Kdyby extrémista Pavel Hlávka uposlechl výzev strážníků, nemusel by čelit donucovacím prostředkům

Když městský, nebo státní policista požádá radikála o prokázání totožnosti, bývá taková událost nejvděčnějším trhákem popularity, kdy sledovanost na blogu nebo youtube roste, zatímco soudnost pokulhává kdesi v rohu místnosti. Extrémisté se zuby nehty snaží za pomoci materiálů dokázat, že policie koná v rozporu se zákonem a zadržovaný se alespoň na malý okamžik stává obětním beránkem policejního státu, proti kterému krajně pravicoví, nebo krajně levicoví milovníci nedemokratických hodnot bojují. 

Netřeba dodávat, že v takový okamžik vítězí ideologie nad nestranným obsahem, kdy zákony nejsou zase tak moc důležité, i když se komentátoři snaží prokázat svou pravdu za vlasy přitaženými frázemi z paragrafů, kdy policista státní nebo městské policie pochybil, protože zákony přeci říkají něco, co si komentující ve své mysli vybájil. Typickým příkladem posledních dnů by mohlo být zadržení postaršího českého ultranacionalisty ve dnech české státnosti, kdy Ponert se svým extravagantně pojímaným petičním stánkem opět řešil problém se zákonem a jak tomu obvyklé bývá, odmítal podepsat úřední zápis a choval se k příslušníkům městské policie odtažitě.

Metr, dva opodál postával hlouček lidí, mezi kterými byl také zakladatel extrémisticky orientovaného a proputinovsky zaměřeného Svobodného rádia CS Pavel Hlávka, který celou situaci komentoval a svými slovními výstupy narušoval úřední jednání dvou pražských měšťáků. Už ze za začátku se nechoval jako slušně vychovaný občan a bezostyšně svým počinem vyvolával zdání přestupku, pro který mohl být legitimován a zároveň i předveden na policejní stanici. Příslušník městské policie panu Hlávkovi oznámil zcela slušně, že od něj bude požadovat vysvětlení, a tedy žádá předložení dokladu totožnosti. K této žádosti neexistuje žádná zákonná norma, která by policistovi nařizovala, že má o doklad žádat s naučenou frází “jménem zákona Vás žádám o předložení dokladu osobní totožnosti“. Strážník v tomto případě slova “jménem zákona” použít může a nemusí. Floskuli “jménem zákona” musí policista, nebo strážník uvést vždy, pokud vykonává nějaký zákrok, a tím rozhodně požadavek o prokázání totožnosti není.  Za zákrok je považován takový typ úkonu, při kterém dochází k použití síly nebo se použitím síly hrozí.

[embedplusvideo height=”333″ width=”540″ editlink=”http://bit.ly/2eRo5po” standard=”http://www.youtube.com/v/sNDJk8esRhM?fs=1&vq=hd720″ vars=”ytid=sNDJk8esRhM&width=540&height=333&start=&stop=&rs=w&hd=1&autoplay=0&react=1&chapters=&notes=” id=”ep4405″ /]

Přítomní se domnívali, že vyzývat k předložení dokladů totožnosti mohou jen státní policisté, ale to není pravda.

Strážník městské policie je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost, pokud jde:

  • o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie
  • o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního deliktu
  • o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení
  • o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo osoby pohřešované,
  • na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem
  • o osobu, která žádá o prokázání totožnosti jiné osoby
  • o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu

Z videozáběrů je zřejmé, že městský policista v rámci úředního výkonu ztotožnění osoby postupoval v rámci platné legislativy. Pan Hlávka měl zákonnou povinnost vyhovět policejním požadavkům. Místo toho si tento postarší pán hrál na zbytečného hrdinu, když odmítl předložit své doklady a sveřepě si stál na svém v domněnce, že nic neudělal a tudíž není pražádný důvod, aby policista zjišťoval jeho identitu. Podobné příběhy plné občanské neposlušnosti vůči policii jsou všeobecně kladně přijímané nejen mezi českými neofašisty, nacionálními bolševiky, nebo radikálními komunisty. Téměř každé srdéčko anarchisty zaplesá radostí nad tím, když uvidí další příklad policejní zlovůle, proti které stojí jak levicoví, tak pravicoví extrémisté odmítající moc státu i jeho bezpečnostních složek.

Videa, nebo fotografie z podobného dění slouží kromě jiného, také k ideovému souznění, kdy někteří antifašisté s anarchistickými sklony na Facebooku utrousí: “Ponerta vůbec nemusím, ale ta policie zneužila svou pravomoc, když nenásilně vystupujícího pána spacifikovala“. V takových prohlášeních se zapomíná, že zákony platí pro všechny bez rozdílu, a že každý je zodpovědný za své chování a následky, které mohou v případě neuposlechnutí následovat.

ashampoo_snap_2016-10-30_17h32m00s_020_

Pavel Hlávka bohužel neposlechl strážníkovy výzvy. Rozhodl se klást nenásilný odpor a policista měl tedy zákonnou povinnost tohoto muže předvést na služebnu Policie ČR, kde by k požadovanému rozkrytí identity nepochybně došlo. 

Prokázat svou totožnost můžete pomocí ústního sdělení, nebo také v případě nutnosti můžete využít svědectví další osoby, která vás zná a je na místě s vámi…….to je nepochybně pravda, ale policista při slovním prokazování identity nesmí dojít k názoru, že sdělované informace jsou nevěrohodné, nebo dokonce vylhané. A navíc, dotyčný kamarád při ztotožňování je povinen policistovi, nebo strážníkovi ukázat svůj doklad totožnosti. K tomu ale vůbec nedošlo, takže požadavky na slovní prokazování jsou úplně pasé. Ostatně, prokazovat se slovně……to je docela nepraktický způsob, protože takový úkon je závislý na benevolenci strážníka, atmosféře dané situace a chování osoby, jež by měla být ztotožněna. Z čistě lidského hlediska není možné po někom vyžadovat lidský přístup, když sami se chováme nepřátelsky a odmítáme spolupracovat. Není proto divu, že strážník z videa nadále požadoval předložení dokladů.

Při styku s policistou, nebo strážníkem by si měl každý z nás uvědomit, že je povinen pokaždé uposlechnout výzev policie, ať jsou jakékoliv. Případné stížnosti na nezákonnost takových výzev je posléze možné směřovat na orgány k tomu určené. Tedy na GIBS, nebo městskou radnici, jež měšťáky provozuje. Odmítnutím uposlechnutí výzvy strážníka a nevěrohodným doložením své identity se pan Hlávka dopustil podle § 47 odst.písm. 1 přestupkového zákona neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci a vystavoval se nejen hrozbě tisícikorunové pokuty, ale také předvedení na služebnu Policie ČR, k čemuž také následně došlo.

Strážník Pavla Hlávku jménem zákona vyzval, aby jej následoval k vozu. Pan Hlávka ovšem odmítal. Příslušník městské policie v tomto případě vyzýval k zákroku a použil zcela správně onu mediálně známou hlášku “Jménem zákona!”. Postarší pán měl povinnost udělat to, co mu strážník nařizoval. Místo toho zakladatel Svobodného vysílače CS požadoval, aby mu strážnice se strážníkem ukázali nějakou fotku, na které je celostátně hledaný. Jenže i tento požadavek byl úplně zcestný a naprosto demagogický. Udělal divákům na Yutube radost, ale to v řeči paragrafů neznamená vůbec nic.

ashampoo_snap_2016-10-30_16h44m43s_017_
Hlávka se pokouší zavolat Policii ČR

Když Hlávka neuposlechl, policista znovu jménem zákona vyzýval dotyčného, aby strážníka následoval. Ani zde ovšem nebyly žádosti vyslyšeny. Místo toho dotyčný muž bere do ruky telefon a chce zavolat státní policii. Souběžně s tím stejnou věc činí také přítomný krajně pravicový populista Ponert. Jenže, městská policie skutečně nemusí vyčkávat příjezdu státní republikové policie. Je oprávněna vykonat zákrok i bez její přítomnosti. Chvilkami to vypadalo na to, že Hlávka přišel k rozumu a konečně následuje strážníky ke služebnímu vozu. Jenže místo toho se otočil a znovu začal svou mantru o buzeraci a s Ponertem začal řešit volání se státními policisty, zatímco strážník opět podle zákona vyzval Pavla Hlávku, aby zanechal protiprávního jednání a se slovy “jménem zákona” ho informoval, že jinak bude použito donucovacích prostředků.  Dotyčný muž velmi dobře věděl, co bude následovat, pokud bude i nadále klást odpor neuposlechnutím výzev strážníka.

Možná i proto raději prošedivělý pán následoval policisty k autu. Když však uviděl, jak strážník otevírá automobil a chce, aby Hlávka do něj nastoupil, začal se rádoby novinář vzpouzet a nechtěl dovnitř nastoupit. Začala přetahovaná, zatímco strážnice znovu zajišťovaného ujišťovala, aby zanechal svého protiprávního jednání a sděluje mu, že jinak bude použito donucovacích prostředků. Dále mu sděluje, že bude převezen na služebnu Policie ČR, kde bude prokázána jeho totožnost. Hlávka jakoby neslyšel, a tak následně došlo k zásahu za pomoci donucovacích prostředků, kdy strážník Hlávku zezadu chytá, aby jej následně svalil na zem. Na použití donucovacích prostředků měla městská policie právo.

ashampoo_snap_2016-10-30_17h08m52s_019_
Strážník zezadu chytá Hlávku, aby jej následně povalil na zem

To se nakonec podaří a zajišťovaný na zemi vykřikuje “pojďte mi někdo pomoc” a zkouší strážníka přesvědčit, aby počkal, až se dostaví Policie ČR. Dokonce zpoza kamery zaznívá nabádání okolí k dalšímu protiprávnímu jednání, když na celé okolí nejspíš majitel záznamového média vykřikuje: “a co kdyby došlo k občanskému zatčení městské policie?“. Touto svou poznámkou dotyčný vůbec celé věci nepomohl, ba naopak s její pomocí mohl celou věc ještě více vygradovat. Pravdou je, že měšťáci mohli opravdu vyčkat příjezdu státní policie a k zásahu nemuselo dojít. Ovšem, možná díky hloupým poznámkám strážníci nechtěli dál čekat, protože by scénář následujících okamžiků mohl skončit v neprospěch zákona. Také bychom se mohli ptát, zda-li zákrok strážníků byl přiměřený situaci.

Nicméně i Hlávka vše stěžoval úplně zbytečně a odmítal dát ruce za záda a jakkoli dál spolupracovat. Navíc v dalším dějství přichází Ponert a zkouší strkáním do strážníků pomoci Hlávkovi. Kdyby na to skutečně přišlo, dopustil se tímto svým jednáním také Ponert dalšího přestupku. Následně na místo “střetu” přišli příslušníci státní policie, aby zde podle předpisů “vyčistili” oblast k provedení Hlávkova zajištění, ke kterému následně také došlo.

Sečteno a podtrženo, kdyby Pavel Hlávka uposlechl výzev strážníků a zbytečně se nevzpouzel, nemusel ležet na zemi a následně sedět v policejní dodávce. V tento okamžik je úplně zbytečné obviňovat strážníky ze zneužití pravomocí, nebo nějakého nezákonného omezování osobní svobody Pavla Hlávky. Každý z nás je povinen uposlechnout výzev policie, nebo městských strážníků. A každý z nás nese zodpovědnost za své činy.