Islamofobové ukrývající se za účelově rozšiřovanou svobodou slova jsou baziliškové bez duše

Xenofobové, neofašisté, neonacisté, přihlouplí islamofobové jsou neskutečnými sraby. Pokud jim nic nehrozí a mají pocit nedotknutelnosti, bez obtíží zcela veřejně rozšiřují své zhoubné myšlenky. Vystupují s nimi nejen na sociálních sítích, ale také v televizi a celostátním tisku.

Přidávají se ke kontroverzním tématům, aby na sebe strhli pozornost, díky které rostou a získávají pocit nezastupitelné důležitosti a snad i moci vyvolat a přikořenit nenávist například vůči Romům, nebo muslimům. Pokud ovšem na proklamované nenávisti, urážky a vyhrůžky reaguje policie a následně také soudy, hrdina beroucí se za české Čechy obrací a najednou sebe sama vydává za někoho jiného.

Islamofob a zároveň majitel provinční restaurace na sociálních sítích vyvěsil cedulku, ze muslimy a uprchlíky neobsluhuje, zatímco dnes, když se případem zabývají kontrolní orgány, policie a soudy, stejný mužík tvrdí, že není islamofobem a klidně by toho muslima obsloužil, pokud na to přijde. Stejně žádný uprchlík, natož muslim v podnikatelově okolí nežije, tak proč by se měla společnost nějak rozčilovat…..

Doslova za bílého dne se xenofob lapený do své vlastní pasti pokouší o magický únik. Už jenom chybí fotka čecháčka v mešitě a iluze prášilovského příběhu je doslova realitou……celé to připomíná dojemný příběh jednoho z šéfů Ku-Klux-Klanu, který k potvrzení své nerasističnosti vytáhne z kapsy společnou fotku s Afroameričanem, zatímco bez obtíží organizuje útoky na místní afroamerickou komunitu. Z náhodných diváků a jednotlivých institucí postihujících protizákonné jednání se vytváří stádečko hlupáků.

Majitel restauračního zařízení jenom projevil svůj osobní názor nemající nic společného s jeho podnikatelskou činností…….proto není v myšlenkách islamofoba prostor pro pokuty za diskriminační sdělení vyvěšené nejen na facebookových stránkách podniku, ale také na vstupních dveřích……přitom ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o ukázkový příběh scénáře v Evropě známého například z období nacistického Německa, kdy se na výlohy vypisovaly nejrůznější hanlivé průpovídky adresované na Židy. Tehdy před mnoha desetiletími šlo také “jen o názor” a všichni vidíme, k čemu takový rádoby názor dospěl.

Moderní společnost, Evropa zvláště, si nemůže dovolit toleranci nenávisti a nejrůznějších diskriminačních jednání. Kulturním a především historickým odkazem Evropy je úcta k lidským právům a prosazování společnosti bez jakékoli diskriminace. Přistoupení na hru xenofobů, islamofobů, homofobů a dalších vyznavačů nesnášenlivostí zrazuje evropskou identitu a sesílá Starý kontinent do časů, na než bychom neměli být ani omylem hrdí.

Kdyby nešlo o velmi vážnou věc, mohli bychom se nad tím vším zasmát, protože xenofob, rasista, islamofob, neofašista se klidně odkloní od svého přesvědčení, pokud mu to vyhovuje a sebe sama transformuje do role oběti podivných institucí zamítajících svobodu názoru, svobodu slova………i v tomto se objevuje nátura některých spoluobčanů z dob nacistické okupace, kdy někteří Čechoslováci kolaborovali a dokonce se pokládali za dokonalé fašisty, aby později převlékli kabát  stali se zapřísáhlými stalinisty.

Navíc, jak již bylo v článku řečeno, někteří podnikatelé zápasící s malým zájem o svou živnost hledají cesty ke zviditelnění, a tak klesnou na úroveň islamofobů, protože vyděšená média udělají mnohem větší reklamu, než kdokoli jiný. Je zábavné, že na takové hry přistupují zapřísáhlí zastánci nenávisti k muslimům. Radikálové jsou rádi za podnikatelovu projevenou zlobu, a tak raději nezkoumají, se jedná o účel, nebo “obyčejný projev” dalšího stejně smýšlejícího extrémisty.

Krajně pravicová scéna je plná podobných případů. Přesto všechno účelové, ani vážně míněné projevy diskriminace jsou nepřípustné a je dobře, že kontrolní úřady pokutují a následně třeba i paragrafy postihují projevy diskriminace. Majitel restaurace si nesmí dovolit neobsloužit kohokoli z důvodů diskriminace, protože diskriminace není názor, ale velmi nebezpečný postoj snadno přerůstající v násilí, nebo akceptaci násilí. To by si měli lidé uvědomit především. Dnes se neobsluhují muslimové, zítra Židé a pozítří třeba všichni s hnědýma očima.

A právě v tom tkví největší nebezpečí akceptace diskriminačních postojů. S každým kladným rozhodnutím se pootevírá Pandořina skřínka, ze které mohou vyjít na světlo nejrůznější hrůzné nápady, jakými může být například apartheid, nebo továrna na smrt. Proto nemůže být účelově rozšířená svoboda slova omluvenkou nejrůznějších diskriminačních jednání.

SDÍLET