté září 2001. Hollandovy projevy naznačují budoucí kurz země galského kohouta. Teroristé byli potomky rodičů, jež před lety do Francie zavítali, a proto vládní představitelé sahají po porušování lidských práv. Mezinárodní dohody jsou trhány na cucky a spolu s nimi je do kanálu vhazován každý uprchlík už jenom proto, že se stal uprchlíkem a nechtěl být zavražděn wahhábisty z daleké Sýrie nebo Iráku.

Podle údajů francouzské tiskové agentury AFP byl kvůli “bezpečnostním rizikům” od teroristického útoku v Paříži zakázán do země vstup tisícovce uprchlíkům. Francie, v zahraničí pokládaná za ochranitele lidských práv, se nyní otáčí zády. Předem kvůli bulvarizujícím článkům považuje každého za potenciálního teroristu s opaskem náloží kolem pasu. 15 000 vojáků na hranicích, stíhačky po boku americké armády bombardující základny Islámského státu jsou novým obrázkem kdysi svobodného státu. Je to právě politický populismus, jež přeměňuje Francii do nepěkných podobenství.

Sarkozy zkoušel štěstí ve volbách útoky na místní romskou komunitu, až si nakonec koupil hlasy Arménů uznáním genocidy v arménsko-tureckém sporu z let 1915 – 1923. Hollande v obavách před ztrátou hlasů pokračoval odebíráním náboženských svobod, když muslimkám diktoval, jak mají chodit oblečené. Nyní se dějství populismu a nešťastného generalizování posouvá o kousek dál. Cílem se stávají lidé pronásledovaní hrůzami válek.

Pařížské útoky jsou hrozné a připomínají nám, že existuje zlo na tomto světě. Nicméně, trestání uprchlíků nic nenapraví. Násilí a devastace v Sýrii vedly k největšímu počtu uprchlíků od druhé světové války. Francie by na přísun uprchlíků měla reagovat jinak, než zákazem vstupu žadatelů o azyl do země. Za tisícovkou nevpuštěných se ukrývají velmi smutné osudy……..i velmi smutný konec díky odmítnutí pomoci. Evropané by si měli uvědomit, že kromě Je suis Paris je nutné vyznávat také Je suis réfugié.