Kde je Su Ťij, když Rohingyové čelí genocidě?

Když Aun Schan Su Ťij přebírala ceny z rukou evropských politiků, doma v Barmě zuřila delší dobu genocida místních muslimů. Lidé umírali krutou smrtí, zatímco západní média sledovala hrdinskou cestu svobodné politické zastánkyně opozice z daleké Asie. V projevech bývalé disidentky se objevovali Barmánci, zatímco se na všechny ostatní zapomnělo.

Vzdálená a často neinformovaná Evropa viděla Myanmar jako svobodnou zemi zaručující stejná práva Barmáncům, jako kdyby lusknutím prstů přestaly existovat etnické a náboženské minority v rodišti oslavované političky. Je slavná Su Ťij nekorunovanou hlavou státu všech, nebo jen části obyvatel? Genocida vůči Rohingyům se děje dnem i nocí, zatímco Su Ťij mlčí a představitelé barmské vlády pokračují v pronásledování místních muslimů.

Kam se poděla kráčející dobrota oceňovaná univerzitami a politiky světa? Čím déle genocida trvá, tím více dochází k dehumanizaci a tím lépe se muslimové zabíjejí, protože ten, kdo nemá lidskou tvář, toho lze jednoduše zašlápnout jako švába na chodníku.

Desetiletí útoků, stigmatizace, projevy nenávisti vykrystalizovaly v nefalšovanou touhu povraždit všechny ideové, etnické a náboženské nepřátele v okolí. Rok 2012 znamenal pro Rohingyi novou zničující fázi sesílající tisíce lidí do říše smrti. Byly zahájeny masakry tisíců, kdy najednou během krátkého okamžiku přišlo o domov na 120 000 lidí. Značná část muslimů skunčila v zajateckých táborech, ve kterých panovaly velmi kruté podmínky.

Části Rohingyům se podařilo utéct do sousedního Arakanského státu, kde v hlavním městě Sittwe ve špinavých ghettech muslimové na útěku přežívají v ukrutných podmínkách doslova na ulici uprostřed velkého města.

Barma se dopouští institucionální diskriminace a Aun Schan Su Ťij stále mlčí a nedělá nic proti islamofobii a nejrůznějším projevům vzkvétající nenávisti. 

Pachatelé genocidy jsou prakticky beztrestní. Vláda, policie, natož armáda netrestají vrahy, protože vraždy mnohdy samy páchají.

V jednom z rozhovoru v roce 2013 Su Ťij tvrdila, že násilí z předcházejícího období nebylo etnickými čistkami, ale obdobím neporozumění a strachu z obou stran.

Terčem násilí podle nové barmské vůdkyně byli jak muslimové, tak buddhisté……..je velmi smutné, jak Západem vnímaná autorita při jednotlivých rozhovorech dává pozor na to, aby se ve světě nehovořilo jako o genocidě. Neexistující genocida byla stejně pravdivou jako nepodílení se dřívějších generálů na řízení státu. Jedna lež střídá další.

To, že Aun Schan Su Ťij genocidu odmítá politicky přiznat, to rozhodně neznamená, že genocida neexistuje. Populismus s politickou krátkozrakostí si navzájem podávají ruce. Rohingyové trpí v Myanmaru podvýživou, hladověním, fyzickými a psychickými nemocemi. Nemohou se svobodně pohybovat. Je jim znemožněno vzdělání, uzavírání manželství, bezpečné porody a je zde také neustálé nebezpečí násilí ,kdy přijde armáda a bezcitně vypálí celou vesnici do posledního domu.

Aun Schan Su Ťij je amgiciozní političkou. Slibovala velké změny, ale ty nepřicházejí. Rohingyové nemají právo volit. Možná proto nejsou pro politiky důležití a mohou být postradatelní například v institucionalizované formě rasismu. Mnoho barmských aktivistů za lidská práva ukazuje na zažranou formu rasismu, ale na jednotlivé komentáře místní majoritní komunita reaguje po svém. V prosinci 2014 v The Washington Post Su Ťij uvedla: “Nejsem potichu kvůli politickým kalkulům. Jsem sticha, protože pokaždé, když stojím na nějaké straně, tak tam teče více krve. Pokud se zastanu lidských práv, oni budou trpět. Existovalo by mnohem víc krve“. To je velmi zvláštní odůvodnění. Raději mlčet, než se aktivně zastat lidských práv? S každým dnem mlčení dochází ke smrti tisíců lidí. Také se může stát, že Su Ťij vyjádří k otázce Rohingyů až bude pozdě.

Prozatím slavná politička kritizuje mezinárodní společenství, pokud například OSN odmítá činy barmské armády, kdy tisíce muslimů jsou vyháněni a zabíjeni.

Mezinárodní organizace svým počínáním podle Su Ťij údajně vytváří emoce a zabraňují tím ke klidnému řešení. 

Při jednom vražedném počínání zemřelo na 85 lidí. Nositelka Nobelovy ceny nedělá všechno pro záchranu lidských životů. Buddhističtí ultranacionalisté vedení například Ashinem Wirathuem z Hnutí 969 by nejradši zavedli pro muslimy koncentrační tábory, ale Su Ťij vůči islamofobním prohlášením mlčí. Buddhisté v muslimech vidí cizince z Bangladéše, i když ve skutečnosti s touto zemí Rohingyové nemají nic společného.

Podle OSN je 13 000 z celkového počtu 30 000 vnitřně vysídlených Rohingyů bez jakékoli pomoci a podpory, přesto barmská vláda mlčí a nedělá vůbec nic k pomoci lidem bez domova. OSN společně s dalšími institucemi přesto na barmskou politickou scénu dělá velký nátlak, což se nelíbí místním barmským vrcholným politikům, jež jsou nuceni ustoupit, pokud chtějí zahraniční pomoc a punc demokratického státu.

Tento čtvrtek Su Ťij na základě rozhovorů s mezinárodními institucemi jmenovala komisi k vyšetření útoků posledních dnů, týdnů a měsíců.

Šéfem týmu vyšetřovatelů je víceprezident Myint Swe, který stál za akcemi vojenského zpravodajství, jež má na genocidě lví podíl. Je naivní myslet si, že ti, co páchali genocidu, budou genocidu také postihovat. Takže se de facto vůbec nic neděje. Možná si sama Su Ťij myslí, že ustanovením vyšetřovacích skupinek zavře ústa světu, zatímco se hrůzy budou znovu a znovu opakovat.

Do skupinky vyšetřovatelů se zapojují staré politické struktury bojující vůči Šafránové revoluci buddhistických mnichů z roku 2007. Tito lidé se podíleli na vládě junty a podílí se na ní i dnes v roce 2016. Podle tvrzení Reuters a Human Right Watch v rozmezí mezi 10., 17., 18. listopadu bylo zničeno na 820 Rohingyiských domů. Lidskoprávní organizace Human Right Watch dokonce celkem hovoří o 1250 domech zničených barmskou armádou. Vražedné útoky na vesnice dokazují satelitní snímky, na kterých jsou viditelné spáleniště míst bez lidí.

Kvůli zvyšujícímu se násilí lidé prchají do okolních států, jakým je například Bangladéš, kde se hromadí tisíce. Mnoho Rohingyů je díky politickým nástrojům bez občanství, a tak je s nimi i v Bangladéši zacházeno velmi špatně. Místní pohraniční stráže za pomoci donucovacích prostředků brání Rohingyům vstoupit do Bangladéše. Tímto činem dochází ze strany Bangladéše k porušování mezinárodního práva.

Rozhoupe se nakonec Aun Schan Su Ťij? Bude konečně řešit problematiku genocidy? Snad se někdy v blízké budoucnosti karty obrátí a vraždy tisíců se stanou minulostí. Ale zatím nic kladnému výsledku nenapovídá.