Česko potřebuje nového Václava Havla

Před pěti lety 18.12.2011 skonal na Hrádečku u Trutnova posledním výdechem prezident Václav Havel. Právem se stal již za svého života uznávanou osobností. Povznesl národ i češství do správných kolejí humanismu a ochrany lidských práv. Jako jeden z mála mohl beze studu používat prezidentský titul, protože Václav Havel byl a doposud je prezidentem překonávajícím nicotnost času.  Pokoušel se i přes některé chyby přeměnit českou společnost k lepšímu Já, kdy práva jednotlivce nejsou pouhými slovy bez reálné náplně a podstaty.

Václav Havel se nepodobal švejkovským předobrazům ultranacionálního čecháčka. Neholdoval extrémismu, nezval si na Hrad představitele neofašistické a neonacistické obce. Neloboval za protilidské hodnoty.  Kdyby Václav Havel žil, zcela jistě by odmítl chování Miloše Zemana, byl by zděšený z nárůstu esesáckých kreatur na českých, moravských a slezských ulicích a odmítal by vznik pavlasteneckých partají mnohdy se vydávajících za falešné ochránce národa Slovanů. Postavil by se proti náckovským bojůvkám, usiloval by o politický zákaz nacizujících a rasizujících partají, protože pan prezident nikdy nepotřeboval ultranacionály ke svému úspěchu v politice. Už v roce 1999 ve svém novoročním projevu hovořil první český prezident o zhoubě čecháčkovství vedoucího ke stavbě velké zdi netolerance projevující se zejména neúctou k lidským právům a tolerancí k rasismu a xenofobii.

havel1

Uplynulo 17 let a slova nejlepšího prezidenta naší vlasti platí víc než kdy jindy. Havlovo prezidentství, i když se někdy mohlo zdát prezidentstvím zahraničním, bylo pro tuto republiku, i pro každého z nás, obrovským ziskem.  Když Václav Havel nastupoval do svého úřadu, napsal maďarský spisovatel Péter Esterházy do knihy “Báječný život rybičky” pasáž Dva Havlové, vyjadřující přání, aby Václav Havel z Hradu odešel co nejdříve, než ho síla a důležitost prezidentského postu totálně změní. Podle ohlasů blízkého Havlova okolí však k žádné podobné změně nedošlo. Proč by také mělo? Silná osobnost se striktně stanovenými zásadami nepropadá šílenství politikaření a jakékoli marnivosti. A Václav Havel takovou osobností zajisté byl.

Mnozí z nás jako by dávali stále viditelněji průchod vlastnímu latentnímu rasismu či předstírali, že ho nevidí u jiných. Mnozí jako by zapomínali, že měřítkem kvality demokracie je poměr k menšině, a začali znovu věřit v historicky tak neblaze proslulou ideu práv většiny

Již tenkrát měl pan prezident Václav Havel neskonalou pravdu.  Rok za rokem ztrácíme humanismus a lidskost…….. raději tohle všechno nahradíme latentním rasismem. Hrajeme si na pány, pány bílé rasy a zapomínáme, že síla a pevnost demokracie není v nadvládě nad menšinami. Je to především o tom, umět ochraňovat slabé, zachovat pestrobarevnost společnosti, protože potom tady zůstaneme jen my bílí sádelnatci toužící po nadvládě těch druhých, jejichž kulturu jsme nevratným omylem považovali za podřadnou. Dnes jsou terčem útoků Romové…a když ti se vypudí ze země, proti komu povedeme zlost přístě? Budou to homosexuálové? Budou to staří lidé? Budou to zdravotně postižení, zelenoocí nebo hnědoocí?

havel

Trapná zloba plná rakoviny zkázy ničí naši zemičku do totálních základů. Václav Havel požadoval stát bez úchylů v černých tričkách kdákajících do oken pána Boha “Čechy Čechům”.  Neměl zapotřebí mediálně živit populismus větičkami o ničení náckovských bojůvek.  Protože Václav Havel si nepotřeboval populismem honit nějakou popularitu nebo snad nějakou úctu, protože Václav Havel obojí už dávno měl. V únoru roku 2003, když Václav Havel odcházel z Pražského hradu, protihavlovská klika napojená na Václava Klause neváhala a použila posměšků. Václav Havel měl chyby jako všichni ostatní. Přesto tohle všechno byl Václav Havel tím nejlepším, co nás jako národ mohlo potkat.

Tenkrát odcházel muž, jež ve svém úřadě rozdal národu i zemi praotce Čecha ze sebe vše co mohl. Na začátku tisícletí ještě coby prezident vyslovil toto přání

Pokusme se přijmout ideu světa beze zdí mezi lidmi různých náboženství, různé barvy pleti, různých tradic a zvyklostí, různých jazyků a temperamentů

Nové tisíciletí mělo být podle Václava Havla tisíciletím nápravy společnosti, takovým přerodem z uniformního socialismu k opravdové společnosti toužící po člověku a nikoli po rasách a rozdílnostech. Proč se všechno kazí? Je to hlavně kvůli zhoršující se situaci v sociální sféře, trapnosti a slabosti republiky nahrávající do karet Vandasům, Šlégrům, Matějným , Kubrtům, Pytlům……. Hnědý, tak i rudý extrémismus měl dávno zmizet a stát měl najít v cestě proti rasismu německou cestu k totálnímu potírání extrémismu.  Zároveň tu není nikdo, kdo by veřejně s dostatečnou mírou úcty hovořil o nutnosti ochrany lidských práv. Zeman se koupe ve vlastní moci……ve vládě ani v obou komorách nikdo takový není. Nikdo takový není ani v umělecké, filosofické či jinak kulturní oblasti. Chybí tu zrcadlo, jež by varovalo, jež by nám všem říkalo, co je správné a lidské.

havel

Zahoďme už konečně předpotopní čecháčkovství do kanálů. Pošleme k šípku naivismus v podobě regionálního nacionalismu, ze kterého jako předpotopní pijavice čerpají sílu různé druhy nacionalismů a nesvobod mnohdy se tvářící jako převlečené nevěstky v líbivých mimikrech hlupáků.

Starej se sám o sebe, nepleť se do cizích věcí, přikrč se a přihrb (…) ty světové vichry se nám přeženou nad hlavou a pak si budeme dál vrtat na našem dvorečku

Čecháčkovství se stupňuje tak, jak se neblaze homogenizuje česká společnost. Zmizeli z ní postupně Židé, Němci, buržoazie i Slováci: „Kdo bude na řadě příště? Romové? Homosexuálové? cizinci vůbec? a kdo tu zbude? Nejde jen o to, že takové postoje nebo dokonce taková politika jsou nemravné, jde i o to, že jsou sebevražedné.

Starat se sami o sebe a mlčet, i když se jinde děje bezpráví.  To je tak ubohé, a tak pro Čechy typické. “proč děláš takový web, proč píšeš o zhoubě nacismu, když to každý ví?” kdyby to každý věděl, neměly by kreatury zla takový úspěch. Je třeba poukazovat, je třeba říkat proč jsou Kubrt, Vandas, Mach, Šlégr a další představitelé neonacismu a extrémismu špatní. Je neustále třeba upozorňovat  a ukazovat co se stane, pokud necháme zatracence minulosti vládnout. Pokud chceme rasismus opravdu řešit, potom nesmíme používat čecháčkovství a musíme o rasismu otevřeně hovořit.

Základní duchovní a intelektuální orientace Václava Havla zůstala vždy stejná.  Byla to směsice orientací osvícensko-zednářská a masarykovsko-unitářská. Pan prezident vnímal všechny vnější aktivity ve společnosti z širšího nadosobního nadhledu. Kdo z dnešních politiků je schopen takového vnímání světa?  Tohle nenahradí nějaké hloupé, pseudolevičácké plky šálkařů o prezidentovi z paneláku. Je tu další písnička o egoismu, nelidskosti a všech černých myšlenek hostících rasismus, šovinismus a čecháčkovství na první místo, protože právě to čecháčkovství bylo tvůrcem Miloše Zemana jako prezidenta republiky.

havel

Součástí světa Václava Havla byly duchovní tradice jeho otce i neduchovní tradice jeho strýce Miloše, po kterém pan prezident získal bohémskou, hédonistickou a klaunskou povahu. Tvář otce dumajícího  masarykovským způsobem nad projevy společnost byla doplňovaná bohémstvím a klaunstvím strýce. Kam jsme to klesli za celá ta desetiletí, když prezident republiky nepřemýšlí o stavu státu, ale jen a pouze o své důležitosti, o důležitosti činovníků jeho strany a případných sponzorů Zemanovy strany? Zeman mluví o náckovských bojůvkách, ale už se nezajímá jak proti bojůvkám zasáhnout, nevyjadřuje se k jednotlivým demonstracím…..

Václav Havel se již za svého života proměnil v český mýtus. Ale co je to ten český mýtus? Je to stavkdy si komunita lidí vypráví příběh a skrze tento mýtus skupina lidí rozumí dějinám a mentalitě. Takovými českými mýty jsou například příběhy praotce Čecha, knížete Václava, Jana Husa nebo prvního československého prezidenta T.G.Masaryka. Václav Havel není jen příběh vyprávění Čechů, je také příběhem celosvětového významu, o kterém každý ví i v té nejzapadlejší vísce světa. Už Samotné jméno Václav Havel je českou značkou morální kvality ukazující cizincům, že ne všichni Češi jsou rasisté a čecháčci. I přesto všechno se někomu Václav Havel zdál příliš moralistický, někomu příliš spirituální, někomu příliš proevropský, někomu příliš proamerický, někomu příliš multikulturní a někomu příliš protikomunistický a protikapitalistický,,,,,. Někomu naopak vadilo, že první prezident České republiky není nábožensky konkrétní……..těch věcí co na Václavu Havlovi některým spoluobčanům vadilo bylo a doposud je mnoho.

havel

Havlův pokus z počátku devadesátých let minulého století učinit z malého bezvýznamného státu cosi mnohem většího a uznávanějšího selhal. Česká republika není duchovním, intelektuálním a už vůbec ne morálním centrem evropského či celosvětového významu. Česká republika zůstala maličkou…….není to náhodou chyba nás všech? Nechali jsme kralovat čecháčkovství, rasismus, násilí, nedorozumění a prapodivnou myšlenku o nadřazenosti majority nad minoritou.

Kulturně se ztrácíme a vyprazdňujeme.

TATO ZEMĚ POTŘEBUJE OSOBNOST SE SCHOPNOSTÍ KOMPLEXNÍHO VNÍMÁNÍ SITUACE VE SVÉM BLÍZKÉM, ALE I VZDÁLENÉM OKOLÍ.  TATO ZEMĚ POTŘEBUJE MORALISTU, MORÁLNÍ AUTORITU, JEŽ DOKÁŽE VYHNAT NACIONALISMUS A RASISMUS ZPÁTKY DO ROHU KAM PATŘÍ