Evropská unie se spoluprací s Tureckem stává spoluviníkem porušování lidských práv

Noviny jsou plné informací o tom, jak Turecko s Erdoganem vydírá pomocí uprchlíků Evropskou unii, ale málokteré řádky se zabývají otázkami chování evropských států, jako je například Česká republika. Bohuslav Sobotka má obavy ze sestavení vlády na Slovensku, když jsou v parlamentu Kotlebovi fašisté, zatímco jedním vrzem přistupuje na porušování lidských práv. 

Otázka uprchlíků je zdárným příkladem selhání jednotlivých evropských politikůZapomíná se na mezinárodní právo, lidská práva a hlavně na spoluzodpovědnost za osudy jednotlivých uprchlíků, kteří do Evropy přicházejí. Plán Evropské unie a Ankary vracet migrant z Řecka do Turecka je jasným příkladem porušení mezinárodního práva. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zcela správně poukazuje na špatné plány Bruselu. Jen tak se s lidmi bude zacházet jako s věcmi. Statistická čísla z jihu Evropy se vezmou a pošlou Erdoganovi………ten na “péči” o ně dostane z evropských rozpočtu finanční prostředky. Všichni mohou nakonec být rádi, že se těch “odporných” uprchlíků zbavili……..

Německá kancléřka Angela Merkelová jakoukoliv kritiku odmítá. Klíčové pro Berlín je předejít umírání Syřanů a zároveň zastavit nelegální migraci na Starý kontinent……..jenže, tato politická konstrukce má jednu zásadní chybu. Žádní nelegální migranti podle mezinárodního práva neexistují. Politici částečně přistupují na slovosled extrémizujících médií………volby jsou skoro za dveřmi, proto ani spolková kancléřka nemůže brát na lehkou váhu, tzv mínění veřejnosti…….vždy se najdou třeba Novinky.cz, které bez ostychu napíšou cosi o tom, jak Merkelová má na kahánku…..v samotném Německu je takových “proradných” médií více než dost.

Syrští uprchlíci sice nezemřou takříkajíc na trikotu evropských politiků…..ale budou přesunuti do Turecka, které s uprchlíky nezachází podle mezinárodního práva.

Lidskoprávní organizace zcela správně poukazují na to, že někteří syrští uprchlíci jsou Ankarou navraceni zpět do Sýrie bez ohledu na válku, která v této zemi panuje. Díky tomu za evropské peníze umírá mnoho lidí. Případně se mnoho Syřanů po návratu do vlasti stává oběťmi gangů, syrských bezpečnostních složek, které navracející se  uprchlíky zavřou, týrají a často během výslechů také zabijí.

Politika Bruselu ve společenství s politikou Ankary je politikou velmi krvavou, asociální a velmi nebezpečnou. Evropa se s Tureckem chová přesně podle přání fanatiků z Daesh(tzv Islámského státu). Uprchlíci jsou pro wahhábistické zlotřilce nepřáteli a jakékoli navrácení zpět do domoviny je příležitostí pomsty, vydírání a vůbec špatného chování. V samotném Turecku je s uprchlíky zacházeno v rozporu s mezinárodním právem.  Lidé prchající před válkou sice mohou okamžitě pracovat, mají základní péči zdarma a děti mohou chodit do školy……ale s uprchlíky není často zacházeno jako s lidmi.

Za malou mzdu jsou nuceni pracovat velmi dlouhou dobu. V případě vážnějších zdravotních potížích sice dostanou potřebnou operaci, nebo léčení, ale za to musí uprchlík platit. Kromě jedné práce je tu práce druhá, třetí…….nemocný nemůže odpočívat, nebo chovat se podle rad lékařů, protože za zády stojí účet z nemocnice a vymáhací organizace, které musí azylant své závazky platit. Uprchlíci v Turecku zijí v nevyhovujících prostorech, kde v jedné místnosti bydlí i dvanáct lidí. Mezinárodní lidskoprávní organizace zmiňují nebezpečí dětské práce, kdy jsou údajně děti uprchlíků nuceny pracovat načerno v továrnách. Objevují se zvěsti o mafii a údajné spolupráci s tureckými vojáky, policisty……..

Pokud bude Evropská unie používat Turecko jako hlídače evropských hranic, stává se spoluviníkem porušování lidských práv. Je šokující, že evropské peníze jsou používány k financování protizákonného programu.

Evropsko – turecká spolupráce ve věci migrace je pošlapáním všeho, o co Brusel ve věci lidských práv usiloval. Je zde nebezpečí, že kvůli blízké spolupráci Bruselu s Ankarou nebude mnoho případů porušování lidských práv nikdy dostatečně prošetřeno. Evropská unie dá Turecku miliardy eur za zlepšení podmínek v tureckých detenčních zařízeních, ale s uprchlíky není zacházeno lépe. Amnesty International poukazuje také na fakt, že prostředky EU určené Turecku byly použity z evropského programu pro kandidátské země.

Lidé v detenčních zařízeních jsou zadržováni jako otroci v řetězech na rukou a nohou. Měsíc, dva nemohou nikoho kontaktovat, protože turecké orgány jim to nedovolí. Obyvatelé detenčních tureckých zařízení jsou nuceni podepisovat dokumenty v turečtině, kterou neovládají……..to je rovněž v rozporu s mezinárodním právem, protože se uprchlík upisuje k něčemu, o čem nemá vůbec zdání. Uprchlíci a žadatelé o azyl tvrdí, že mohli tábory opustit až poté, co souhlasili s odchodem do zemí, ze kterých přišli. Takový slib je někdy získáván opět nezákonným způsobem doprovázeným vydíráním, vyhrožováním, při kterém jsou využívány jako nátlakový nástroj dti uprchlíků.

Evropská unie by měla požadovat po Turecku dodržování lidských práv, a nikoli podporovat Ankaru v jejich porušování.