Pavel Bělobrádek nevidí Čunka jako rasistu. Může za to láska k Orlíku?

Některé věci je zbytečné rozebírat s předsedou lidovců Pavlem Bělobrádkem. Jeho odpovědi na sociálních sítích připomínají českou politickou nekulturu, kdy křesťanské zásady jdou stranou, zatímco politikaření dostává zelenou. 

Člověk chtě nechtě musí vzpomínat na Bělobrádkův článek idnesovského blogu, ve kterém se současný předseda lidovců přiznává ke své lásce ke xenofobnímu Orlíku, jehož hudbu obdivoval a považoval za něco naprosto krásného, nového a vůbec pro mladíka veskrze zajímavého. Jak sám ve svém článku Bělobrádek dodává”pivní poetika a siláctví, důraz na národní hrdost, nacionalismus oproštěný od třídního boje, ostrý antikomunismus a pochopitelně frustrace z přístupu úřadů k Rómům (a že se tato pachuť od té doby ve společnosti moc nesnížila) holt byly chytlavé.” Současný předseda lidovců byl puberťákem, jemuž kamarádi říkali kvůli účesu Skin, kterým určitou část svého dospívání podle svých slov chtěl být.

Hrával na kytaru, stýkal se ve své sociální skupině, kde nejlepší kamarádka randila se skinheadem oblečeným do bombru, a tak dospívající klouček z Náchoda raději sledoval rádoby přátelská setkání, zatímco xenofobii potulující se v blízké vzdálenosti pravděpodobně vnímal jako kolorit, kterým je zcela zbytečné se jakkoli zabývat. Mohli bychom říct, že tohle všechno je věc minulosti a jakýmsi hříchem mládí, ovšem, pokud stejný člověk ve svých 31 letech napíše veřejně článek o tom, že Orlík nebyl xenofobní a neofašistickou hudební skupinou, poté je to na pováženou.

Zdroj: Bělobrádkův blog na iDnes.cz

Přeci jen v dospělosti by měl člověk přemýšlet jinak, než šestnáctiletý kluk kdesi za hordou nereálných očekávání. Literární výtvor předsedy KDU-ČSL odhaluje nitro lidského smýšlení, kde ultranacionalismus zůstává, zatímco nenávist k ostatním je přehlížena. Jako kdyby Bílý jezdec nebo jakýkoli jiný song Dana Landy z orlíkovského období znamenal něco jiného, než skrumáž rasistických blábolů, od kterých by se měl demokraticky smýšlející politik jednoznačně distancovat.

S příchodem Pavla Bělobrádka do vedení KDU-ČSL byla tato politická strana v ohrožení historických opakování z dob Jiřího Čunka. Proto je možná bláhové od stejného politika očekávat nějaké odsouzení Čunkovy politiky ve Vsetíně, nebo zacházení s lidskými právy a penězi města, kdy neuváženými kroky hvězdička lidoveckých snah přispěla k prohloubení sociálního vyloučení, se kterým se Vsetín potýká do dnešních dnů.

Čunkova kariéra uvnitř strany stoupá, a tak předseda lidovců ke svému spolustraníkovi přistupuje shovívavě a například na Twitteru si hraje na to, jako kdyby se všetínský starosta nechoval rasisticky, protože výroky usvědčující zmiňovaného politika z xenofobie a rasismu musí být zákonitě smyšlené

Jiří Čunek je podle Bělobrádka specifickým a zároveň je zábavné, jak se šéf lidovců odmítá napřímo vyjádřit k tomu, zda je Jiří Čunek klasickým členem lidovecké partaje. Jako kdyby předseda nevnímal rasistické Čunkovy narážky na Romy, nebo je snad pokládal za něco normálního, nad čím by měl člověk souhlasně zakývat hlavou.

Zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/rasisticke-vyroky-v-politice-od-sladka-az-po-chaloupku_274452.html

Po vystěhování Romů ze Vsetína v pořadu TV Nova celou situaci komentoval slovy: “Já čistím jenom od vředu, to dělají lékaři taky, ne?” Není snad tato mluva i skrze další pozdější Čunkovy výmluvy projevem rasismu? V roce 2008 Jiří Čunek jako předseda KDU-ČSL dokonce pronesl: “Tradiční romská kultura není s kulturou moderní společnosti slučitelná. Navíc je často v rozporu s Listinou základních práv a svobod“.

Není snad tohle všechno jasný a zcela viditelný rasismus? Zpráva amerického ministerstva zahraničí zaměřující se na stav lidských práv v roce 2011 poukazuje na rasismus Čunka. Už dokonce i svět si všiml rasistického příklonu a xenofobního chování vsetínského politika, jen Pavel Bělobrádek nevěří a snad si myslí, že všechny perly xenofobie a rasismu uváděné ve spojitosti s Jiřím Čunkem jsou něčím vylhaným, nad čím by se předseda KDU-ČSL neměl pozastavovat.

Senátor, starosta a hejtman Čunek je pokrytec. Jeho politické řešení na vsetínské radnici, to je hotový happening xenofobie a politického populismu…ovšem to zřejmě není problém pro Pavla Bělobrádka, protože jinak by se nepodivoval nad tím, když je ve spojitosti s Čunkem zmiňován rasismus. Rasismus a projevy xenofobie nejsou v Čunkově osobnosti pro Bělobrádka viditelné, protože možná pouze v realitě roku 2017 zobrazují a vyslovují to, co samotný Bělobrádek během svého přerodu z děcka na dospělce úspěšně ignoroval a co si nyní občas v notách Orlíku popěvuje.

Zdroj: Bělobrádkův blog na iDnes.cz

Potřebuje skutečně česká politika takové lidi jako je Bělobrádek a Čunek? Nenávistná politika, nebo politika ignorující rasismus u jednotlivých členů nemá nic společného s křesťanskou morálkou, nebo náboženskými postoji. Bělobrádek i Čunek si jsou oba dva velmi podobní citem pro populismus, kdy dokonce ani stranické plány a sliby nehrají velkou roli. Viz. nedávné hlasování o transparentnosti voleb, kdy lidovci zařízli nový zákon, podle kterého měla být státní správa transparentnější, i když transparentnost a cesta k ní je v programu lidovců.

Možná by voliči měli lépe sledovat dění v KDU-ČSL a lépe by měli sledovat chování Bělobrádka i dalších představitelů lidovců. Demokracie není o toleranci rasismu a hrátkách na jeho neexistenci…demokracie je o odmítání rasismu a propagaci postojů demokratické společnosti, mezi které nepatří generalizace a tolerance xenofobních narážek, útoků a nepřátelských postojů vůči minoritám. To by si měl pan Bělobrádek uvědomit především.