Na Loretánském náměstí zazněl hlas lidství

Odpůrci neofašismu, neonacismu a především extrémismu jsou v médiích zcela nesprávně označováni jako podporovatelé islámu. Noviny, televize a dokonce některé online zdroje si jedou po jedné linii, kde na jedné straně jsou ti, co s islámem nesouhlasí, zatímco na straně druhé přebývají nekoneční vítači vyznavačů Koránu. Ale tak to vůbec není. 

Lidé, jež se dnes shromáždili jako odpůrci politiky Konvičkova seskupení,  nenávisti rozšiřované extrémistickým Úsvitem a dalšími neofašizujícími spolky, pouze nechtějí v ulicích strach i protilidskou demagogii navracející svět zpátky do minulého století, kdy antisemité pořádali podobná shromáždění, kde kromě loajality k Adolfu Hitlerovi označovali všechny židy v okolí jako nebezpečí pro národní československé tradice. I tenkrát do popředí vstupoval klerofašistický etos s katedrálami a kostely, kvůli kterým měl každý “vlastenec” vzít cihlu do ruky a vhodit ji do skleněné výlohy židovského obchodníka. I tenkrát byl judaismus považovaný za naprosto nedemokratické náboženství, proti kterému by vláda měla ve velkém zasáhnout.

Ashampoo_Snap_2016.02.06_16h35m05s_002_
Demonstrace iniciativy Proti projevům nenávisti, Loretánské náměstí

Účastníci neodmítající pomoc uprchlíkům nejsou v první řadě žádná sluníčka. Dokonce nemohou být ani jiným nebeským znamením, protože jediné, co chtějí, jsou rovné šance pro všechny, kde nikdo nebude rozdělován do nějakých skupin podle toho, co má nebo nemá na hlavě, nebo podle toho, z jakých knih čte případné modlitby.

Tato Země i tento stát patří všem, a to je také hlavní moto demonstrantů iniciativy Ne rasismu!, jež na akci nazvané Solidarita bez hranic zahájili protestní pochod, který má začínat i končit na Malostranském náměstí. Další, kdo se rozhodl postavit čelem extrémistickým exhibicím v ulicích, je pochod z Pohořelce na Klárov s podtitulem Za Evropu beze strachu a nenávisti. Jeho iniciátorem je iniciativa Proti projevům nenávisti. Účastníci setkání na pochod vyrazili v půld druhé. Cílovou destinací bylo Loretánské náměstí, na kterém se uskutečnil projev jednotlivých řečníku. Ten zahájil výtečným projevem jeden z administrátorů výše uváděné iniciativy, Jakub Hein.

Ashampoo_Snap_2016.02.06_17h09m28s_005_

Tři stovky lidí se sešly, aby se vzájemně podpořili v úsilí čelit neofašizaci českého veřejného prostoru. Romská vlajka v blízkosti s českou dodávala celému setkání lidský rozměr, kdy bylo na první dobrou zřejmé, že přítomným účastníkům shromáždění jde především o svět beze strachu, ve kterém se minority nemusejí obávat toho, co s nimi majorita zamýšlí.

Vyvolávání strachu a nenávisti má velmi nebezpečný dosah, který štvavými výroky Konvičkova klubu fanatiků může vyústit v rodinné tragérie, kdy je člověk ohrožen na životě jenom kvůli tomu, že vyznává jiné náboženství. Typickým příkladem by mohl být mediálně známý případ muslima, který byl pravděpodobně neonacistou v pražských Vršovicích napaden a následně také bodnut do břicha. Jednalo se o přítele české aktivistky Evy Zahradníčkové, jež na Loretánském náměstí také se svým proslovem vystoupila.

Ashampoo_Snap_2016.02.06_17h30m35s_006_
Eva Zahradníčková na Loretánském náměstí

Ze slovního násilí, nejrůznějších vyhrůžek se s postupem času vkradla do jejího života chyméra fyzického násilí. Je třeba takové projevy odmítat a zároveň poukazovat na to, že fyzické napadení nic neřeší.

Ashampoo_Snap_2016.02.06_18h20m09s_012_

Jedná se o nejhorší druh chování, jakého je radikál schopen. Neonacista neumí reagovat jinak, než fyzickým atakem, protože jeho inteligence nedovoluje jiné řešení. Zaplněný vlastními frustracemi neonácek raději přijde, bodne a poté se slabošsky schovává v naději, že nebude policií dopaden a následně soudy také uvězněn.

Krátká přítomnost Evy Zahradníčkové na improvizovaném pódiu byla smutným mementem a zároveň upozorněním, co by se mohlo stát, kdyby totalita s fanatismem pokračovala stejnou cestou. Dnes to byl její přítel, kdo byl nadaden nožem a zítra to může být kdokoli z nás. Slova aktivistky zcela správně poukazovala na nebezpečí totality i stále sílících přání po krajních řešeních, jež nahrávají radikálům do karet.

Ashampoo_Snap_2016.02.06_17h59m24s_010_

Levice s pravicí by se měla spojit proti tak nebezpečným projevům agrese, jakým nůž v břiše bezesporu je. To, že někdo smýšlí pravicově, nebo naopak levicově, to ještě neznamená, že je příznivcem extrémních ideologií, do kterých islamofobie bezesporu patří na prvním místě. Útoky směřující vůči vyznavačům Koránu nejsou “pouze” ataky na náboženské svobody……….pokud extrémista slovem nebo fyzicky útočí proti jakékoli základní svobodě běžné v demokraciích, poté útočí na celou společnost.

A třista lidí na Loretánském náměstí dává jasně najevo, že slušnost a úcta k člověku nejsou prázdnými, nebo dokonce zapomenutými hodnotami. Je stále dost lidí ochotných veřejně zastávat názory pokroku zaručujícími budoucnost bez válek a jakéhokoli násilí.

Ashampoo_Snap_2016.02.06_17h48m36s_008_
Michal Majzner na Loretánském náměstí

Po krátké hudební vsuvce po Evě Zahradníčkové promluvil organizátor petice Prezidente odejděte a spoluorganizátor Příběhů uprchlíků, Michal Majzner. Příležitosti promluvit před lidmi využil k prezentaci výše jmenovaného projektu. Svůj projev rozčlenil do tří částí. V té první uvedl, proč je důležité sdílet konkrétní příběhy uprchlíků, v další se věnoval tomu, proč je důležité poznat cílovou zemi uprchlíků a poslední část svého proslovu věnoval vysvětlování jak celý projekt probíhá.

Člověk si nejsnáze vybaví v mysli uprchlíka, pokud se konkrétně na konkrétním osudovém příběhu dozví o těžkostech, kterým musela oběť válek a mezinárodní politiky projít. Strach z neznámého ve spojení s dehumanizací napomáhá k rozšiřování nenávisti. Pokud společnost pozná fotografie, výpovědi lidí, videa s konkrétními osudy, poté lidská psychika méně propadá hysterii. Aktivisté z projektu byli třikrát v Drážďanech, aby přinesli Čechům svědectví o tom, jak se uprchlíkům v Německu žije a proč do Evropy zavítali. Ve stínu demagogie vytvářející z uprchlíků doslova lačné bestie, je přibližující aktivita projektu Příběhu uprchlíků více než žádoucí.

Česká historička umění Milena Bártová setkání dodala svými slovy další rozměr. Ve svých článcích se zabývá uprchlickou krizí a zcela správně poukazuje na zapomenutou lidskost v celé problematice i minulost, na níž by mnozí komentátoři raději zapomněli. Uprchlíci nejsou ti druzí, ale uprchlíci jsou především také z pohledu lidské společnosti všichni ostatní. Prarodiče Mileny Bártové ve svém životě utíkali třikrát před nebezpečím, aby se pokaždé vrátili domů. Utíkat z domova je strašná věc, které se člověk nepoddává z vlastního plezíru. Uprchlické utíkání z domova je pronásledováno nepředstavitelnými obavami, které si běžný “našinec” neumí vůbec představit.

Ashampoo_Snap_2016.02.06_18h41m48s_013_
Milena Bártová na Loretánském náměstí

Milena Bártová zcela správně ve svém proslovu zmínila nebezpečí fašizace společnosti, kdy autoritářská a naprosto nedemokratická hnutí si napříč Evropou pořádají snad i za podpory Hradu připitomnělá setkání. Otevřená cesta fašizace podporovaná Milošem Zemanem je také tím, proti čemu by společnost měla bojovat především. Rasisté, národovci a autoritáři by neměli dostávat přiležitost, a proto by každý z nás měl něco proti nedemokracii udělat. Historička Bártová zcela správně uvádí, že pokud se nepostaváíme nedemokracii, poté i z nás mohou být uprchlíci.

Česká republika má dobré zkušenosti s integrací uprchlíků a jakékoli fantazírování o islamizaci Evropy je pouze totálním nesmyslem……pokračováním v další přeměněné podobě dávno známého antisemitismu, jemuž se v současnosti společně s islamofobií velmi dobře daří. Dnešní demonstrace na Loretánském náměstí byla důkazem, že humanismus společně s lidstvím ještě stále nejsou vyčpělými tématy, jak se snaží mainstreamová média svým divákům často dokazovat.