Nela Lisková si hraje na konzulku proruských separatistů z Doněcka, přitom jde jen o aktivity zapsaného spolku

Necelý rok byla členkou ostravské ČSSD. Když zjistila, že s extrémistickými a ultranacionálními názory v této politické straně nepochodí, zkusila své štěstí s Okamurou, s nímž jednala o spolupráci. Členkou SPD podle svých vlastních slov nikdy nebyla, přesto všechno na sociálních sítích vytvářela svými příspěvky dojem, jako kdyby Svobody a přímé demokracie bývalého mluvčího cestovních kanceláří skutečně byla. Na politickém nebi v Paroubkově Lvu 21 kandidovala jako nezávislá na primátorku Ostravy. 

Univerzitní město na severovýchodě České republiky by v případě úspěchu dostalo přihnědlého vůdce s čistě xenofobní tóninou v hlase. Naštěstí Ostravané jsou uvědomilými a nabízenou kandidátku zcela správně odmítli. Černovláska z Moravskoslezského kraje hledala další cestičku k politickému, případně celospolečenskému uplatnění. V Česku se extrémismus s neofofašizujícími názory stávají, zvláště na sociálních sítích, populárními. A tak se Nela Lisková postupně uchytila v nejrůznějších skupinách, ve kterých svými xenofobními názory oblažovala srdéčka virtuálních pučistů. Proruská rétorika opěvující Putina následovaná odporem k Evropské unii a NATO byla jasným předpokladem pro neoficiální splynutí s Bartošovou Národní demokracií, Československými vojáky v záloze a jejich pseudovelitelem Obrtelem.

Ženskost “prokrášlovaná” zrnky surovosti byla chybějícím zrnkem do mozaiky Národní domobrany, jež Bartoš pro svou stranu v onen čas “budoval”.

Strany nemohou mít vlastní ozbrojené složky, ale pokud se založí spolek loajální k dané partaji, poté mohou vzniknout ozbrojené bojůvky cvičící se pro začátek například na odchyt přicházejících uprchlíků, nebo nepřátel nabízené politiky, jež se mužíci s dívkami v khaki uniformách rozhodli mermomocí obhajovat.

Národní demokracie se rozhodla ovládnout trend militarizace neofašismu v Česku. Pro tento účel Nela Lisková s dalšími spolupracovníky “vytvořila” projekt zakládáním jednotlivých “buněk” společně s pohlcováním již existujících pseudobojůvek.

Není divu, že taková aktivita rozvracející demokracii a pořádek v jedné z členských zemí Evropské unie přitahuje pozornost Putinova Kremlu. Ten podporuje finančně krajně pravicové aktivity a s vysokou pravděpodobností také poskytuje nějaký druh podpory českým neofašizujícícm spolkům a viditelným představitelům krajně pravicové scény.

Viz cesty představitelů Národní demokracie do Ruska, kontakty Bartoše na sociálních sítích přímo na lidi blízké Putinovi………..řečmi o převzetí moci ozbrojenci, narážky na krvácející styl revoluce dělají internetovým revolucionářům radost. Nela Lisková si díky tomu získala notnou dávku popularity. Vystupovala na Bartošových demonstracích jako ta “generálka nové armády ještě novější republiky”, aby později svou ekvilibristiku v Národní domobraně okořenila v červnu návštěvou nikým neuznané Doněcké lidové republiky. Jediný, kdo samozvaný stát na východě Evropy uznal, je Jižní Osetie. Žádný stát Organizace spojených národů teroristy a okupanty vytvořený státní útvar neuznal.

Ukrajinský region Doněcká oblast, který je v současnosti kontrolovaný ozbrojenými proruskými povstalci, jež je známý porušováním lidských práv, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny, si pro svou prezentaci v Česku vybral prominentku neofašizujícího stylu politiky. 

Bartošova ratolest díky aktivitám Liskové nepřímo získává další ideové povýšení. Předseda Národní demokracie opěvuje mladou ženu z Ostravy jako dokonalou bytost hájící vlastenecké zájmy………nikoho ani na vteřinu na osobním Bartošově profilu nenapadne, že ty vlastenecké zájmy nejsou vlastenecké, nýbrž pouze proputinovské. Proruská propaganda pokračuje uprostřed Evropy tak trochu tragikomickým představením.

Krajně pravicoví radikálové využívají děr v legislativě, a tak zčistajasna, doslova uprostřed na zelené louce vzniká 1. září 2016 konzulát Doněcké lidové republiky.

Honorární konzulkou není nikdo jiný, než v článku zmiňovaná Nela Lisková. Českou republikou neuznaný stát si v Ostravě otevírá sídlo, zatímco tragikomicky zve na “otvíračku” mnoho českých politiků, mezi kterými byl s Okamurou spolupracující a s prezidentem Zemanem setkávající se Veleba ze Strany práv občanů. Jediný ze zákonodárců, který na ceremoniál otevření konzulátu v Moravskoslezském kraji přišel, byl komunistický poslanec Ondráček, který počátkem tohoto roku vyrazil za separatisty do Doněcka. Během kratičké tiskové konference seděl v popředí vedle Nely Liskové. To je trošku smutný pohled na jednoho ze zástupců srpu a kladiva.

Za “otevřením konzulátu” stojí  zapsaný spolek Zastupitelské centrum DNR. Extrémisté si vytvořili spolek, jehož akci nazvali otevřením konzulátu…………

Člověk opravdu neví, jestli se smát nebo plakat nad tím, co všechno je možné. Zastupitelské centrum DNR založila 9. června 2016 Nela Lisková a jako jediná je ve výpisu Veřejného rejstříku a Sbírce listin uvedena jako členka zapsaného spolku, který v počtu jednoho člena zkouší v České republice prosazovat zájmy proruských separatistů. V popisu činnosti jmenovaného zapsaného spolku mimo jiné stojí:

Zastupitelské centrum DNR, z.s. je samosprávná, dobrovolná, nepolitická a nezisková organizace založená na základě humanity, svobody vyznání a úcty k člověku a to za účelem naplňování společného zájmu, kterým je vzájemná spolupráce mezi právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty z České republiky a DNR(Doněcké republiky) a to v oblasti hospodářství, obchodu, kultury a vzájemné spolupráce obou územních celků.

Posláním spolku je zejména:

a) pomoc ve vzájemné komunikaci obyvatelstva obou územních celků,

b) vytváření podmínek pro komunikaci jak v Doněcké komunitě, tak mezi touto komunitou a představiteli veřejné správy,

c) hájení zájmů a potřeb Doněckých občanů a jejich zastupování v případě potřeby,

d) přispívání k navazování vztahů a rozvíjení spolupráce s orgány veřejné správy i samosprávy, podnikatelskými i kulturními seskupeními a dalšími subjekty v České republice i DNR,

e) poskytování služeb podnikům a podnikatelům v rozvíjení vzájemných obchodních příležitostí a napomáhání rozvoji spolupráce mezi podnikateli působícími jak v České republice, tak v DNR,

f)realizace charitativní činnosti.

Na malé tiskové konferenci konané 1. září 2016 u příležitosti “otevření konzulátu” Nela Lisková odmítala odpovídat na některé dotazy novinářů. Když se reportéři chtěli dozvědět, kdo financuje aktivity otevíraného konzulátu, nedostali adekvátní odpověď.

Zákon nezabraňuje, aby se zapsaný spolek nazýval diplomatickým zastoupením neuznaného státu a zároveň nebrání tomu, aby se kdokoli označoval diplomatickým zástupcem neuznaného státu. 

Vysoká představitelka extrémistické Národní domobrany sebe samu tituluje jako “honorární konzul Doněcké lidové republiky”. To je opravdu komické. Zákon totiž nikterak neupravuje, pokud se kdokoli veřejně označuje diplomatickými tituly. V tomto slova smyslu mladá extrémistka neporušuje literu zákona, nicméně možná právě tento případ, kdy se radikál považuje za diplomata neexistujícího státu, by měl být dostatečným důvodem ke změně paragrafů například občanského zákoníku, podle kterého se zakládání zapsaných spolků řídí. Kupodivu není ani trestné, pokud se zapsaný spolek vydává za zastupitelský úřad. Této legislativní mezery využívá Lisková i její okolí.

Zapsaný spolek by opravdu zastupitelským úřadem být neměl už věci logiky. Honorární konzul je čestná funkce v diplomacii. Honorární konzulové zastupují stát v místě svého působení čestně a oproti běžným konzulům na konzulátech i neplaceně a často nejsou ani státními příslušníky státu, pro který pracují. Nejsou také zaměstnanci ministerstev zahraničí, na rozdíl od kariérních konzulů.

Aby honorární konzul mohl vykonávat svou funkci, musí mít pověřovací listinu vysílajícího státu, tzv. konzulský patent a dále souhlas přijímající země, tzv. exekvatur.

Nela Lisková nedostala souhlas České republiky a Česká republika slovy Ministerstva zahraničí ČR žádné diplomatické vztahy s Doněckou lidovou republikou neudržuje a její existenci neuznává. Z tohoto důvodu tedy jmenovaná žena nemůže být honorární konzulkou a tím méně může navazovat diplomatické styky s orgány České republiky.

Akce pořádané “konzulátem Doněcké lidové republiky” nejsou ve skutečnosti nic jiného, než akce zapsaného spolku, o jehož financování si můžeme nechat jenom zdát. Možná kasu plní Ruská federace, nebo některá z organizací napojených na Kreml a dost možná spolkovou kasu napomáhá plnit Bartoš, jeho strana, nebo některý další ze spřátelených subjektů. Tajné služby by měly podobné pokusy sledovat, protože právě skrze takovéto zapsané spolky a organizace může v Česku růst proruský vliv i podpora nedemokratických nálad vyzývajících k rasové, etnické, sexuální nebo náboženské nenávisti.