Čeští ultranacionálové zakládají neoficiální spolek Lidové fronty

Čeští neofašisté, rasisté, islamofobové i milovníci všeho ruského se šikují pod vedením Kláry Fűrstové do neoficiálního účelového spolku. Svou nenávist pokládají za lidové právo na spravedlnost i projev většinového názoru, a tak své neoficiální sdružení nenazývají jinak, než Lidová fronta. 

Milovníci ultranacionalismu popírající zásady demokracie a moderního světa nyní podnikají sjednocenou činnost k posílení krajní pravice v republice. Tomáš Mrva, Michaela Holubková, Pavel Matějka, Jiří Jiskra, Chytra Zdeněk, Milan Michael Štrunc a mnoho dalších tváří nacionálně bolševické a islamofobní scény spolupracuje na společném programu, jímž by se ve společnosti posílila láska k Rusku, Putinovi, odmítání lidských práv i všeho společného s multikulturalismem. Možná se časem dočkáme dalšího pokračování rozsáhlé ságy o Jiskrově tetování a milostném několikaúhelníku mezi udatnými bojovníky za bílou Čechii.

Společná víra v nacionální bolševismus přibližující krajní levici ke krajní pravici dala možná důvod k nelidovému pojmenování. Radikálové přísahající na Vyšehradě před vrchnim antisemitou a obrozencem neofašizování svou oddanost, extrémisté nemající problém s mosteckými alfa samci Českých lvů potřebují v záplavě radikálních názorů vzájemnou podporu, a proto pilují společné noty pro další klání v českých, slezských i moravských ulicích, protože se možná přátelé všeslovanské vzájemnosti bílého muže a bílé matky rodičky s takovou spoluprací neztratí pod nánosem Úsvitu, Konvičkovců nebo dalších hráčů na poli “národního uvědomnění”.

Lidová fronta byla v minulosti jako koalice komunistických stran vyhlášena v roce 1935 7. kongresem Komunistické internacionály. Jejím hlavním důvodem bylo prosazení komunismu do vlády. Pod jednotným velením s jednotným plánem i akčními programy mělo v nejrůznějších zemích světa docházet k infiltraci komunismu do nejvyšších míst ve státě.

Současní radikálové oscilující na hraně krajní levice a krajní pravice milují komunismus i jeho ideologii. Rádi vzpomínají na období rudé hvězdy a doslova plesají nad tím, když komunistické partaje nebo hnutí napomáhají v boji proti “náckům ve vládě”. Tito lidé to mají trochu popletené. Neonacisty s neofašisty považují za spojence, a dokonce i za obhájce panslovanismu, křesťanství a práva majority na lepší život. Neofašisté s neonacisty podporují etos o těžce zkoušených našincích a protěžovaných minoritách, a proto jsou zcela bez obtíží podporování a přijímáni pohrobky holešováků, pokud zrovna před davem lidí nehajlují.

Demokracie je těmto “bojovníkům za národ” na obtíž, a proto usilují o nejrůznější koncepty vlády jedné strany, jednoho režimu a jedné rasy, ve které místo na slunci mají pouze zdraví jedinci. To je trošku tragikomické, protože někteří z promotérů českého nacionalismu jsou invalidní důchodci s hůlkou, nebo se zkušenostmi z psychiatrických ordinací. Valná část promotérů nacionálně bolševického snažení má díky nezodpovědnému přístupu k životu osobní zkušenosti s exekucemi, a proto byli v minulosti také hlasitými účastníky protiexekutorských demonstrací organizovaných nejrůznějšími subjekty.

Na nenávisti vůči uprchlíkům, islámu a vládě nejspíš Lidová fronta zaměří svou hlavní činnost. Pokud bude nejhůř, tak se aktéři neoficiálního spolku obrátí na slova Miloše Zemana, který nepřímo svým vystupováním v médiích zlegitimizuje nacionální fanatiky v očích lákaných obětí. Radikálové cítí svou příležitost a nejrůznějšími neoficiálními pokusy se jí snaží chytit za vlasy. Zakládají na sociálních sítích skupiny, ze kterých zvou na demonstrace a se kterými spolupracují například s Okamurovou SPD nebo dalšími fanatismem políbenými milovníky hnědého střiku ve společnosti.

Neoficiální Lidová fronta má za cíl podkopávat demokracii, a proto by jeho činnost měla být sledována bezpečnostními složkami státu.