Kotlebovci se i přes novelizaci zákona snaží obcházet paragrafy

Slovenští rasisté a fašisté z Kotlebovy politické strany si ze zákonů vůbec nic nedělají. Ve jménu vlády bílého muže se v dubnu 2016 straníci rozhodli jako marketingové lákadlo na voliče využít napadení 21leté dívky ve vlaku. Nasadili své holohlavce do vlakových souprav, kde si rasisté měli zchladit žáhu na Romech a jiných představitelích minorit. 

Po delší době si radikálové připadali důležitými. Vedení politické strany odkrylo ochranitelský komplex mnoha sympatizantů, a tak si v tichosti partajních kanceláří v Banské Bystrici předem sumíroval Marian Kotleba na kousky papíru, kolik nových duší přinese nové vlakové dobrodružství. Tašky s dárky důchodcům neuspěly, a tak se nabízí další divadélko, na které snad nasedne dostatečný počet malověrných a značně nevzdělaných.

Kotlebův Sturmabteilung sice nemá náckovské uniformy, ale zelená trička s logem ĽSNS mají takřka stejnou funkci. Rasisté obaleni dostatečnou mírou svalové hmoty si hrají na ochránce pořádku. Koupí si lístky, aby následně mohli ve jménu stranické politiky obtěžovat cestující. Kotleba chce po vzoru českých neofašistů zakládat domobrany. Ve vedení Hlídek ĽS Naše Slovensko stál poslanec Národní rady Slovenské republiky Peter Krupa. Pro připomenutí, to je ten mužík, co do parlamentu přišel s pistolí.  Nešlo o žádnou atrapu, ale o zbraň nabitou ostrými náboji.  Jak přiléhavé. Ozbrojenkář velí Sturmabteilungu, jakési protodomobraně fašistické strany, a tak mezi ostatní zákonodárce přichází holohlavec s kvérem za pasem.

Cestující a nevládní organizace si právem stěžovali na chování hlídkařů, kteří si během své činnosti nepočínali zrovna vybíravě. Fotili se ve vlakových soupravách, aby později s nechutným komentářem své umělecké pózy se zátiším vybraných cestujících sdíleli na sociálních sítích, kde vkládané fotky s přiloženými dovětky virtuálních přátel a fanoušků představovaly doslova výkladní skříň rasismu, ale také současného slovenského neofašismu vyznávajícímu lásku Slovenskému štátu.

Hlavní osobou, takřka nejznámější postavou v popředí zůstává současný slovenský poslanec Milan Mazurek, který k popularitě vlakových hlídek přispěl videem ze zásahu policie na trati Poprad-Kežmarok, při kterém mužům zákona asistovali mladíci v tričkách ĽS Naše Slovensko.

Bylo pouze otázkou času, kdy se vypočítavě hololebci přidají v rámci image do zásahu, ve kterém neměli figurovat ani náhodou. Mazurkovo video shlédlo během jednoho dne na čtvrt milionu lidí a více jak padesát tisíc záznam na sociálních sítích sdílelo. Mužík známý přirovnáním holocaustu k pohádce, na předvolebních setkáních vystupující v antimuslimské tónině nyní na malý okamžik představoval pro účelové vlastence a vyznavače neschopnosti státu velkého hrdinu – toho bojovníka vystupujícího vůči systému.

A přesně o to kotlebovcům jde. S vlakovými hlídkami mohou obtěžovat Romy, nebo osoby s tmavší barvou pleti, s partajními tričky, mikinami a bundami si dělají politickou agitaci a zároveň si mohou hrát na bořiče a narušitele neschopného státu, který je klidně nechá v zastoupení policistů asistovat během výkonu paragrafované spravedlnosti.

Není divu, že již v srpnu 2016 slovenský státní dopravce Železničná spoločnosť Slovensko(ZSSK) hodlá něco s hlídkami mužíků v zeleném něco udělat. A tak v novém přepravním řádě uvádí, že bez povolení ZSSK nemůže žádný cestující dělat nic, co by přímo nesouviselo s cestováním. Dopravce však přepravní řád změnil bez výrazné popularizace. Prostě nové předpisy existovaly, a tak si management myslel, že není co řešit. Nových pravidel si cestující a média povšimli až s měsíčním odstupem. Od tohoto okamžiku mohou oficiálně cestující policistům hlásit, že se ve vlaku pohybuje člověk v tričku s Kotlebovou politickou stranou a muži nebo ženy zákona by měli nějak reagovat……..

Z celého řešení čouhá jako sláma z bot polovičatost. Přepravní řád není víc, než zákon, a tak není jasné, co by policisté měli dělat. Není zakázané mít na sobě oděv propagující například politickou stranu nebo hnutí, pokud tato strana nebo hnutí není zakázaná a insignie partajníků nepoužívají zakázané symboly propagující například rasismus, nebo fašismus.

Kotlebovci byli rádi, protože polovičatá řešení pouze radikalismu napomáhají a posilují dojem neschopného režimu, který je třeba zničit a místo něj obnovit například fašistický Slovenský štát z válečných časů minulého století.

Politické snahy ve vlacích sledují také poslanci Národního shromáždění. Diskutují o tom, jak zamezit hlídkám, které se usilovně snaží o změnu vnímání násilné politiky Mariana Kotleby, jež se za pomoci hlídek ve vlacích vydává za ochránce Slováků před “nepřizpůsobivými”. Poslanci slovenského parlamentu během října 2016 schválili novelu zákona o drahách, na základě které může od ledna 2017 dohlížet na veřejný pořádek ve vlacích a na nádražích pouze policie a osoba určená dopravcem.

Zákonodárci zákonem zakázali občanské hlídky ve vlacích a kotlebovci tak teoreticky mají po ptákách. Jenže, od teorie k praxi je někdy cesta delší, než bychom původně očekávali, protože ĽS Naše Slovensko si nenechá ujít příležitost obcházet zákon za pomoci slovíčkaření, kdy se hlídkaři mění na obyčejné cestující užívající si výhledu na Tatry, zatímco klidně v případě potřeby zaútočí na spolucestující, o kterých si myslí, že porušují zásady klidného cestování. Je opravdu tragikomicky zábavné, jak kolem sebe milovníci Slovenského štátu mávají ústavními právy na občanské zadržení osoby a její předání policistům, zatímco ve svých vyjádřeních ústavou většinou pohrdají.

Jak říká mluvčí slovenského ministerstva spravedlnosti, ministerstvo nastavilo pravidla, vytvořilo právní rámec a je na policii a železniční společnosti, jak zajistí dodržování nové legislativy.

To je sice pravda, ale je dopravce a policie schopna čelit účelovému obcházení paragrafů? Policie by toho mohla být schopna, pokud by vedení bezpečnostních složek sepsalo jakýsi “jízdní řád”, podle kterého by policisté v terénu, tedy ve vlacích, měli jednat. Prozatím, 4. ledna 2017, to vypadá tak, že se neděje vůbec nic, protože Kotlebovy hlídky jsou stále k vidění ve vlacích a nikdo je z nich prozatím nevykázal.

Viz. Mazurkův příspěvek z Facebooku, na kterém se dokonce poslanec vysmívá ministryni vnitra, protože policie díky obcházení zákonů na ně alespoň prozatím nemůže……i když právě takové příspěvky by mohly v případě soudních pří sloužit jako důkaz, ve kterém zákonodárce neofašizující partaje přiznává, že i přes zákaz uvedený v zákoně strana organizuje hlídky ve vlacích. Kdyby teoreticky vzato policie sledovala Mazurkův profil, mohla by vést šetření vůči osobám na fotkách viditelných, protože mužíci v zelenkavých stranických mikinách zcela jasně porušují legislativu platnou od 1.1.2017.

Kotlebovci v zelených mikinách s insigniemi partaje by mohli být z vlaků vykázáni, ovšem to by si cestující museli vedení železniční společnosti stěžovat. Někteří se bojí ve vagonu něco namítat, protože mají z kotlebovců strach, jiným je to jedno a dokonce část cestujících s hlídkařením souhlasí. Pověstný míček zůstává na straně dopravce, který by měl upravit přepravní řád přesně tak, aby bylo možné vykázat cestujícího podle typu oblečení, na základě kterého by bylo možné kotlebovce zaměnit s členy železniční stráže, nebo policie. Prozatím k žádné takové úpravě doposud nedošlo a extrémisté se mohou prsit na sociálních sítích s tím, že na ně zdánlivě paragrafy ani nápady zákonodárců nemohou.

Prozatím je možné na základě přepravního řádu vyloučit z přepravy cestujícího jen tehdy, pokud aktivně diskutuje s cestujícími, propaguje sebe, nebo politickou stranu, a nebo pokud se snaží suplovat roli policie. Pokud se radikál takových jednání vystříhá, může si do přijetí nového přepravního řádu pískat a pokračovat v tom, co dělá doposud.

Slovensko by skutečně mělo už konečně něco udělat s Kotlebovými pohůnky, protože čím déle bude zásah vůči těmto radikálům trvat, tím více budou hlídkaři sílit.