Kdyby útočná puška AR-15 byla ve Spojených státech zakázána, nemuselo zemřít tolik lidí

Zbraně v blízkosti nenávisti nejsou dobrými společníky. Poskytují zdánlivě jednoduchá a rychlá řešení s tragickými následky, jejichž zkázonosnou kadenci pochopí jen málokdo. Fanatik nesnášející projevy jakékoli svobody a jinakosti vlivem extrémizujícího zpravodajství, svého okolí a silně poškozené psychiky vymyslí zdrcující plány na seslání co největšího množství lidí na onen svět, zatímco s každou kulkou v zásobníku hvězdička večerního zpravodajství sní o budoucí slávě, kterou postřehne i ten hlupák ze sousedství.

Zdrcující kadence zla přiková ke gaučům a otomanům takřka každého diváka. Krev, řev, policejní manévry, požadavky únosce, mediální tanečky dumající o terorismu, činu šílence a možného napojení na mezinárodní síť teroristů dělají především zadobře agresorovi, zatímco zasahujícímu týmu s každou vteřinou vyskakují vrásky na čele. K naplnění choutek masového vraha po krvi slouží stejný arzenál známý z mnoha předchozích případů. Stejná zbraň vraždila děti u základní školy v americkém Newtonu a stejný kvér nyní vymazal z povrchu zemského na padesát nevinných lidí.

Samonabíjecí útočná puška AR-15 je snem mnoha budoucích, ale také minulých šílenců z rozličných policejních přestřelek.

Vysoce účinná zbraň je mezi sportovními střelci oblíbena zejména díky vysoké kapacitě zásobníku, nízké hmotnosti a dobré přesnosti. Rychlá kadence třiceti nábojů ze zásobníku leze ven, zatímco nepřítel, nebo nějaký jiný cíl skončí v zapomnění kdesi na chladné zemi před nohama střelce. Takové přirovnání je vzhledem k událostem skutečně zvláštní. V posledních deseti letech byla zmiňovaná útočná puška ve střetech masových vrahů použita celkem čtrnáctkrát. Z toho sedmkrát se z hlavně AR-15 ve Spojených státech amerických vraždilo v posledním roce.

Útočná puška, jejíž oblíbenost roste také na evropském kontinentu, byla v USA nejprve v roce 1994 zakázána, aby o deset let později znovu spatřila světlo světa na trhu se zbraněmi.

Kongres v rámci práva na nošení zbraně odmítl zákaz prodloužit. Údajně podle tehdejšího tvrzení kongresmenů jsou takové zbraně málokdy nástrojem na zabíjení lidí, a proto není třeba, aby stát reguloval legálnost jejího používání. Všichni velmi dobře víme, jak takový lehkomyslný přístup ke zbrojení končí. Většinou nezájem politiků “odskáčou” obyčejní civililsté – budoucí oběti budoucích násilníků, jež velmi rychle pochopí klady nabízené zbraně. Když něco rychle a spolehlivě funguje, mohou na druhé pomyslné straně tábora existovat desítky nevinných obětí.

Při sedmi z deseti nejvážnějších případů masového vraždění lidí na území Spojených států amerických vystupuje jako nástroj zkázy v článku promílaná útočná puška AR-15.

Zastánci podobných zbraní poukazují na to, že všeobecně útočné pušky s rychlou kadencí kulek jsou potenciální hrozbou vysokých obětí, a proto není možné kriminalizovat pouze jeden přesný druh střelné zbraně. Jako kdyby v amerických diskusích vystupovali čeští fanoušci střílení, kteří velmi často bagatelizují účinky zbrojního průmyslu. Heslo: “zbraně patří do každé společnosti” skutečně nepatří do společnosti 21. století. Zvláště s vyšším nárůstem extrémistických uskupení je liknavý přístup ke zbraním a zbrojení velmi nebezpečný.

Teroristické skupiny nejsou hloupé a velmi dobře vědí jaká je situace například v USA, kde díky laxním zbrojním zákonům není problém získat útočnou pušku doslova od stolu. Stačí navštívit výstavu, projít nějakou předváděcí akcí a už můžete odcházet s nějakým typem útočné zbraně, se kterou za rohem můžete přepadnout banku, nebo vyvraždit klub důchodkyň, jejichž pletací jehlice ve vás vzbuzují chuť vraždit.

Automatické zbraně jsou v USA sice zakázané od roku 1986, ale většina států nevyžaduje předložení oprávnění a dokladů k prodeji zbraní od soukromých prodejců. Nedůsledné počínání státu napomáhá k rozšiřování plně automatických zbraní, které by do rukou veřejnosti patřit neměly.

Ze statistik jednotlivých střelných incidentů vyplývá, že masové vraždy známé z večerních televizních relací vznikají zejména díky legálně drženým zbraním, na které útočník měl oprávnění. To je samo o sobě velmi nebezpečné, protože zákony mohou být jakkoli přísné, ale dokud nebude přítomna důslednost, poté zakázané zbraně budou stále k mání.

Útočná samonabíjecí puška AR-15 se dá pořídit také v Česku. Její cena se pohybuje kolem 30 000 korun.

Debata o zákazu prodeje a vlastnictví útočných pušek  v České republice vyvolává velké vášně. Příznivci tvrdí, že kritici chtějí zakázat slušným lidem vlastnit takovou zbraň, i když nehrozí nebezpečí jejího zneužití. Povraždění přišli o život z rukou vrahů a nikoli jen díky existenci útočné pušky……..tak proč by se měl někdo vzrušovat?……to je poněkud hloupé tvrzení, protože střelné zbraně nemohou vraždit, pokud je nikdo nepoužívá. Nikdo nikdy nemůže vědět, kdo bude vlastníkem střelné zbraně a zda tuto zbraň nepoužije ve jménu vraždění hostů nočního klubu.

V České republice mohou sběratelé vlastnit za jistých okolností plně automatické a plně funkční zbraně. Existuje mnoho soukromých bezpečnostních agentur, které za velký poplatek naučí zájemce zacházet s útočnými puškami. Kromě střeleckého výcviku takové společnosti poskytují také plně vojenský výcvik, ve kterém se civilista naučí s jistotou zacházet například s AR-15. Některé střelnice zvyšují svou popularitu zapůjčováním útočných zbraní k jednotlivým střelbám. Většina českých nadšenců si musí vystačit s brokovnicemi vzhledově upravenými do podobenství útočných pušek.

Samonabíjecí a opakovací pušky jsou v Česku vnímány jako zbraně kategorie B. a je tudíž možné takový kvér pořídit na jakýkoli zbrojní průkaz.

Omezení vlastnit zbraň není všespásným řešením, ale jakákoli úřednická obstrukce znesnadňující cestu za vybranými typy zbraní je dobrým řešením zajišťujícím nám všem větší bezpečnost. Kdyby v USA platil nadále zákaz na útočnou samonabíjecí pušku AR-15, nemuselo v mnoha případech zemřít tolik lidí.