Extrémisté by chtěli vůdce a Černohorský se ho ze sebe samolibě snaží vytvořit

Česká extrémistická scéna usilovně hledá svého vůdce, o kterého by se mohla opřít například při ničení demokracie v České republice. Toto úsilí se v menší, nebo větší míře objevuje takřka již od začátku devadesátých let minulého století, kdy se po pádu komunistického režimu nejrůznější skupinky pokoušely za pomoci nejrůznějších intrik a slučování o získání co největšího prostoru ke své činnosti a hlavně bohatnutí vedoucích představitelů. 

Notoricky známými jsou například Vandasova Dělnická strana, nebo Sládkovi republikáni, se kterými podivín z Brna podnikal protiromské pochody a extázi krajní pravice v právě narozené demokracii. Za velkého spěchu docházelo k domestikaci německého neonacismu, aby následně nechvalně známá doktrína spatřila světlo světa jako český ultranacionalismus, nebo český neofašismus. Co bylo říšské, se najednou z rozhodnutí radikálů stalo čistě slovanským a neskutečně českým. Jistě si mnoho z vás vzpomene na období nejen kuponových privatizací, ale také vyholených spratků hrajících si na nové revolucionáře dávno ztracených časů.

I když se radikálové pokoušeli, žádná veřejně uznávaná osobnost nevzešla, a tak se Česká republika mohla těšit z neschopnosti nevzdělaných a značně frustrovaných individuí. Několik desetiletí poté, ve 21. století, se následovníci tehdejších cucáků pokoušejí o totéž. Nemusejí budovat ideologii a překreslovat hákové kříže na slovanské sněmy, sjezdy a nejrůznější rádoby vlastenecké akce……tohle všechno už dávno mají za sebou. Dnes se frustrovaní, neúspěšní, zadlužení, nevzdělaní pokoušejí o zrod sjednocené krajně extrémistické scény, kde jeden subjekt sdružuje několik dalších pod sebou a tlačí věc ultranacionalismu, rasismu, homofobie, islamofobie, antisemitismu dopředu celou českou společností.

Zakládají se spolky, na sociálních sítích vznikají ukřičené sešlosti internetových chvástalů schopných leda tak vylepit na virtuální zeď podobiznu strýčka Hitlera, jinak sedí doma, pijí pivo a litují toho, jak ti Romové, uprchlíci, nebo muslimové jim vzali práci, nebo šanci na šťastný život.  Mezi tím vším si ani na okamžik neuvědomují, že jsou to právě oni, kdo sami sobě pokazili život. Tu půjčku si brát neměli, tolik tupláků taky pít nemuseli a vůbec celkově se měli lépe učit, aby nemuseli dělat nějakou dělnickou profesi za pár korun…….

No co, když už v televizi běží zprávy o uprchlících, islámu a vůbec proti všemu multikulturalismu, tak se nabízí  šance alespoň v regionálním měřítku vyjít na sluníčko, udělat ze sebe megavlastenku, nebo dokonce sjednocovatelku, kdy se nehledí na ideologii, ale ochotu porazit demokracii, ať se jedná o stalinismus, fašismus, neonacismus, nebo obyčejný ultranacionalismus myslící si, že všechny ostatní národy a země jsou kulturně barbarské a vůbec českého,  nebo československého zájmu nehodné. Opakuje se dějství dvacátých let minulého století, kdy se dělo takřka totéž. Jen místo antisemitismu hraje prim islamofobie, na kterou díky médiím letí rádoby širší okolí. Vznikají momentky s neonacisty, kdy akční zadluženci s mobilheimů dojednávají s tvrdou linií ono pověstné sjednocování. Rodí se “indiánské” pseudostrany s malým vlivem a dokonce k tomu všemu se kromě tesaře z Moravy a svobodné matky přidává rasově smíchaný poslanec hrající si na jednoho z největších vlastenců v okolí……..skalní neonacista věrný hákovému kříži se musí opravdu nalézat ve schizofrenním stavu.

Cesta za vůdcem s patřičným charismatem je klikatá a velmi složitá. Naštěstí v Česku žádný vůdce neexistuje a společnost není tak nemocnou, jak by se mohlo na první pohled zdát. Díky tomu se přidrzle krčí jednotlivé osůbky hrající si na svém dvorku na místního kápa xenofobů. Skutečné vůdcovství se nedá koupit, dokonce ani ukrást…….už proto jsou snahy ultranacionalistů  tragikomické. Jedním z takových pokusů o převzetí moci je například Jiří Černohorský, který si vůdcovství “zkouší koupit za milion”.  Nejenže se pokouší podle tvrzení některých o papírové převzetí listopadové demonstrace, zároveň na sociálních sítích pořádá “Czech Tour”. Za dary od sociálně slabých extrémistů bude objíždět republiku, protože po ztrátě klíčových osob nemá šanci naplnit jakoukoli demonstraci……..ruku na srdce……ona účast na křepčení Haškové nebyla také nijak vysoká.

Brněnský stavební dělník s psychedelickými sklony nabízí obecenstvu hned dva bankovní účty. Jeden je transparentní a ten druhý je zcela běžný bez možností jakékoli kontroly. Prozatím u FIO banky Černohorským avizovaný účet s číslem 2601071823 neexistuje. K cestě za vůdcovstvím se nabízí hned dva bankovní účty, jako kdyby ten druhý byl určený pro tajnosti, na které by veřejnost neměla za žádných okolností vidět……co kdyby někdo chtěl inkognito Černohorského obdarovat…….otázkou zůstává, jak takové počínání “společník” Aliance vlasteneckých sil odůvodní před finančním úřadem, který by mohlo zajímat, zda ultranacionál darované finance nakonec daní. Je pouze na každém, zda ofoceným výpisům z neveřejného účtu se začerněnými jmény a danými částkami uvěří.

Psychedelik z demonstrací se snaží o sebejmenování vůdcem celkem trapnomagickým způsobem. Dar, nebo členský příspěvek…….hlavně, že se peníze budou hromadit………dar právnické osobě, tedy Černohorského spolku, je daněn 19 procenty, a tak by možná pseudovlastenec raději přijal nové členy zapsaného Spolku Čest, Svoboda, Respekt. Na sociálních sítích nabádá, aby lidé posílali dar nejméně 150 korun a členský příspěvek do zapsaného spolku minimálně 400 korun…..inu, hra na spolek, nebo obdarovaného přinese mnohem víc, než jen nějaká dělnická lopota kdesi uprostřed staveniště. Právě na tomto je vidět ona pověstná touha být vůdcem korzujícím republikou, protože taková kvalifikace nabízí příležitosti být bohatším, zajímavějším, nikoli však všemi uznávaným vůdcem.

S heslem “pokud Čenohorskému zašleš peníze, nabízí se ti poslední možnost jak zachránit náš domov, naši vlast, tedy naši budoucnost” začíná v extrémistické scéně další cestička za tragikomickou komedií na samozvané vůdcovství. Ostatně, Sládek také v politice znovuzačínal nejspíš kvůli dluhům, financím a touze být viděn někde na veřejných shromážděních. Možná se bývalý Sládkův volič setká se svým idolem znovu na pódiu, když se bude snažit proniknout se svým rádoby parlamentním hnutí do poslaneckých škamen……….příjem zákonodárce, imunita……..to by teprve bylo terno……..prozatím si samozvaný vůdce krajní pravice zahraje na človíčka promlouvajícího a vysvětlujícího……..panečku, to budou učené desputace, nad kterými by Cicero s Platonem zbledli závistí.

Extrémistická scéna je skutečně velmi zábavnou a úsměvnou. Černohorský nabízí svůj spolek Čest, Svoboda, Respekt jako domovní spolek pro ostatní spolky a jejich členy.  No, kdo by takový kauf nebral…….majitelka parceli, na které je spolek zapsán, bude zajisté nadšena z toho, co se v sídle peče. Možná Petra Breyerová jako majitelka pracovní agentury všem členům nabídne práci, kdo ví…………

Xenofobové díky krajským volbám s bolestí v srdci zjistili, že za nimi nestojí magický počet devadesáti procent obyvatel, a tak přichází na řadu další předsmrtné záchvěvy…..například v podobenství rádoby vůdcovských snah nad rozkopaným hradem z písku. Mužík s kšilfovkou na hlavě by totiž velmi rád postával tam, kde nyní zůstává čecho-japonco-korejec z SPD.  Samozřejmě, je to nereálný sen. Zato pobaví a poskytne vtipné okamžiky všem antifašistům a lidskoprávním aktivistům.