Novela zákona o střetu zájmů: Úsvit se zdržel a Okamura byl proti

Někdy je docela zajímavé sledovat, jak poslanci během jednání hlasovali. Zatímco na veřejnosti v televizi a na sociálních sítích prohlašují silácká gesta, mimo oči veřejnosti, uvnitř poslanecké sněmovny se rozhodují podle svých vlastních a stranických potřeb. 

Tak například dnešní hlasování o Novele zákona o střetu zájmů…..zákonodárci přehlasovávali prezidenta republiky, který s “antibabišovským” kodexem nesouhlasil. Ještě odpoledne jednotlivé stranické kluby v aule Sněmovny promlouvaly za pomocí tiskových prohlášení k přítomným novinářům, aby následně rozhodly o osudu mediálně sledovaných paragrafů zabraňujících politikům spojení mediálního magnáta s funkcí člena vlády.

Dvacet jedna minut před dvanáctou svolal Petr Gazdík ze Starostů své kolegy a kolegyně z předsálí, aby se následně mohlo zahájit samotné hlasování. Přihlášeno bylo 185 poslanců a poslankyň, z nichž pro návrh zvedlo pomyslné ruce na 129 zákonodárců, zatímco 49 bylo proti. Novela zákona o střetu zájmů byla přijata a prezident Miloš Zeman byl následně přehlasován.

Když pomineme nepřihlášené a omluvené zákonodárce, tak můžeme s klidným srdcem prohlásit, že poslanci a poslankyně hlasovali přesně tak, jak se dalo očekávat. Zelenkavá barva v záznamech Sněmovny převládala. Kdyby komunisté nepovažovali Novelu zákona o střetu zájmů za podobnou legislativu, jež před časem navrhovali, možná by kvůli lásce k Miloši Zemanovi tak aktivními nebyli a přidali by se ke krajně pravicovým a populistickým kolegům z Úsvitu, nebo Okamurovy skupinky svítání.

Kupodivu, samotný Andrej Babiš se raději v osudný okamžik ani nepřihlásil. Možná si vzpomenul na etický kodex, který museli všichni členové ANO 2011 podepisovat. V odstavcích pravidel, jak by se měl poslanec, nebo zastupitel Babišova hnutí chovat zůstává ukryt článek 4, ve kterém se mimo jiné říká, že zvolený reprezentant nefiguruje v žádném střetu zájmů, v případě, že by u něj střet zájmů nastal, vyřeší jej co nejrychleji bez ohledu na osobní zájmy zvoleného reprezentanta.

To je docela zajímavé, pokud si uvědomíte, jak se předseda chová. Na jednu stranu říká, že se klidně papírově Agrofertu zbaví, zatímco zahájí právní kroky, se kterými napadne patřičnou legislativu, pokud bude platit. Neúcta Babiše k vnitrostranickým předpisům pouze ukazuje kvality populárního politického hnutí přistupujícího k Česku jako k dalšímu Andrejovu odštěpnému závodu.

Zábavná je také pozice Pavla Bělobrádka, který se hlasování vůbec nezúčastnil, přestože jeho straničtí kolegové bez problémů přehlasování prezidenta republiky dali zelenou. Úsvit s Okamurou hledají  mimoparlamentní spojence, protože velmi dobře vědí, že jako vymírající dinosauři přežívají v prostorách Sněmovny do posledních voleb, kdy zbudou po poslaneckých výhodách a poslaneckém platu jen oči pro pláč, pokud se putinofilní, xenofobní a rasistické strany navzájem nespojí. Také proto Úsvit organizuje sedánky a schůzky s extrémisty a zve si je do svých kancelářích, kde dochází k přípravě těsta na podzimní volby roku 2017.

Rádoby veteránovo politické hnutí se díky tomu stává bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, podobně jako Okamurova Svoboda a přímá demokracie.

Úsvitáři se chovají jako nahé a zároveň oblečené Horákyně, kdy všichni unisono neřekli Novele zákona o střetu zájmů ANO, dokonce ani NE. Jednoduše se zdrželi, aby posléze Černoch, nebo Lank na sociálních sítích opíjeli rohlíkem své fanoušky. Nepostavili se Zemanovi, což přivítá Zemanova klaka čtvrté cenové kategorie, a zároveň si pojistili své pozice před těmi, kdo na gurua české nenávisti nahlížejí tak trošku přes prsty.

Tomio Okamura se zachoval úplně jinak. S Novelou zákona o střetu zájmů, podobně jako Radim Fiala, nesouhlasí. Možná si človíček s českými, korejskými a japonskými kořeny uvědomil, že by na tom mohl být časem podobně jako samotný Babiš. Tomio Okamura si z politického “projektu Úsvit” dávno, předávno udělal ekonomický byznys o devíti členech, kdy do kasy za čtyřleté volební období cestuje víc jak sto milionů korun, aby následně obchodní společnost Mebius stoprocentně vlastněná zmiňovaným politikem v roce 2013 vydělala osm milionů korun.

Co kdyby jeden z nejznámějších ultranacionalistů pomalu, ale jistě cupitající ke gottwaldovským rysům, dostal chuť na podnikání ve světě médií. To by se potom mohly dít věci……tedy pokud by vlastenec nejvlastenečtější nechtěl “přečůrat” legislativu a třeba místo sebe do popředí vlastnických zájmů nevyslal někoho jiného, kdo by na malý okamžik sehrával majitele Okamurovy obchodní společnosti, nebo nějakého mediálního gigantu, který by se podnikatel – pseudopolitik rozhodl vlastnit………..

Prozatím postačí politické Okamurovy proslovy z 11. ledna 2017: “Zákon je navíc neuvěřitelně hloupý a účelový paskvil, který v praxi navíc nic neřeší. Jeho cílem není odstranit střet zájmů, ale jen politicky útočit na jednoho politika. Tak se, prosím, zákony nedělají. Andrej Babiš přepíše akcie na rodinu anebo to vyřeší jiným způsobem a v praxi bude mít stejný vliv jako dosud. Navíc to neřeší skutečné zneužívání vládní funkce.” Ano, legislativa není stoprocentní a může díky lidské vynalézavosti sehrávat divadla pimprlat……ale podobně zaměřené byly všechny návrhy o střetu zájmů. Okamurův projev není omluvenkou a spíše posílá Babišovi podpůrné hlasy, které zcela jistě ministr financí uvítá.