Neofašisté a rasisté si islamofobií ideově připravují cestu k rasovým čistkám

Čeští fašisté ukazují na sociálních sítích své deviantní Já, když si doslova lebedí v jednotlivých útocích v Německu. Předem, aniž by znali identitu útočníka, vědí kdo otřesný čin spáchal a samozřejmě ve svých mozkových závitech kalkulují s muslimy, proti kterým by chtěli vést válku na život a na smrt. Podle tvrzení  myšlenkových deviantů je Evropa ve válce a každý uprchlík by měl být v rámci kolektivní viny vyhoštěn, nebo dokonce internován v některém z koncentračních táborů.

Opět se v takových příspěvcích objevuje připosranost českého radikála, který raději ve jménu své fanatické nenávisti raději odepíše matku s dítětem, protože se na nejrůznějších alternativních webech píše o “proradné Merkelové a jejích obětech”. Kdy jindy by měl český extrémista a rasista projevit radost nad kulturním šovinismem, když ne nad jednotlivými útoky. Média studentovi univerzity života podstrkávají účelově pojímané zprávy o událostech, ve kterých střelcem, atentátníkem není pachatel, ale uprchlík, Syřan, i když se pachatel narodil například v Německu a do země přicestovala jeho rodina někdy před padesáti lety. Svět novinařiny vytváří rozdíly a samozřejmě český neofašista tyto rozdílnosti využívá ke své vlastní potřebě.

Průměrný internetový radikál u počítače popíjející jednoho gambáče za druhým nerozlišuje v barvách reality.

Jednou bylo řečeno, že útočník byl cizinec, tak tomu musí být pokaždé, protože pojem národa je v makovičkách čecháčků pomíchán do uzavřeného soukolí kmenů, do jehož nitra nesmí nikdo cizí proniknout ani na vteřinu. Až člověka při čtení jednotlivých statusů českých internetových neofašounků napadá,

kolik z těch křiklounů by mohlo být v řeči mediálních zkratek cizinci? Kdo z nich má tatínka, maminku, dědečka, nebo dokonce pradědečka odněkud z cizákova? Kolik z nich by se najednou proměnilo v Ukrajince, Poláky, Němce, Maďary, Rusy, Tatary nebo příslušníky dalších možných národností?

Tohle všechno čecháčkovi vykládajícímu na facebooku každodenní příběhy o nutnosti bránit vlast nikdy nedojde. Nacionalista vídá sebe sama jako nejčistší zrno národa, stoprocentního Čecha, jež se rozhodl prozatím ve světě kybertechniky ochraňovat bílou, nejlépe českou rasu před vlivy ze zahraničí. Takový člověk si rád přečte článečky o zákazu míšení ras a ještě k tomu sní pytel brambůrků, aby během několika minut neztratil těžko získanou figuru. Univerzita života, se kterou se dokonalý vlastenec na sociálních sítích vytahuje, nabízí jednoduchá řešení s jednoduchými poučkami, se kterým není radno si prohrávat, protože s pádem jednoho kamínku ve skládačce dojde ke zborcení celého zbytku a nacionálovi nezbyde vůbec nic, než obyčejná klávesnice, čtyři stěny a okno do nejbližší ulice.

Při předposledním útoku v Německu střelec napodoboval Breivika. Přesto všechno Němec jako poleno zůstává pro české nacionalisty Íráncem – potenciálním nebezpečím, před kterým by se Evropa měla bránit.

Ti otrlejší, kteří mají Breivika za svůj vzor odporu vůči evropským vládám, rozlišují mezi Mnichovským střelcem a svým idolem v zakončení celé střelby. Mladík z německé události se zastřelil, a proto je “šmejdem”, zatímco samotný Breivik odolal a zůstal v norském vězení, ve kterém opět hrdinně čelí všem nástrahám. I takové perličky se na stránkách tzv. českých vlastenců nalézají. Až si člověk říká, že snad pisatel příspěvku musel před napsáním požít nějakou drogu, protože jinak by takovou blbost nemohl vyťukat na své klávesnici. Opět je v takové připitomělé zprávě viditelná ochota nevnímat realitu. Co na tom, že si Breivik také na konci svého řádění chtěl vzít život, ale jeho zbraň nebyla v dobrém stavu a sám měl v kalhotách naděláno, a tak raději podlehl přicházejícím policistům. To pisatelům vůbec nedochází.  V představách mají třídní nepřátele a všechno ostatní je naprosto postradatelné a zbytečné.

nazor

 

 

Takový pohled na radikálovy příspěvky je opravdu jen pro silné povahy a dostatečně odolné žaludky. Jeden přes druhého se dohánějí, aby ukázali na neochotu českých médií informovat o daném útoku, zatímco v jednotlivých zprávách kromě konspiračních teorií vyhledávají cokoli, co by podpořilo radikálovu touhu spatřit v aktu násilí další čin islámu, který by bylo třeba okamžitě zakázat. U poslední události v německém Ansbachu, u které se neví, zda šlo o výbuch plynu, nebo teroristickému útoku, již některá média píší o 27letém muži, který se měl odpálit a zranit udajně minimálně dvanáct lidí. V článcích na prvním místě figuruje syrská národnost a média spekulují, že mělo jít o uprchlíka, jemuž úřady zamítly udělení azylu………to je další voda na neofašistův mlýn, ve kterém radikál bude s úsměvem na tváři poukazovat na to, jak moc jsou uprchlíci nebezpeční a Sobotkova vláda by měla konat, protože nebezpečí sídlí kousek za hranicemi českého státu.

S činem jednoho člověka se svezou všichni ostatní, protože v jednoduchých mozečcích radikálů generální vina představuje základní konstrukt dalších jednání.

I když se tzv. čeští pseudovlastenci ve svých příspěvcích obávají jakoby o zdraví a bezpečnost všech Čechů(samozřejmě pouze majority), v pozadí sídlí ukrytý šotek, který všechny incidenty setřídí a použije jako zástěrku k prokázání své soukromé osobní pravdy o nutnosti rasistického smýšlení, protože pouze takový přístup ke světu nedovolí míšení ras a s tím nebude docházet k teroristickým útokům.
Podobně jsou na tom nejrůznější neofašistické a neonacistické spolky, které na první dobrou opustily prastarou teorii o povraždění co největšího počtu Židů a místo toho si Žida nahradily muslimem.

Veřejně někteří vítači Adolfa Hitlera a kolaborace Protektorátu s nacismem volají po zákazu islámu, zatímco předem spekulativně počítají s tím, že jakmile dojde k likvidaci muslimů a zákazu islámu, dojde tak nějak volnoběhem, možná otupením společnosti, k zavedení a prosazení antisemitismu i všech možných rasových zákonů, díky kterým by neschopný jouda s hackenkreuzem na zádech mohl dělat kápa v některém z koncentračních táborů.

České pseudovlastenecké spolky vycházející z Holešovské výzvy vystupují proislamofobně, protože takový přístup jednak oživuje a přiživuje rasismus a spolu s tím vytváří v některých lidech touhy o čistotě slovanské krve i blízkosti panslavismu, ve jménu kterého může všechno skončit úplně totoženě jako v případě českých neonacistů.

Tzv. uprchlická krize ve spojení s jednotlivými útoky nutí neonacistickou a neofašistickou scénu k přizpůsobení se a přebarvení starých nenávistí do nového hábitu, aby na první dobrou nebylo jasné, že se jedná o antisemitismus a další klišé, která se k tomuto myšlenkovému směru vážou. Průměrný český neofašista a extrémista pořaduje reakci strachu, nenávisti, neporozumění, ukvapenosti, a proto s důvěrou hledí na podobně myšlenkově deviantní politiky, protože hodnota úřadu a funkce radikály usvědčí v jejich vlastní pravdách, obavách i ujištění, že ten či onen politický zvrhlík zachází s džihádistou nemilosrdně a národně uvědoměle.

Takovým guruem v českém prodtředí bývá Miloš Zeman. Jeho žblepty jsou přenášené všemi televizemi a český neofašista a extrémista je rád, že jeho pravdy zazněly bez jakýchkoli úprav v éteru. Dobrými pomocníky v myšlenkách nenávisti bývají samotní novináři, kteří s předstihem a bez důkazů používají džiháditu, nebezpečného uprchlíka pro zvýšení své čtenosti. K radosti poslouží vůdci neofašistů, kteří jako malé děti využijí útoků ke zorganizování demonstrací. Zkrátka, sdílená nenávist je procítěnější nenávistí, a tak ti bohatší neofašounci a extrémisté, co zrovna dostali výplatu, sociální dávky, nebo důchod, vyrazí do ulic s hesly “Čechy Čechům” a “Smrt islámu a muslimům”.

Co by na to vše řekli naši předci bojující proti nacismu a fašismu? Nejspíš by se divili a báli by se z jednotlivých fašistů a přemýšleli by o tom, co se to s námi stalo, že nevnímáme nebezpečí, které z neofašistů a neonacistů plyne pro nás všechny bez rozdílu.