Po zemětřesení z dubna 2015 v Nepálu panuje ještě větší diskriminace žen, než tomu bylo předtím

Vysokohorský a pro většinu Evropanů téměř neznámý Nepál se od zemětřesení z dubna 2015 nachází ve velmi vážných potížích, kdy 9000 lidí bylo zabito a dalších 3,5 milionu se najednou ze dne na noc ocitlo na ulici, protože jejich domovy neustály manýry matky přírody. Celý stát společně se svými obyvateli se sice za pomoci ze zahraničí snaží dostat ven z těžké situace, ale následky ničivých škod jsou příliš veliké na to, aby došlo k jejich rychlé nápravě.

Zatímco si celý svět vzpomíná na Mezinárodní den žen, některé Nepálky v pokročilém věku mají problém zůstat naživu, protože zemětřesením postižené nemocnice nejsou schopné poskytnout dostatečnou zdravotní péči například ženám s respiračními chorobami, jež himalájský státeček sužují doslova s rychlostí blesku. Zatímco ještě před šesti měsíci zasahovaly podle údajů OSN nemoci dýchacího systému “pouze” 22 % nepálské populace, minulý měsíc tento stav vzrostl rovnou na 49 %.

Jak již bylo v článku naznačeno, dýchací obtíže se vyskytují převážně mezi nepálskými ženami, díky čemuž v nepálské společnosti vzniká stále viditelnější rozdíl mezi kvalitou života žen a mužů. Kyslíkových bomb je v nemocnicích nedostatek a málokdo z velmi chudých obyvatel má dostatek finančních prostředků na úhradu zdravotní péče. Pozadu nezůstávají ani nepálské státní úřady, které se k ženám chovají šovinisticky a neinformují je dostatečně o čerpání finanční podpory ze zahraničí, nebo postupech při jednotlivých rekonstrukcích. Ženy tak zůstávají mimo jakékoli dění a jsou závislé na dobré vůli mužů. Ve své zprávě se o tom zmiňuje organizace Inter Agency Common Feedback Project.

Rekonstrukční práce ve 14 nepálských krajích pokračují velmi žalostně pomalu a dva miliony lidí je nuceno ještě stále přebývat v provizorních příbytcích z vlnitého plechu, kde je velmi složité přečkat období zimy, která dokáže být v Nepálu skutečně velmi krutá a nemilosrdná. Tyto chatrče bývají velmi špatně větrané a zplodiny ze zapálených kamen nemohou unikat ven, a tak způsobují jednotlivým obyvatelům velmi vážné dýchací potíže, se kterými si tamější zdravotnictví velmi těžko poradí.

Obecně, postavení žen v nepálském společenství bylo i před zemětřesením velmi problematické. Podle údajů nepálské vládní organizace Nepal Living Standards Survey jsou místní ženy o 30 % více negramotné, než místní muži. Navíc gramotnost v Nepálu klesá s vyšším věkem, kdy nevládní organizace dodávají, že u starších obyvatel dosahuje negramotnost až 95 % napříč nepálskou společností. Neschopnost číst a psát je jedním z hlavních důvodů proč se postiženým zemětřesení nedostává dostatečné pomoci. Vládní rekonstrukční programy poskytují finance pouze na bankovní účet, který si negramotní lidé velmi těžko opatří. Podobně jsou na tom vdovy, které sice otevřely bankovní účet na jméno svého nežijícího manžela, nebo používají účet, který dříve patřil jejich manželovi, avšak těmto ženám je pomoc odmítnuta, protože uznávanými příjemci státní podpory obětem zemětřesení jsou jen muži – hlavy domácností.

V Nepálu je totiž velmi hluboko zakořeněný mužský šovinismus, kdy všechno důležité musí obstarávat muži a nikoli ženy. Díky tomu zde dochází k diskriminaci a ohrožení zdraví a životů velmi významné části nepálského společenství. Patriarchát převážně hinduistické země není k rovnoprávnému vnímání žen ve společnosti zrovna příliš příznivý. Neúcta k rovnoprávnosti a lidským právům je černou stranou hinduismu, jež se nepěkným podpisem projevuje například na životech a životní úrovni Nejen Nepálu, ale také okolních zemí v regionu.

Nejrůznější vládní vzdělávací a zaměstnanecké programy se díky tomu minou účinkem a dostat se do nich je pro nepálské ženy velmi složité a málokteré příslušnici něžného pohlaví se to podaří. To je velmi smutné…..kolik nepálských žen staršího věku s dýchacími potížemi dnes zemře kvůli nedostatku zdravotní péče a nezájmu okolí? Možná právě dnes na Mezinárodní den žen bychom si měli a mohli vzpomenout na osudy neznámých příslušnic něžného pohlaví, kterým se díky patriarchátu nedostává pomoci a zdravotní péče.

Mezinárodní společenství by mělo zatlačit na nepálskou vládu, protože ve 21. století není možné vyjímat člověka z humanitární pomoci na základě pohlaví. Nezbývá než doufat, že se celá situace v zemi díky nevládním organizacím časem zlepší a starší ženy poté nebudou trpět nejrůznějšími druhy diskriminací.