George Bush a jeho tým lidí jsou zodpovědni za mučení

Americký prezident George Bush mladší je zodpovědný za mučení a válečné zločiny. 11. září je velmi smutným okamžikem, nad kterým visí více nezodpovězených otazníků, než skutečností. S pádem Dvojčat a smrtí tří tisíců nevinných lidí, mezi kterými byli také muslimové, začíná série Bushova běsnění, jež totálně změnila globální tvář moderního světa. Amerika přestala být oficiálně svobodnou zemí a převlékla se do hábitu pokrytce, který ve jménu národní bezpečnosti uplatňuje fašistickou praxi mučení a nelidského zacházení s lidmi.

Bývalý prezident George Bush by měl být trestně zodpovědný za válečné zločiny, kterých se během svého mandátu dopustil. Současný prezident Obama by měl na svého předchůdce podat trestní oznámení. Během jedné chvilky před několika lety Američané ztratili soudnost a čest. Najednou se ukázalo, že demokracie a lidská práva mohou být obtížným prachem, který jde smazat během jednoho prezidentského rozkazu.

Obamova administrativa byla nucena v rámci Úmluvy proti mučení prošetřit sporné případy mučení a nelidského zacházení se zadrženými. Byla tedy vypracována 107stránková zpráva o mučení a nezákonném jednání se zadržovanými osobami během Bushovy administrativy. Tuto zprávu si můžete celou přečíst zde:  http://www.hrw.org/sites/default/files/reports/us0711webwcover.pdf

Tato zpráva obsahuje také skutky a činy bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho, ministra obrany Donalda Rumsfelda a ředitele CIA George Teneta. Tito lidé jsou přímo zodpovědni za zahájení praktiky tzv. “waterboardingu”, při kterém má zadržený dostat pocit topení.  Všechny vyjmenované osoby jsou zodpovědné také za používání tajných věznic CIA, za nezákonnou přepravu zadržovaných osob do jiných zemí.

Sto sedmi stránková zpráva stejně neobsahuje mnohé dokumenty a velmi důležité informace. Mnoho důležitých dokumentů je zadržováno, a to i přes zákon umožňující přístup k těmto dokumentům. Americké úřady opět nedodržují zákony nařizující přístup k informacím. Podle Americké unie občanských svobod (ACLU), která má zajistit uvolnění tisíců dokladů podle zákona o svobodě informací (FOIA), jsou mezi desítkami klíčových dokumentů stále zadržované také prezidentské směrnice ze září 2001, kterými CIA zakládá tajné věznice, stejně chybí velké množství zpráv CIA. Navíc, mnohé dokumenty, které byly vydány, včetně zpráv CIA, zpráv ministerstva spravedlnosti a senátního výboru, obsahují těžce redigované sekce.

Ve zprávě se konečně hovoří o tom, co je dávno známé. Američané, respektive jejich volení zástupci lidu se podíleli na trestné činnosti, zřizovali věznice a další místa v zahraničí. CIA tak měla svou pobočku třeba v Etiopii a v dalších zemích. Z mediálních vod televizních zpráv se můžeme setkat se zprávami tajných věznic v Uzbekistánu a Polsku. Zkrátka existují pádné důvody k tomu, aby se orgány činné v trestním řízení zabývaly výše jmenovanými pány. Jsou to právě oni, kdo zneužili situace a chovali se zločinně.

Postoj Baracka Obamy k mučení je poněkud prapodivný. Hovoří o mučení jako o nešťastném politickém rozhodnutí, nikoli však jako o trestném činu. Opravdu takové selhání můžeme nazývat špatným politickým rozhodnutím? Tady nejde o jablka a hrušky, ale o tisíce lidí unesených z jejich domovů. Fašistické postupy, unášení lidí, zastrašování členů rodiny unesených, zahájení brutálních technik. To všechno byl nejvyšší poklesek, kterého se může stát vůbec dopustit. Jak USA může ostatní kárat za porušování lidských práv, když sami nejsou schopni tato práva dodržovat?

V srpnu 2009 proběhlo ve Spojených státech prošetřování mučení zadržovaných osob . Jediný výsledek, který tenkrát z celého šetření vzešel, bylo neoprávněné jednání.

Waterboarding, který odporuje mezinárodním pravidlům a předpisům, byl tak přikryt vládními lidmi. Američané ve jménu podivného terorismu zahájili další americký terorismus. Unášení lidí, držení ve věznicích bez rozsudků, bez oznámení důvodu zatčení a následné mučení. To vše mělo být v pořádku. Bushovi právníci přeci toto všechno schvalují a Bush sám také. Nic se neděje, jenom pár lidí při tomto jednání přišlo o život, pouze pár lidí si odnese psychická traumata.

Náměstek ministra spravedlnosti Durham se měl 30. června zabývat vyšetřováním dvou úmrtí ve vazbách CIA v Afghanistánu a Iráku. Opět se nic nevyšetřuje. Orgány se nestarají o celý problém. Lidé zadržovaní CIA umírají a nikoho to nezajímá? Až sem do tohoto bláta spadla ta Amerika?

Prezident Bush by měl nést plnou zodpovědnost za tyto události.

Bushova administrativa zautorizovala nátlakové vyšetřovací praktiky, které CIA a armáda používala k mučení, prezident také zautorizoval nezákonná tajná zadržování CIA, ve kterých byly osoby zadržované v utajovaných lokalitách bez vědomí jejich rodin, bez možnosti přístupu Mezinárodního výboru Červeného kříže, který by mohl zajistit léčbu a péči o zadržované osoby.

Bush veřejně připustil, že CIA schválila používání mučení, konkrétně waterboarding dvou zadržených. Bush nikdy nebránil špatnému zacházení se zadržovanými a nikdy neuvažoval o tom potrestat viníky mučení a trýznění. Zadržované osoby byly v izolaci a často byly převáženy do zemí jako je Egypt, Sýrie, Jordánsko a řady dalších zemí, ve kterých byly také mučeny.

Viceprezident Cheney byl hnací silou vzniku nezákonného zadržování a politiky vyslýchání.

Také se podílel na klíčových setkáních, při nichž vedl jednání nad konkrétními operacemi CIA. Stoprocentně tedy také věděl o waterboardingu a dalších nezákonných krocích CIA. Cheney je jedním z hlavních architektů vládních kroků, je jedním z lidí, kteří vědí o unášení lidí. Souhlasil s těmito praktikami.

Ministr obrany Rumsfeld schválil nezákonné metody výslechu, tyto metody výslechu se rovnaly těm nejhorším nacistickým praktikám. Viz. třeba výslech Mohameda al-Qahtani, který byl vystaven na Guantánamu šestitýdennímu velmi krutému výslechu.

Mnoho ze zadržovaných lidí popsalo opakované bití kabely a elektrické šoky na choulostivých místech během 10 měsíců. K takovémuto mučení mělo například docházet v Sýrii. Ale podobné praktiky byly zavedeny i v jiných tajných věznicích CIA.  Na zadržovaných byly prováděny také falešné popravy. Zbraň se namířila na hlavu a vystřelilo se, samozřejmě s prázdným zásobníkem. Byl prováděn waterboarding. To je technika, při níž má mít zadržovaná osoba pocit, že se topí.

Nadále například zadržované osoby byly nucené zůstávat ve velmi bolestivých pozicích, byli nuceny chodit nazí, bylo jim odpíráno jídlo, pití, byli vystavováni extrémnímu chladu nebo naopak velkému teplu a úplné tmě s hlasitou řvoucí hudbou po dobu několika týdnů.  Ostatní zadržovaní byli v Iráku bití, dušeni, sexuálně zneužíváni. V Guantánamu, byly některé osoby nuceny sedět ve svých vlastních výkalech, a někteří byli sexuálně ponižováni ženami vyšetřovatelkami. V Afghánistánu byli vězni připoutáni ke zdi a spoutáni způsobem, který znemožňuje ulehnutí a spánek, na  ruce a zápěstí jim byly přidány opěrky, které způsobily otoky a bolestivé modřiny.

Právě díky scénářům Rumsfelda došlo k uvolnění nelidských praktik mučení odporujících mezinárodnímu, ale také americkému právu. Státní úředníci věděli o takovýchto praktikách, pouze na základě vládního souhlasu nad tím vším přivírali oči.

Ředitel CIA Tenet dohlížel na CIA a také vykonával dohled nad využíváním waterboardingu, vyvoláváním abnormálního stresu nad zadrženými, nad deprivací světlem, nedostatkem spánku a obtěžováním nadměrným hlukem. Tyto všechny nelidské praktiky byly například používány na Guantanámu. Na těchto nechutnostech byl zahájený program CIA.

V médiích pokaždé Bush ospravedlňoval waterboarding, oháněl se právníky, kteří prohlašovali, že je všechno v pořádku, jak by také nebylo, když se jednalo o Bushovo právníky. Čekal tenkrát někdo jiná slova od těch právem políbených osob? Bush alespoň ukazoval na své právníky, kdežto Cheney se rovnou snažil ovlivňovat rozhodutí advokátů.

Trestní stíhání celých činů Bushovy administrativy by mělo zahrnovat také memorandum amerického ministerstva spravedlnosti, které ospravedlňovalo mučení a nezákonné zacházení se zadrženými osobami. Zároveň obětem mučení by se mělo dostat náležitého odškodnění a zadostiučinění za jejich příkoří. Úmluva proti mučení tady nebyla dodržována, i toto by měla případná místa vysvětlit.

V únoru 2011 zrušil Bush svou cestu do Švýcarska, kde oběti mučení na bývalého prezidenta Spojených států měly v úmyslu podat trestní oznámení. Jistá vyšetřování se vedla také ve Španělsku. WikiLeaks nedávno odhalil snažení amerických úředníků mající za úkol zmaření přípravy trestního stíhání exprezidenta Bushe.

Současná administrativa tak dělá vše možné, aby zabránila případným následkům za nezákonná chování všech uvedených aktérů. Je zajímavé, že média, například zde v České republice, o těchto událostech mlčí. Kde v nich zaznělo případné trestní jednání proti Bushovi ve Švýcarsku, kde v nich zazněly informace ohledně přípravy trestního jednání ve Španělsku?

Byla vydána zpráva, ale byl za veškerá pochybení někdo hnán ke zodpovědnosti? V roce 2007 organizace Human Rights Watch shromáždila informace o asi 350 případech údajného zneužití pravomoci CIA,  na kterém se podílelo více než 600 amerických zaměstnanců. Přes četné a systematické porušování  práv několika vojáky nebyl potrestán nikdo. Ani jeden úředník CIA nebyl pohnán k zodpovědnosti. Nejvyšší důstojník stíhaný za týrání vězňů byl podplukovník Steven Jordan,který byl souzen válečným soudem voce 2006, a to zejména kvůli skandálu ve věznici Abú Ghraib, byl ale propuštěn v roce 2007.

Trestně zodpovědni by také měli být právníci vyhotovující vládní a ministerská memoranda, která se snažila ospravedlnit mučení, unášení lidí a tajný program CIA.

Zúčastněnými vládními právníky byl například  Alberto Gonzales, poradce prezidenta a později generální prokurátor; Jay Bybee, pomocný generální prokurátor v úřadu ministerstva spravedlnosti; John Rizzo, působí CIA generální rada; David Addington, poradce místopředsedy prezidenta; William J. Haynes II, hlavní právní poradce ministerstva obrany a John Yoo , zástupce náměstka generálního prokurátora.

Zkrátka vedle exprezidenta Bushe by měli být trestně zodpovědní jak ministři federální vlády, ředitele CIA tak takvýše jmenované osoby. Vytvořená memoranda protiprávně ospravedlňovala mučení a nelidská jednání. Uměle ponižovala Ženevskou konvenci a řadu dalších důležitých dokumentů. Tito právníci dokonce uvažovali, že postaví své nové zákony nad Ženevskou konvenci a to opět nezákonně.