Patrioti ČR to před volbami pečou s Miroslavem Sládkem

Sládkovy údajné dluhy nutí bývalého šaška s pitíčkem v ruce k další politické kariéře. Torzo Holešovské výzvy prezentované mimo jiné také Františkem Matějkou politickou mrtvolku vytáhlo na světlo světa, aby následně prošedivělý rasista známý především slovními výpady vůči Romům zahájil další pokus o vstup do politiky. 

Koketovat s nezaregistrovanými virtuálními projekty českého neofašismu a ultranacionalismu je sice hezké a zajímavé do začátků, ale ke skutečné katarzi přihnědlé politiky to chce mnohem víc, než jen promlouvat na početně neobsazených demonstracích invalidního důchodce z Prahy. K nové politické kariéře alespoň na malý okamžik dopomohou jiné pseudovlastenecké partaje. Sládek v minulosti proslul hulvátstvím vůči romským spoluobčanům. V televizních debatách i dalších veřejných vystoupeních tragikomik v saku a kravatě říkal to, co si myslí většina českých rasistů. Tím si také získal všeobecnou popularitu.

Ashampoo_Snap_2016.08.27_15h10m22s_002_
Sládek v roli poslance v 90. letech 20. století

Sládkovi nikdy nešlo o konstruktivní politiku. Takřka ihned po revoluci nabízel košilatá hesla, zatímco koketoval s neonacisty pořádajícími protiromské pochody. Republikání jako první nabízeli frustrátům společného nepřítele, proti kterému je třeba okamžitě zahajovat svatou Rahowu. Bývalý předseda SPR-RSČ podřídil svou politickou kariéru podle toho, co chtěla slyšet fanouškovská základna. Mezi vítanými voliči byli také klerofašisté, pro které byla zacílena veškerá další politická činnost. Když se Sládek dostal do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, dosáhl nejspíš všeho, co kdy chtěl. Získal přístup k státním dotacím i poslaneckým příjmům. Ultranacionalistická politická kariéra byla především cestou ke vlastnímu prospěchu a slibovaný rasistický útok na státní legislativu představoval pouze předvolební sliby uchované v takřka neměnném stranickém programu.

Politická kariéra roku 2016 si žádá obměnu rétoriky. Staré hodnoty nadvlády bílé rasy se nedávají natolik najevo, přestože jsou stále v hlavní linii myšlenkových pochodů. Místo protiromského rasismu přichází do popředí uprchlíci následovaní nenávistí vůči muslimům, protože skrze útoky na burky je možné zahájit tažení na všechny ostatní členy minorit. Viz. například severočeští Odinovi vojáci, kteří skrze nenávist vůči islámu doufají v pokračování antisemitismu.

Ashampoo_Snap_2016.08.27_15h13m35s_003_
Sládek promlouvající na demonstraci Pavla Matějky

Spoustu ultranacionalisticky zaměřených spolků a hnutí veřejně nepřiznává rasismus, eugeniku, kulturní šovinismus, protože nechtějí být označováni za rasisty a vyznavače čistoty národa. Rasisté například z Patriotů ČR mívají na sociálních sítích xenofobní výlevy, zároveň však na stranických plakátech odmítají jakýkoli rasismus, protože národní hrdost přeci není extrémismem, nebo nějakým rasismem. Miroslav Sládek sice vytvořil svou novou politickou stranu, ale díky své pověsti mezi ultranacionální scénou potřebuje bývalý veřejně známý rasista někoho mnohem silnějšího. Už samotné účinkování na demonstracích Matějky vyžaduje přeměnu smýšlení.

Bývalý předseda parlamentních republikánů Miroslav Sládek již delší dobu hovoří o návratu do velké politiky. Během uplynulého víkendu se v Brně setkal se špičkami strany Patrioti, Jiřím Vítkem, Jiřím Janečkem a Petrem Hanigem, který řídí Stranu zdravého rozumu. “S Cikány jsou problémy, ale pořád to jsou naši občané. Raději Cikán, než přivandrovalec” zní najednou ze Sládkových úst. Prošedivělý mužík takovými vyjádřeními posílá svým voličům jasný vzkaz. Dnes řešme uprchlíky, muslimy a potom ty Romy. Kdo z xenofobně smýšlejících by takové nabídce odolal.

Ashampoo_Snap_2016.08.27_15h14m56s_004_
Sládek na schůzce s představiteli Patriotů

Již na počátku roku 2016 se Miroslav Sládek schází v Brně s Patrioty Jiřím Vítkem, Jiřím Janečkem a Petrem Hanigem ze Strany zdravého rozumu. Již tehdy si vrabci na střeše cvrlikali o chystané spolupráci mezi Sládkem a bývalým šéfem policejních odborů. Dva neúspěšní chtějí využít jeden druhého k cestě za úspěchy. Patrioti osloví nerozhodnuté přátelením se s ikonou z devadesátých let minulého století. Skrze známý obličej se dostanou k milovníkům Zemanovy politiky a Holešovské výzvy. Jiří Vítek by se k takové sortě lidí nikdy nedostal. Sládek je příruční balíček, ultranacionální fetiš, se kterým by se to v myšlenkách lidových revolucionářů dalo zvítězit. K samotné brněnské schůzce se Patrioti nechtěli vyjadřovat. Zřejmě se styděli na plná ústa přiznat svůj vztah k ikoně protiromského fanatizování.

Dnes v časech předvolebního mámení Patrioti přicházejí s barvou ven. Se sedmdesátkou na předvolebních plakátech koalice Sládek, Patrioti a HOZK na společné kandidátce přicházejí za svými voliči.

Ashampoo_Snap_2016.08.27_13h31m18s_001_
Předvolební plakát koaličního mámení Sládka, Patriotů a HOZK

Sládek slibuje na jižní Moravě  splnění snů místních nacionalistů, ve kterých má mít část společné republiky speciální postavení. Na své si přijdou také odpůrci Čechie. Neznalost vlastní historie je u voličů nesnášenlivosti dobrým předpokladem k politickým úspěchům. Nabízí se pelmel nejrůznějšího charakteru. Když Sládek v koalici ostatních milovníků krajní pravice zvítězí, postará se o zrušení Senátu, vystoupení z NATO i EU, vyhlášení neutrality, obnovu branné povinnosti a obnovení trestu smrti. Který z bezmyšlenkových radikálů by takové nabídce odolal.

Radikálové mají rádi pohádky o nesplnitelných snech, ve kterých se milovník kulturního šovinismu cítí dobře. Vítkovi Patrioti musejí být v hodně špatné situaci, když jim nevadí ani kompromitace s notoricky známým rasistou. Společnost se radikalizuje, internetoví milovníci vlastenčení jsou v převážné míře rasisté, a tak přiklonění se na rasistickou vlnu Patriotům nevadí. Chtějí-li se přesunout z uzavřených jednání s Martinem Konvičkou, poté musejí přejít na řeč páté cenové skupiny. Mimochodem, Sládek také není žádný kauf, protože poloprázdná náměstí během projevu na demonstraci ukazují, že Sládek netáhne tolik, jak se původně očekávalo.