Žádná zeď na světě nezabrání migraci lidí a nevytvoří větší bezpečnost v zemi

Zatímco ještě v devadesátých letech dvacátého století byla stavba jakýchkoli zdí nepřípustná, dnes o několik desetiletí později se celý svět zahaluje do nepřehledných zdí segregace. Jeden stát se snaží zabránit přístupu občanů státu jiného…….diktaturní režimy se zuby nehty straní od okolí, aby mohly spokojeně vládnout nad svými poddanými, zatímco obyčejné rajče z druhého konce světa spokojeně a naprosto svobodně cestuje napříč světem. 

Vždy je jednoduché, nikoli však ekonomicky a společensky přijatelné postavit zábrany, než řešit společné žití bez konfliktů a oboustranné tolerance. Ochrana lidských práv se díky mediální masáži stává čím dál složitější. Se zdí za zadkem se nabízejí zdánlivě jednoduchá a rychlá řešení. Státy se společným cílem vynaloží miliony na přeshraniční spolupráci, a dokonce na mezinárodním poli se domluví na tom, jak nejlépe ochránit ultranacionalismus uprostřed globálního světa. Novinářům jako hlídacím psům demokracie kupodivu nevadí zneužívání veřejných financí na plány radikálů. Raději pořídí několik fotografií společných hlídek u zadrátovaných zdí, namísto aby se zamysleli nad tím, kdo z postavené pomůcky segregace má skutečný užitek.

Spojené státy na hranicích s Mexikem postavily vysokou zeď, protože regionální politici nebyli schopni vymyslet jakékoli smysluplné řešení tamějších problémů. Raději kývli na postavení zdí, protože to bylo nejjednodušší. Problematika zdí byla nejviditelnější pro průměrného Evropana až v okamžiku tzv uprchlické krize, kdy 15. září 2015 Maďarsko dokončilo stavbu plotu podél hranic se Srbskem. Kupodivu Orbánovo panství se tímto počinem stalo pro mnohé vlády Starého kontinentu skvělým vzorem. Počet bariér se od doho okamžiku rozrostl doslova geometrickou řadou.

Ukrajina má v plánu postavit na hranicích s Ruskem vysokou zeď, protože se obává Putinovy agrese. S projektem začala již v roce 2014. Jako kdyby několik metrů odrátovaný plot zabránil ruským tankům, transportérům a bombardérům v případné agresi. Skryté války se ve 21. století neodehrávají na hraničních přechodech, ale ve světě virtuálna obchodních burz a ropného průmyslu. Krachující Kyjev raději prošustruje miliony na polovičatém řešení, protože potřebuje nutně svým občanům dokázat, jak moc se dokáže nepřátelskému Rusku ubránit.

Hra na politiku, populismus a polovičatost je nezbytnou součástí nově vytvářených zdí. Někdo si někoho potřebuje koupit……někdo chce odvrátit pozornost veřejnosti od skutečného problému, jímž nejsou ani okolní státy, uprchlíci nebo jiná náboženství. Segregační ploty “okrášlují” také severské země. V prosinci minulého roku Švédsko jeden takový postavilo jako zábranu na mostě Oresund. Švédská administrativa stavbou překážky chtěla zabránit příchodu uprchlíků z Kodaně do nedalekého Malmö. Nebudeme se myšlenkově zabývat otázkami, proč k příchodu lidí přichází, místo toho raději zahrajeme na strunu senzacechtivých médií, jež s kvapíkem začnou kantátu nad tím, jak je severská Evropa těžce zkoušena globálním multikulturalismem.

Mezi premianty evropské politiky plotů patří Španělsko, jež v devadesátých letech dvacátého století na hraničních úsecích španělských enkláv Melilly a Ceuty v Maroku postavilo vysokou zeď. Notoricky známé jsou zdi Řecka i Bulharska na hranicích s Tureckem postavené v roce 2012. V loňském roce pobaltské státy oznámily, že zahájí také stavbu oddělujících zdí. To by kupodivu znamenalo, že Lukašenkovo diktaturní Bělorusko bude jedinou zemí mezi bez “zazděných” hranic mezi Baltským a Černým mořem. Je to velmi smutná zpráva evropský kontinent. Co se to s námi všemi děje? Se zdmi skutečnými i těmi virtuálními se celosvětově doslova roztrhl pytel. Jedna z nich se má stavět v Kašmíru na oákistánsko – indických hranicích. Bezpočet zdí je rozestavěn nebo postaven na hranicích Saudské Arábie. Saudové začli se stavbou zdí už v roce 2003 na hranici s Jemenem. V následujících letech žiletkový plot postavili na hranicích se Spojenými arabskými emiráty. Ománem, Irákem a v neposlední době také s Katarem. 78 monitorovacích věží, 8 velitelských středisek, 10 vozidel vykonávajících mobilní dohled, 32 center rychlého nasazení i tři vojenská komanda představují saudskoarabské sny o velké zdi.

Patnáct tisíc kilometrů dlouhou hranici chce Brazílie chlídat virtuální zdí z dronů a satelitů. Svůj úmysl oznámila v roce 2013 a o dva roky později ho začala na hranicích s Paraguayí a Bolívií realizovat. Své zdi má také Írán a další má rozestavěné nebo plánuje například Uzbekistán.

Žádná zeď na světě nezabrání migraci lidí a nevytvoří větší bezpečnost v zemi. Na to by politici, média a obyvatelé jednotlivých států neměli nikdy zapomínat. Stavba zdí majících za úkol zabránění nebo snížení migrace pouze otevírá cestu k nelidskosti, kdy kvůli umělohmotným barirérám dochází k ohrožování zdraví i životů migrantů a uprchlíků, zatímco se převaděčům zvyšují zisky za převedení lidí za hranice státu. Efektivní řešení problémů nepředstavují žiletkové dráty, ale dlouhodobé programy, jež by konečně změnily běh událostí.