11. září je víc, než “jen” pád dvou mrakodrapů v Americe

Je tu opět výročí 11. září 2001, kdy pod tíhou nenávisti zahynulo na tisíce lidí. Teroristický útok, ať už ho provedla devatenáctka teroristů, nebo CIA na příkaz vyšších míst,  zahájil hon za terorismem, díky kterému například Evropská unie čelí příchodu uprchlíků z Blízkého východu. 

Pod nátlakem státních zájmů, často ukrývajících se za honem proti bin Ládinovi, docházelo ke svržení státních režimů i hrátkám na importovanou demokracii. Vojáci přišli a vnutili společenství svůj řád, svoje hodnoty a svou představu o budoucnosti, ve které mají přednost obchodní společnosti přicházejících armád před kýmkoli ostatním. V okupovaných státech, jakými jsou například Afghanistán nebo Irák, došlo k totálnímu rozvratu společenského řádu. Není divu, že se ke slovu dostali extrémisté, teroristé s další chátrou kdysi spolupracující jak s Američany, tak se Sověty. 32 % přímých obětí válek v Afghanistánu a Pákistánu tvoří civilisté.

Drony, když zabíjejí velitele fanatiků, berou život všem v okolí. Bomby ve vesnicích kalibrované na horský terén vytvoří z domků vesničanů doslova paseku. Západní armády si hrají na ochránce západního světa a stále méně si berou ohled na místní. Při zkáze dvojčat Světového obchodního centra zahynulo přibližně na 3000 nevinných lidí. Za čtrnáct let války v zemi pod Kábulem přišlo o život na 26 270 civilistů……neměli nic společného s Talibanem, Al-Kájdou, natož bin Ládinem, přesto zaplatili tu nejvyšší cenu za Bushovým honem proti nepřátelům Bílého domu.

S jedenáctým zářím si připomínáme nejen zkázu obětí hořících mrakodrapů, ale také všechno ostatní, co přišlo poté. George Bush oživil nacistické metody výslechu a dopustil se páchání válečných zločinů.

Čtyři dny po teroristickém útoku, 15. září 2001, ředitel CIA George Tenet předložil Národní bezpečnostní radě (NSC) plán možností tajných únosů osob podezřelých z terorismu ze zahraničí. O dva dny později prezident Bush podepisal směrnici CIA, kterou povoluje zabít, zachytit, zadržet a vyslýchat podezřelé osoby Al-Káidy napojené na teroristy majícími za vinu teroristický útok na mrakodrapy a další cíle v USA.
26. září 2001 Tenet informuje Bushe a Národní bezpečnostní radu o zahájení projektu únosů. Ve stejnou dobu CIA a amáda zahajují vojenské operace v Afghanistánu. Začíná první kolo výslechů. První podezřelí jsou vyslýcháni přímo v Afghanistánu a posléze také v Pákistánu. Řada výslechů probíhá v afghánské pevnosti Qali Jangi v severním Afghanistánu. Výslechů zadržených lidí se účastní jak členové CIA, tak také představitelé armády.
V listopadových dnech jsou zadržené osoby převáženy také do nově vzniklé vojenské americké základny v Kandaháru a v prosinci dokonce výslechy lidí probíhají v nově vzniklé vojenské základně v Bagramu. Během několika týdnů se v médiích začínají objevovat první informace o týrání zadržovaných osob, jak v Qali Jangi tak i v Kandaháru. Na veřejnost se dostávají zprávy o čtyřech mrtvých zadržených osobách. První měla zemřít na údajné podchlazení ve vazbě CIA poblíž Kábulu.........

Je to velmi smutné období, kdy unášení lidí bylo normou a šmahem dočasných nařízení docházelo k obcházení amerického zákonodárství, kdy v zahraničí vznikaly utajované věznice. CIA například na území Německa mučila a zadržovala vězně z Guantánama. Honba za terorismem změnila svět k nepoznání. S prohlídkami na letištích docházelo k nárůstu válečných konfliktů, se kterými raketovou rychlostí přibývá uprchlíků, vnitřně vysídlených osob i lidí žijících v život ohrožující chudobě.

Bush veřejně připustil, že CIA schválila používání mučení, konkrétně waterboarding dvou zadržených. Bush nikdy nebránil špatnému zacházení se zadržovanými a nikdy neuvažoval o tom potrestat viníky mučení a trýznění. Zadržované osoby byly v izolaci a často byly převáženy do zemí jako je Egypt, Sýrie, Jordánsko a řady dalších zemí, ve kterých byly také mučeny. Viceprezident Cheney byl hnací silou vzniku nezákonného zadržování a politiky vyslýchání a ministr obrany Rumsfeld schválil nezákonné metody výslechu……….jedním slovem, 11. září s dalším vývojem ukázalo selhání těch, co měli sloužit demokracii a nikoli lobby velmi vlivných zájmových skupin.

S jedenáctým zářím nesmíme zapomínat na tři tisíce mrtvých ze zničených mrakodrapů. Je nutné obětem zla prokázat úctu, ale stejně tak je nutné nezapomínat na selhání, kdy byla demokracie nahrazena sadou nelidskosti, jež ve svém důsledku vzala na celém světě na desítky tisíc lidských životů.