Jiří Žáček dokázal za pomoci “genderové džihádistky”, že mu nejsou cizí stereotypní označení

Měly by z holek být maminky? Tato poněkud absurdní otázka rozvířila nedávno vody českého internetu, když se kvůli básničce Jiřího Žáčka o maminkách zvedla na sociálních sítích díky příspěvku režiséra Víta Klusáka obrovská diskuse genderových nadšenců, kteří v několika řádkách z učebnice pro první stupeň viděli sexistické nabádání nejmenších ke stereotypnímu vnímání světa. 

Lidé se zejména na sociálních sítích rozdělili na dva tábory, kdy jeden byl pro odstranění básnického počinu z čítanek, zatímco ti ostatní namítali, že o nic nejde, protože Žáčkova tvorba se dlouhou dobu objevuje v předchozích verzích čítanek a nikdo doposud proti tomu nic nenamítal.

Příspěvek Víta Klusáka o Žáčkově básni

Rozdělovat společnost na základě sexisticky pojatých rolí, kdy žena má rodit a vařit u sporáku, zatímco muž musí pracovat a vydělávat peníze, je bezesporu hloupé a nemoderní. Z určitého úhlu pohledu byly reakce genderové rovnoprávnosti pochopitelné, kdyby odpůrci sexismu a zároveň samotný Jiří Žáček nereagovali na vzájemné výtky hystericky, zatímco ani jedna ze stran nebyla ochotna vyslechnout vzájemné důvody, proč s básničkou v čítance nesouhlasí, nebo naopak ji považují za zcela správnou a důležitou pro výchovu nejmladší generace.

Konzervativci rozehrávali na internetu společně s feministkami virtuální boj, kde se to vulgarismy jen hemžilo. Zažrané stereotypy o vlastenecky rozdělené společnosti se potulovaly mezi pokrokovými, ale také někdy příliš brutálně rozdělujícími požadavky, kdy je téměř nemyslitelné, aby malé dítko zjistilo, že i ono může v dospělosti být hodnou a přívětivou maminkou. Obě dvě strany médii zvětšovaného střetu přehrávaly a například takový Jiří Žáček dokonce vymyslel podle tvrzení Aktuálně.cz ve své odpovědi kritikům básně Maminka výraz “genderové džihádistky”.

Titulek článku na Aktuálně.cz

Průměrný ultranacionalista si při takové slovní kanonádě ustříkl radostí do kalhot. Ve zdánlivě nesouvisející tématice islamismu a sexismu se střetávají ustrašené a mnohdy překořeněné světy přivádějí do popředí islamofobní vnímání okolí, kdy ten, kdo propaguje džihád, musí být zákonitě atentátníkem v některém z nočních klubů. Absurdní rétorika absurdních přirovnání bazírující na stereotypním vnímání muslimského světa v podání Jiřího Žáčka cíleně čtenáři evokuje absurditu feminismu. Jako kdyby bojovnice za práva žen nebyly nikým jiným, než dalšími atentátnicemi na trhu s ovocem.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ano, některé zastánkyně práv “něžného” pohlaví skutečně svět vnímají fundamentálně a například masturbaci považují za něco, co může poškodit psychiku mladé dívky. Ovšem to není důvod k tomu, aby se proti stereotypům údajných feministických fundamentálek bojovalo za pomoci jiných stereotypně zabarvených a lživých výrazů vytvářejících z džihádu výlučně akt násilí, když ve skutečnosti džihád je osobním úsilím o zlepšení sebe sama, pomoci ostatním a páchání dobra.

Ten, kdo bojuje proti extrémním názorům za pomoci jiných extrémních názorů bývá často horším, než ten, kdo zabarvení extrémismu použil jako první, protože extrémně vyjadřující oponent si je velmi dobře vědom tím, co dělá. Chce jiným všeobecně rozpoznaným stereotypem – výrazem neporozumění podtrhnout absurditu oponentových tvrzení. Tak nereagují lidé silní ve svých kramflecích……

Je trochu smutné, že se média nad výrazem “genderové džihádistky” nepozastavila a neodmítla básníkova letmá přirovnání. Jiří Žáček sice možná není macho, ale “genderovými džihádistkami” ukázal, že pokud je to třeba, je ochoten pro vyvolání pocitů použít diplomaticky řečeno “politicky nekorektní výrazy”.

Jak se zdá, nekorektní mluva společně s oscilujícími názory mezi dvěma břehy virtuálních táborů není básníkovi Jiřímu Žáčkovi cizí. Je to viditelné v článku na Parlamentních listech, kde umělec rádoby filosofuje nad migrační krizí, islámem a uprchlíky. Nadpis předem varuje potenciální čtenáře, že Žáčkovy názory se raketovou rychlostí přibližují Zemanovu vnímání světa…….té rádoby vlastenecké klace, jež na protimuslimských demonstracích volá proti České televizi a některým občanským svobodám.

Jestlipak tohle všechno vědí diskutéři v kauze čítanky. Literátův názor na islám a muslimský svět je viditelný v jednom z odstavců, kdy Turky z Německa pokládá za jakousi armádu džihádistů, jež by si měla ve jménu osmanských snů podmanit Evropu, protože o tom je podle Žáčka zmiňovaný islám.

Zdroj: Parlamentní listy

V dalším odstavci v rozhovoru dává Jiří Žáček prostor fabulacím, když na základě hoaxů říká, že nový starosta Londýna nabádá běžence, aby se nepřizpůsobovali. Zároveň ve své odpovědi autor mnoha knih pro děti přebarvuje uprchlíky na cestující za sociálními dávkami, jako kdyby chomutovský rodák hovořil se všemi těmi lidmi prchajícími z Blízkého východu a některých asijských, afrických zemí. Opět se v jednom obyčejném rozhovoru obchoduje se strachem…….což Jiřímu Žáčkovi zřejmě není proti srsti, když demagogická a těžko ověřitelná fakta trousí z úst, jako kdyby se mělo jednat o podpultové a stoprocentně pravdivé informace.

Zdroj: Parlamentní listy

Potom skutečně výraz “džihádista”, notabene “genderový džihádista” je obyčejným odvarem horké kávy. Až člověka zaráží, jak se může autor tolika pěkných knih a básní vyjadřovat jako nějaký floutek z hospůdky na růžku.

V Žáčkově mluvě se vytrácí humanismus, i když se zpočátku poskytnutím střechy a jídla snaží zakrývat autor jednotlivých myšlenek svůj konečný závěr. A sice, že muslimové přečíslí Evropu a ta se posléze stane muslimskou. Zřejmě držitel Medaile za zásluhy neví nic o matematice a opravdové realitě. To by jinak nevyprávěl nepravdivé, strach a obavy nahánějící výmysly nezakládající se na obyčejné realitě. Je to opravdu velmi smutné. Stereotypy se střídají s dalšími stereotypy, až je příběh vyvolávající nenávist vůči uprchlíkům a muslimům upečen jako horký kus chleba.

Sběratel aforismů, český básník a držitel mnoha cen, Ing. Jiří Žáček, by se měl raději zamyslet sám nad sebou, než nad “genderovými džihádistkami”. Jako autor Krysáka a mnoha dalších dětských knih by si tento postarší spisovatel měl uvědomit, že by například svými světonázory měl jít mládeži příkladem a nikoli naopak.

Titulek s “genderovými džihádistkami” sice vyvolá vysokou čtenost, ale s lidským odkazem je to poněkud horší. Budoucnost patří toleranci a nikoli útokům na lidská práva, nebo mezinárodní předpisy ochraňující lidství jako hlavní bohatství moderní společnosti. Média by se měla ptát, proč autor básničky “Maminka” sahá po stereotypních výrazech. Místo toho raději stereotypní expresiva používá do titulků, protože tím přitáhne čtenářovu zvědavost…….bohužel, i taková je realita 21. století.