“Migrant” se podobně jako “nepřizpůsobivý” stal synonymem rasismu a předsudků

Kdekdo by chtěl komentovat tzv. uprchlickou krizi, protože často v kontroverzně pojatém obsahu číhá vysoká sledovanost nebo čtenost, pro kterou je populisticky píšící autor ochoten udělat prakticky cokoli. V novinách, na internetu, ale také uvnitř sociálních sítí se to hemží “nelegálními migranty a uprchlíky”, jako kdyby mezinárodní právo přestalo jednou provždy existovat. 

Ve společnosti v rámci používání výrazů “migrant, imigrant, azylant, nebo uprchlík” vládne velký chaos. Každý si používá to, na co má největší chuť. Téměř nikdo si v mainstreamových, ale také v “alternativních” médiích nedělá těžkou hlavu s fakty, natož s významem jednotlivých sdělení. Pokud se k migrantovi, nebo uprchlíkovi na papíře přidá kouzelná formulka “nelegální”, sledovanost, popřípadě návštěvnost stoupá raketovou rychlostí do vysokých obrátek. K velmi nebezpečnému šavlování s “nelegály” dochází v celostátních televizích, nebo rádoby policejně – bezpečnostních projektech, které se za pomocí ohýbání slov pokoušejí vyvolat v divákovi pocit něčeho nebezpečného, neřkuli nezákonného.

Typickým příkladem by mohly být Policejní noviny, které ve svém článku o skupině cizinců okrádajících našince o doklady nezapomínají na slovíčkaření a v rámci věštecké koule zjišťují, pro koho byly padělané předměty určeny.  Jako kdyby ve třetích zemích byli pouze nelegální migranti a nikdo jiný.  Subjekt s policejním slovíčkem v názvu nepřímo díky chybné, možná účelově pojaté interpretaci nepřímo podporuje nenávist vůči uprchlíkům, nebo migrantům.

Ashampoo_Snap_2016.05.31_10h49m39s_018_

Jak by pisálci nazvali ty legální migranty nebo uprchlíky?……..vůbec, celé je to tragikomické, protože nic a nikdo jako nelegální uprchlík nebo migrant neexistuje. Mezinárodní právo nezná pojem “nelegální uprchlík, nelegální migrant”,. Ten si vyčarovali populisté společně s politiky, protože opatření vůči “nelegálům” jsou celospolečensky přijatelnější, než nic neřešící nápady útočící proti migrantům, kterým by každá společnost měla pomoci. Každý migrant je legální a přechod skrze hranice bez osobních dokladů nelze považovat za nelegální činnost.

Jednou provždy by mělo být jasné, co “uprchlík, migrant, azylant, imigrant” znamenají:
Uprchlíkem je podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951(v článku dále jen Úmluva) a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků z roku 1967(v článku dále jen Protokol) osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z rasových, náboženských, národnostních, nebo politických důvodů. V Česku jsou uprchlíci, kterým byl státními orgán přiznán statut uprchlíka, nazýváni azylanty. Zákon sám o sobě nerozlišuje mezi uprchlíkem a azylantem. Když už víme, co uprchlíci jsou, je na čase si také povědět, co uprchlíci nejsou. Uprchlíkem nemůže být někdo, kdo prchá za účelem vyhnutí se spravedlivému trestnímu stíhání, nebo trestu vynesenému soudy. Uprchlíkem není rovněž člověk utíkající ze své domoviny z ekonomických důvodů. Z pohledu mezinárodního práva nejsou uprchlíky ani lidé prchající z klimatických důvodů, kdy například nedostatek vody vyvolává hladomor.

 

Český zákon, respektive poslední novela zákona o azylu zná pojem Mezinárodní ochrana. Díky ní je možné pomoci lidem, kteří do definice uprchlíka nespadají. Mezinárodní ochrana je dvojího druhu. Existuje mezinárodní ochrana formou azylu a mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany, jež je poskytována lidem, kterým není možné udělit statut uprchlíka a přesto existuje objektivní nebezpečí, pro která by cizinec mohl být ohrožen v případě návratu do své vlasti na životě, důstojnosti nebo na zdraví. Kromě mezinárodní ochrany existuje také dočasná ochrana, která je poskytována osobám prchajícím z oblastí válečných konfliktůOsoby, kterým byla udělena mezinárodní nebo dočasná ochrana jsou nazýváni uprchlíky.
Uprchlík při cestování ze své vlasti nemusí mít osobní doklady a překročení státní hranice bez osobních dokladů není trestným činem, dokonce ani přestupkem. Na rozdíl od běžného cizince, uprchlík nepožívá ochranu země své státní příslušnosti a nemůže tedy využívat národního pasu pro cestovní účely. Mezinárodní právo dokonce počítá s tím, že lidé doklady mít u sebe nebudou. Úřady po nezbytném zjištění totožnosti uprchlíka musí pustit a nechat ho v pokračování ve své cesty do země, kterou si k uprchlictví zvolil. Toto právo je poslední dobou, myšleno v průběhu několika let, v rozporu s mezinárodním právem narušováno a značně kráceno.

 

Imigrant je cizinec přicházející do země za účelem dlouhodobějšího charakteru. Imigrantem může být člověk, který ze své vlasti odchází z ekonomických důvodů. Přichází na rok, na dva, na tři, nebo na delší dobu kvůli práci. Po čase se zase navrátí zpátky odkud přišel. Kdežto emigrant je člověk, který přichází do cizí země za účelem trvalého pobytu Být ekonomickým imigrantem, nebo emigrantem není nezákonné. Mnoho Čechoslováků v období komunismu z ekonomických důvodu uteklo i bez dokladů do ciziny. Mediální svět společně s tím politickým si názvosloví zkrátil na migrant. Správně při pohledu na slovní základ by se mělo jednat pouze o lidi, kteří někam odněkud migrují.

 

Ve slovíčkách migrant – imigrant se média pokoušejí propašovat kousek předsudků, kdy si má čtenář na první dobrou všimnout, že se jedná o nelegály, protože nelegální přistěhovalec je v mediální fikci totožný se slovíčkem migrant. Média by neměla zapomínat na to, že pokud lidé prchají před pronásledováním a válkou, jedná se o uprchlíky, nebo žadatele o azyl a nikoli o migranty. Noviny, internet společně se sociálními sítěmi často vycházejí z generalizací, ve kterých všichni uprchlíci bez dokladů jsou nazýváni prospěcháři, i když takoví lidé nejsou v některých evropských zemích uznáváni a následně přijímáni.

 

Řeč by mohla být o držitelích iráckých občanských průkazů, pasů…….tyto doklady totiž nesplňují kritéria dané země a uprchlíci, i když mají doklady, jsou úřady považovány v případě nekvalitně vyrobených osobních dokladů domácími úřady za ty bez osobních identifikačních dokladů. Určité problémy například ve Francii mají obyvatelé některých afrických zemí, jejichž osobní doklady nejsou francouzskými úřady uznávány.
 Praxe některých novinářů je smutná. “Migrant” se podobně jako “nepřizpůsobivý” stal synonymem rasismu i nositelem hloupých a hlavně nepravdivých předsudků.
SDÍLET