George Orwell nepředvídal Trumpovu existenci, varoval před rasismem i politickým extrémismem

Je až tragikomicky dojemné, jak se nejrůznější skupinky snaží tvrdit, že George Orwell varoval před Donaldem Trumpem, zatímco předtím měl ten samý spisovatel promlouvat o nebezpečích Velkého bratra daleko za oceánem. Farma zvířat společně s románem 1984 dostává díky účelovým manipulantům úplně jiný rozměr, než pan Orwell původně zamýšlel. 

Odpůrce rasismu, diktatury a porušování lidských práv je posmrtně na internetu, a nejen tam, vykrádán, protože titulky “George Orwell předpovídal Donalda Trumpa” zní sexy, moderně a přitahují dostatečné množství náhodných čtenářů, kteří si plátek koupí jenom proto, aby odhalili, jak magickým a tajemným pan neznámý byl. Většina budoucích čtenářů bulváru, ale také nejrůznějších deníků trpí literární nevzdělaností, a tak se nabízí docela jednoduchá cesta manipulacím, kterým uvěří kdejaký jouda s lahváčem na klíně.

George Orwell stejně zemřel 21. ledna 1950, nemůže se účelovým lžím a manipulacím bránit, tak proč by si měl někdo dělat s tím vším těžkou hlavu. Tam, kde fanoušek novinových sloupků jásá, milovník literatury pláče a nedokáže uvěřit, že se opět opakuje to, s čím se předtím setkal u neonacistů a nejrůznějších neofašistů, jež se předtím v cela opačného důvodu zaštiťovali citáty vzpomínaného mistra slova.

Z alegorické bajky Farma zvířat a sociálně – politického románu 1984 jsou jako kusy masa již delší dobu vytrhávány jednotlivé statě a totéž se děje i teď v případě protitrumpovských výzev. Stát proti 45. prezidentovi Spojených států amerických je správné. Argumentovat s nevyvratitelnými důkazy je ještě správnější, ale zneužívat v demagogickém zabarvení dílo literárního velikána v nepravdivém a zcela demagogickém tónu……..to je nejen prasárna, ale také totální ubohost škodící především odpůrcům Trumpovy politiky nenávisti, izolacionalismu a ultranacionalismu.

Orwellovo dílo je i po více než šedesáti letech od doby svého vzniku stále aktuální. Ovšem nikoli kvůli podpoře nenávisti, ale odporu ke komunismu, nacismu a fašismu. Román 1984 nepopisuje Velkého bratra v USA, stejně jako nevystupuje vůči tomu, co se nyní ve Státech děje.

George Orwell jako první popsal totalitní tendence socialismu 

Před ním ve svých dílech vystupoval především. George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil 25. června 1903 v bengálském Motihari. Když mu byly čtyři roky, odvezla jej matka zpět do Anglie. Vyrůstal v Oxfordshiru, ve kterém teče malá říčka Orwell, jejíž název Eric použil do svého literárního pseudonymu. Ericův otec byl nižším koloniálním úředníkem státní správy v Indii a jeho matka pocházela z rodiny neúspěšného francouzského obchodníka. I když světoznámý spisovatel pocházel z chudé rodiny, rodiče se snažili vyrovnat vyšším vrstvám. Díky tomu hošík začal studovat na soukromé elitní škole Eton, na níž začínal se svými prvními literárními pokusy. Mladý Eric byl uzavřeným a chudým studentem. Místo stipendia na Cambridge nastoupil do služeb imperiální policie v Barmě, kde se setkal s prvky totalitarismu na vlastní kůži.

Setkal se zde s rasismem, který z duše nesnášel a jakkoli odmítal. Nesouhlasil s rozdílnostmi mezi kolonialisty a Barmánci, jež byli stanovenými pravidly ponižováni.

Coby imperiální policista cítil za ponižování i rasismus v Barmě zodpovědnost. To byl také jeden z důvodů, proč budoucí George Orwell odešel z Barmy do chudinských čtvrtí Londýna, ve kterých po dobu několika měsíců žil. Pobyt odstonal tuberkulózou a v roce 1933 poprvé napsal pod pseudonymem George Orwell svou první knihu “Trosečníkem v Paříži a Londýně”. Ve své orwellovské prvotině vycházel z poměrů nejchudších v britském impériu. Další Orwellovým počinem jsou “Barmské dny”, kde se čtenář může seznámit s prostředím koloniální správy a osudy místních obyvatel. Nepřehlédnutelnou v této knize zůstává autorova nenávist k rasismu a vytváření rozdílů na základě etnických odlišností.

V době občanské války ve Španělsku byl Orwell považovaný za trockistu. Byl socialistou, zároveň však na socialismus nahlížel s velkou mírou kritiky, viz jeho práce Cesta k Wigan Pier z roku 1937. Jako válečný zpravodajec na aragonské a tepelské frontě se vytváří ve spisovateli absolutní odpor k totalitarismu, jež je dokonale popsaný v počinu z roku 1938 “Hold Katalánsku”.

Román Farma zvířat je bajkou představující alegorii na situaci v Sovětském svazu a komunismus

Zachycuje přechod společenství zvířat od revoluce, následného stavu optimismu z vlastní svobody až k totalitnímu režimu, ve kterém se jedna skupina chová jako lidé a povyšuje nad ostatními. Viz strana 72: “Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ Román obsahuje mnoho univerzálních pravd, na která bychom neměli zapomínat. Zvířata odmítají dále snášet týrání a krutosti majitele farmy, pana Jonese, a tak kanec Major zahajuje revoluci proti lidem: “Člověk je náš jediný opravdový nepřítel. Odstraňme Člověka a hlavní příčina hladu a přepracování zmizí! Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval” Panská farma se mění na Farmu zvířat a je nastolen Animalismus vybízející k nenávisti k lidem. Zvířata nastolila sedm pravidel, jež mají zabránit dalšímu vykořisťování zvířat: „Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nebude chodit oblečené. Žádné zvíře nebude spát v posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna“.

Jak jednoduše by se dala Farma zvířat přirovnat k současné situaci. Islamofobové si vytvářejí pravidla, kdy je člověk příhodný. Vytvářejí si pravidla jak se kdo smí a nesmí oblékat, a dokonce stanovují, kdy je člověk přítelem i nepřítelem 

Sedmero přikázání bylo napsáno vepřem Kulišem bílou křídou na zeď stodoly a nahlas přečteno všem zvířatům, aby je znali i ti, co číst neumí. Prasata vedla revoluci a volala po svobodě, aby následně sama pro sebe uzurpovala co nejvíce privilegií a stanovená pravidla si upravovala následně podle svého. Ten, kdo nesouhlasil, byl následně pasován na nepřítele zvířat. V příběhu zvířat z Panské farmy můžeme rozpoznat detailně popsané hlavní rysy totalitních režimů od jejich prapočátku ve snaze přerušit přirozený řád pomocí vzpoury. Staré je odstraněno, aby nové začalo platit. Ale to nové se stává ještě mnohem horším.

Neuvěřitelné se začínat realizovat a najednou se projevuje svými nemocemi, kdy rovnostářství neexistuje a ti, co chtěli svobodu, se stávají ještě většími diktátory než jakými byli ti předchozí trýznitelé. 

Mezi řádky vystupuje staré rčení: “Ten, kdo žije mimo totalitní režim, by nikdy neuvěřil, že by něco tak absurdního mohlo fungovat, a naopak ten kdo žije delší dobu uvnitř totalitarismu, podléhá propagandě samozřejmosti a normálnosti.

Extrémisté velmi často zneužívají statí sociálně politického románu 1984. Nyní, jak již bylo v článku řečeno, o totéž se pokoušejí odpůrci Donalda Trumpa. Ano, mnohé by se dalo personifikovat s vládou miliardáře z Bílého domu, ale tvrdit, že Orwell varoval konkrétně před Trumpem……..to je neskutečná drzost.

 V románu 1984 můžete nalézt podobenství tří supervelmocí Oceánie, Estasie a Eurasie, ve kterých je vyobrazena nesmyslnost válek, nacismu, fašismu i komunismu. Pravidly Orwellovy Oceánie “Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla. ” se řídí mnoho dnešních extrémistických uskupení.  Oceánie má tvar pyramidy a na jejím vrcholu je hlava Strany, Velký bratr, který všechny a všude sleduje.

Popis Velkého bratra je zneužíván nacionálními bolševiky, stoupenci krajně pravicové Strany svobodných občanů i dalšími odpůrci Spojených států amerických. 

Orwell se díky tomu posmrtně dostává se svými díly do spolků stalinistů, jež jednotlivé hlášky z románu 1984 zvěčňují na svých plakátech a propagačních materiálech. Je to komické, protože Orwell stalinismus jako další z diktatur odmítal. Orwell ve svém románu poukazuje na to, že z historického hlediska byla společnost vždy složena ze tří druhů lidí: “z Těch nahoře, jejichž prioritou je si tuto pozici co nejdéle udržet. Těch uprostřed, kteří se snaží Ty nahoře nahradit. A Těch dole, jež usilují o zrušení všech společenských rozdílů a vytvoření společenství, v němž si jsou všichni rovni ” Společnost je řízena v Orwellově příběhu bojem mezi těmito třemi skupinami obyvatel. Orwellovo varování v románu 1984 se týká převážně roku 1949, kdy také román vznikal.

Velký bratr přitom ve skutečnosti neztělesňuje USA, dokonce ani vládu Donalda Trumpa, ale sovětského Stalina. 

Ten zakládal svou popularitu na kombinaci kultu osobnosti a tvrdém teroru. Tak jako měl Stalin neshody s Trockym, či Napoleon s Kulišem ve Farmě zvířat, měl i Velký bratr blízkého spolupracovníka, ze kterého se stal úhlavní nepřítel. Tím byl v románu 1984 Emanuel Goldstein, který nesnášel Velkého bratra, zapojoval se do kontrarevoluce a dokonce napsal Knihu, bibli Bratrstva vyjadřující odpor ke Straně i Velkému bratrovi. Oceánská společnost přetrvává ve víře, že Velký bratr je všemohoucí a Strana neomylná. Protože tomu tak není, dochází neustále k manipulaci s fakty.

V každé ze tří supervelmocí se čtenář setká s nejrůznějšími typy diktatur: v Oceánii je to anglický socialismus. V Eurasii Neobolševismus a v Estasii Uctívání smrti. Občan  Oceánie nesmí vědět nic o druhých dvou typech ideologií. V tom se zobrazuje naivita dnešních extrémistů, rádoby vlastenců, kdy lidé nemají nic vědět o čemkoli odlišném, protože tu jsou vůdci extrémistických spolků, kteří svým ovečkám poskytnou svůj vlastní výklad, jemuž by příznivci měli věřit jako skálopevné pravdě. Typickým příkladem v Česku by moli být islamofobní fanatici, kdy na sociálních sítích vyznavači slovanské nadřazenosti pravidelně sdílí příspěvky varující před cizím náboženstvím, nebo výukou na školách seznamující děti s odlišnými kulturami…..

Hlavním nástrojem Strany ve vzpomínaném románu je v Oceánii Propaganda, jejíž hlavní devizou k ovládání davů používá měnitelnost minulosti. Propaganda využívá slepou víru lidí ve slova Strany. Viz citace z románu: “Ukázalo se, že se dokonce konaly manifestace, kde se děkovalo Velkému bratrovi za zvýšení přídělu čokolády na dvacet gramů týdně. A to teprve včera bylo oznámeno, že se příděl snižuje na dvacet gramů týdně. Je možné, že to zbaštili, dřív než uplynulo čtyřiadvacet hodin? Ano, zbaštili“.

Jak velice blízké je toto přirovnání k dnešní extrémistické scéně, kdy Zeman něco řekne a nacionálně bolševická scéna výroky obdivuje jako neotřesitelnou pravdu, i když se jedná o naprostou lež. I zde bychom našli věty blízké Trumpovi, protože ten se chová velmi podobně jako český Zeman.

Totalitní režimy, lidé s inklinací k totalitarismu velmi rádi, alespoň ve svých rčeních, ovládají  minulost; kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. A pouze v takovém světě, který vůdce naprosto ovládá, lze zaměňovat pravdy a lži.  Stalin se rozhodl přepsat historii ruské revoluce……..Zeman se snaží přepsat historii poválečných období, kdy vrahové Němců v roce 1945 a později nebyli vrahy ale výtečnými vlastenci. Trump ve svých projevech také mění historii s fakty, protože se mu to hodí. Nedílnou součástí totalitní propagandy jsou i organizace. V Oceánii to byla ministerstva Lásky, Pravdy, Míru a Hojnosti. Žádné z ministerstev nedělá to, co má oficiálně ve svém názvu. Ministerstvo míru se zabývá válkou, Ministerstvo pravdy lží, Ministerstvo lásky mučením a Ministerstvo hojnosti šířením hladu. I zde by se našly nejrůznější inklinace Trumpa nemající vůbec nic vůči mučením při výsleších.

Udržet si moc je jedním z nejtěžších úkolů, který každý totalitní stát má. Podobné je to v Oceánii

K tomu slouží mimo jiné také principy donašečství a Tajné policie. Existuje rovněž globální nástroj pro udržení se u moci a tím je válka. Jak se píše v Goldsteinově Knize, v kapitole III.: “bylo rozštěpení světa na tři „superstráty“ událostí, která se předvídala ještě před koncem první poloviny dvacátého století. Rusko pohltilo Evropu a Spojené státy Britské impérium, a tak se zrodily dvě ze tří dnes existujících velmocí – Eurasie a Oceánie. Třetí z nich, Eastasie, se objevila až po dalším desetiletí bojů. ” Hlavním cílem Strany v Oceánii je zužitkovat průmyslové produkty tak, aby se tím nezvýšila životní úroveň obyvatelstva. Úkolem Orwellovy války je ničení produktů lidské práce. Ostatně, takovou funkci má válka také ve skutečném světě. Tajná policie je v románu nazývána Ideopolicií, která dohlíží na pořádek a na dodržování zákonů, postihuje sebemenšími projevy neloajality a každá nepravověrná myšlenka je pro ni projevem zločinu – ideozločinu.

Když se podíváte do sociálních sítí a jednotlivých skupin radikálních extrémistů, zjistíte, že admini a vybraní lidé v nich vytvářejí určitou ideopolicii, aby neloajální členové a přispěvatelé nemohli páchat ve skupinách ideozločin. Co kdyby se někdo našel a začal uvažovat nad tím, jestli ideozločin nemá v sobě kousek pravdy……

každý šepot a zvuk je v románu ideopolicií zaznamenáván. Jako kdyby místy z dávné doby ke čtenáři vystupoval popis současnosti, kdy ve jménu války proti terorismu dochází k narušování soukromí každého z nás. V tom je George Orwell pokrokový a nadčasový. Dokázal zaznamenat absurditu současnosti. Strana společně s ideopolicií bojuje proti odpůrcům až se ztratí ve své psychóze a začne útočit vůči těm, co mlčeli ale dostatečně neprojevovali Straně loajalitu.

Totalitarismus se skrze koncentrační a pracovní tábory dopouští nejstrašnějších zločinů a sám se kontinuálně blíží k zásahu vůči těm, co mlčeli, aby následně zůstali jen ti co fanaticky podporovali…..i když ani ti nejsou v bezpečí, protože mocní chtějí víc a víc až zničí všechno, dokonce i sebe.

Na Orwellův román 1984 bychom neměli zapomínat, protože politický extrémismus nás provádí ať už v podobenství Martina Konvičky a jeho IVČRN, Bloku proti islámu, Okamurovy SPD, nebo Bartošových Národních demokratů. Totalita s totalitarismem a ruku v ruce s extrémismem přichází rádoby nepozorovatelná.

George Orwell měl opravdu velmi nadčasové myšlenky:

Hnutí za zlepšení světa mají tendenci přitahovat „znepokojivou převahu potrhlíků

Zlepšení světa alespoň zpočátku znamená ochotu zbavit se vlastního komfortu, na který jsme navyklí. Pokud by měla Anglie přestat vykořisťovat dělníky i obyvatele kolonií, „nám všem nezbude než tvrdě dřít a živit se hlavně slanečky a bramborami. Což je to poslední, co by si „levičák” přál.

Chceme-li měnit svět a odstraňovat z něj nepravosti, znamená to zároveň „odstranit kus sebe samého

Každá revoluce končí tím, když se nová prasata dostanou ke korytům

Žádný cit není čirý, všechno je smíšeno se strachem a nenávistí

Diktatura se nenastoluje proto, aby se zabezpečila revoluce. Revoluce se dělá, aby se zabezpečila diktatura. Cílem mučení je mučení. Cílem moci je moc

Bohatství a privilegia se nejlépe obhajují, když jsou společným vlastnictvím.

Orwell existenci Donalda Trumpa nepředvídal, přestože se velmi trefně vyjadřoval o rasismu, nacionalismu, socialismu, komunismu, bezpráví a totalitarismu.