Islámská politická strana je stejně legitimní, jako jakákoli jiná politická strana

I kdyby v Česku existovala islámská politická strana, není v tom žádný problém. Muslimská komunita je jednou z minorit a jako taková má právo na politickou reprezentaci jak na regionální, tak na celostátní úrovni. S porošováním práv minorit mělo své zkušenosti jak prvorepublikové Československo, tak komunistický režim a není správné na stejně nenávistné vlně plout dál do neznámé budoucnosti.

Muslimové tvoří cca 0,2 % obyvatel České republiky. Politické subjekty mohou v naší domovině zakládat podle ústavy všechny místní minority bez ohledu na to, zda se jedná o minority náboženské, etnické, či jakékoli jiné. Politické strany i hnutí mohou v demokraciích zakládat po dodržení zákonem stanovených pravidel jak křesťané, Židé, muslimové. buddhisté, hinduisté i další představitelé náboženské obce. Proč bychom se měli udivovat nad tím, kdyby skupina nějakého přípravného výboru připravovala půdu pro islámsky orientovanou politickou stranu, jejíž posláním by bya pomoc místní muslimské komunitě?

Česko má v mnoha ohledech formální, ale také neformální nedostatky, kdy se vejménu populismu nedoporučuje při zakládání muslimských modliteben používat před úředníky ono slovo “modlitebna”, protože by poité úřední šiml mohl předsudečně rozhodnout o zákazu zřízení takové modlitebny.

Zákon diskriminační jednání sice nepovoluje a považuje ho za nepřijatelné, přesto je podobné jednání takřka na denním pořádku. Muslimská politická reprezentace představovaná hnutím nebo politickou stranou by mohla udělat pořádek v předsudečných jednáních místních úřadů i starostů. Ve jménu islamofobie jsou často muslimové zcela hloupě strkáni do jednoho pytle s hloupými wahhábisty, neřkuli teroristickými organizacemi a výbušninami opásanými teroristy. I v tomto by islámská politická strana mohla pomoci například tím, že by poukazovala na pravou tvář islámu například organizováním akcí s křesťanskou, nebo židovskou komunitou v Česku, protože islám není o žádném nepřátelství, nebo vypovídání válek vůči jinověrcům. Tzv. evangelizací, zobrazováním reality se zabývají různé nevládní organizace společně například s Ústředím muslimských obcí. A je to nanejvýš správně.

Islámská politická strana by mohla působit jako oponentní strana islamofobním náladám v parlamentním kolbišti. Toho se Blok proti islámu, Úsvit – národní koalice, nebo Okamutoba SPD obává nejvíce. Tyto strany parazitují na demokracii a osvojují si zvěstovat společnosti nenávist, protože v politické současnosti není nikdo jiný, kdo by rázně odmítl islamofobní lži a rozšiřované polopravdy. Demokracie potřebuje protipól a tím by mohl být demokratický odpor poukazující například na nezpochybnitelná fakta.

Islámská politická strana, nebo hnutí by mohla zcela správně požadovat po vládních orgánech možnost postupovat v oblastech rodinného, případně dědického nebo finančního práva v muslimské komunitě podle islámského práva šária, protože ve skutečných demokraciích mají náboženské komunity právo v určitých záležitostech řešit poměry podle svých náboženských právních předpisů. Požadovat šáriu v Čechách není nic nedemokratického, nebo dokonce extrémistického.

To, že by někteří muslimové chtěli některé otázky svého života řešit šáriou, v žádném případě neznamená pohrdání českým právním systémem. Přijetí šárii například v rodinném právu znamená možnost vybrat si například při rozvodech mezi českým právem a šáriou. Šária je v mnohém pokrokovější, než světské zákony, zejména v právu dědickém a rodinném. Islámská politická strana nebo hnutí by mohla napomáhat v odstraňování předsudků vůči šárie. Česko by to potřebovalo jako prase drbání. Židovská hasbara, muslimská šária i křesťanské kanonické právo mají v české společnosti své místo.

Když mohou na území Česka vyvíjet svou činnost křesťansky orientované politické sibjekty , proč by nemohly mít stejnou možnost muslimské, nebo židovsky orientované strany? Demokracie je o participaci všech…..tedy i muslimů, jež v mají jako jedna z nejmenších minorit právo na obhajobu svých práv.