Je 11 milionů na zabití teroristy a fanatika dost, nebo málo?

Válka je kromě střetu několika znepřátelených skupin, utrpení civilistů a tu a tam páchání válečných zločinů docela dobrou příležitostí pro obchod se smrtí. Vlády platí soukromým, nebo polostátním podnikům za výzkum zbraní, které jsou posléze využity v některém z válečných konfliktů. Jakákoli kulka, raketa, nebo bomba není ničím jiným, než dalším zhmotněním financí, kdy si někdo namastil kapsu na zabíjení ostatních. 

Lidská kreativita nikdy neznala mezí, pokud se jednalo o zabíjení ostatních. Tak například nedávno zpravodajské kanály zveřejnily informaci o tom, jak Spojené státy americké použili svou nejsilnější nejadernou bombu v dalekém Afghanistánu. Zatímco se milovníci Putinovy okupační politiky jako malé děti vytahovali s ještě silnější bombou Rusů, někteří novináři mezitím zveřejnili náklady na výrobu MOABU, jak se zkázonosné zbrani také říká.

Slovy cynika by se dalo říct, že 13. dubna 2017 v afghánské provincii Nangarhár bylo pořádně živo. V tamějších horách se ukrývali šílenci tzv. islámského státu, takže by se nad smrtí fanatiků nejtvrdšího stylu wahhábismu nemusel nikdo pozastavovat, zvláště, když sami nemají slitování nad ostatními. To všechno je pravda, ovšem jako skuteční následovníci evropské kultury bychom neměli cítit potěšení, nebo snad radost nad smrtí kohokoli, ať už se daný jedinec dopustil čehokoli.

MOAB snášející se nad krajinou

Kolosální bomba, slavná MOAB oficiálně označována jako GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast, spatřila světlo světa v mysli Alberta L. Weimortse v Air Force Research Laboratory. Vědec ve vojenském zařízení bádal nad tím jak vylepšit předchozí bombu BLU-82, které se zcela poeticky říkalo Trhač sedmikrásek. Je úchylné a tak trochu tragikomické, že zrovna něčemu, co má za úkol vraždit, armáda dává vznosné a změkčující názvy. Možná se tímto způsobem generálové snaží zamaskovat a znevážit svůj hlavní úkol – zabít, nebo poškodit protivníka.

MOAB je především prostředkem psychologické války, protože po téměř devíti a půl tunovém nástroji na smrt složeného z téměř 8,5 tuny australské kompozitní výbušné směsi H6 následuje pouze jaderná bomba, jejíž použití by bylo minimálně mezinárodně kontroverzní a zamořilo by spadovou oblast na stovky let dopředu.

Matka všech bomb, jak se také zkázonosnému arzenálu mezi veřejností říká, díky náplni obyčejně používané například v torpédech ponorek, vytváří v případě výbuchu velké tlakové vlny schopné zničit oblast o velikosti devíti městských čtvrtí. MOAB je založen na stejném principu jako jeho předchůdce BLU-82. Má naváděcí systém a je především určen k obrovským explozím, kdy přepravní letouny C-130 mohou z velké výšky poranit, nebo usmrtit výbuchem základny ukryté hluboko v podzemí, nebo v prostorách jeskynních systémů, kterými je Afghanistán známý především.

Zdroj: Wikipedie

Americké vojenské letectvo si dlouhou dobu vrtalo hlavu nad tím, jak vylepšit účinky zbraňového systému BLU-82 známého například z války ve Vietnamu, kde díky zkázonosnému účinku shořela velká část pralesa a mohlo tak díky tomu vzniknout mnoho přistávacích ploch pro vrtulníky bojující proti Vietkongu. Za celou dobu vývoje v období let 1970 – 2001 bylo údajně vyrobeno na 225 kusů BLU-82. Poměrně velkým nešvarem tohoto zbraňového systému bývala nepřesnost i neschopnost drtivě zasáhnout objekty ukryté hluboko pod povrchem země. Letectvo chtělo výkonnější arzenál s ještě větší přesností zásahu. Proto byl v roce 2002 zahájen program vylepšování, který o rok později skončil vynalezením zničujícího arzenálu, k jehož nasazení do armádní výzbroje došlo po třech úspěšně provedených testech. 

Deska z hrobu designera amerických velkých bomb

Jak si asi Albert L. Weimorts připadal? Možná jako vědec ani nevnímal, že díky jeho nápadům, umění a znalostem někde někdo umře. Možná se vědecký pracovník snášel na morálním oblaku pseudovlastenectví, kdy silnější zbraně napomáhají k ochraně a slávě rodné země……podobně ke své činnosti možná přistupoval Michail Kalašnikov, když vymyslel dnes na celém světě nejpoužívanější samopal AK-47.

Zbrojní průmysl je morálně velmi pochybným podnikem, kdy se zcela legálně investuje z peněz daňových poplatníků vražda desítek, stovek, nebo tisíců lidí. Výroba jedné bomby MOAB stojí 16 milionů amerických dolarů, což v přepočtu na české koruny představuje částku přibližně ve výši 402 milionů Kč…….abychom se dostali do ukrytých skrýší kdesi v nepřístupných oblastech, musíme někomu zaplatit stovky milionů, abychom osazenstvo mohli bleskově zneškodnit.

Celkově Spojené státy americké vynaložily na vývoj MOABu 314 milionů dolarů, což je v přepočtu přibližně 7,88 miliardy KČ. To je poměrně dost, a nebo snad málo? Draze vyvíjená zbraň je o 20 stop(necelých 7 metrů) delší, než atomová bomba použitá v Hirošimě. Stejně tak výkon obou je velmi výrazně odlišný. Zatímco se hirošimská pohroma může “chlubit výkonem” 15 kilotun TNT, MOAB dosahuje “pouze” 11 tun TNT. Pro srovnání, ruský ekvivalent nazývaný jako “Otec všech bomb” má údajný zkázonosný výkon 44 tun TNT a zničí dvojnásobně větší území. Soupeření o tom, kdo má silnější bomby je stejně hloupé, jako když si na záchodku v hospůdce opilci ukazují přirození a dohadují se, kdo z nich má většího pindíka.

Použití MOABu v Afghanistánu schválilo vojenské velení poté, co operativci zaměřili rozsáhlou síť tunelů v horském masívu. Zatímco předchozí prezident Karzai odmítal povolit nasazení takové zbraně na svém území, současný afghánský prezident souhlasil. S největší pravděpodobností Trump do rozhodování příliš nezasahoval a spíše posloužil v celé věci jako další kolečko v soukolí.

Podle dostupných informací shozením MOABu v 7:32 ráno místního času 13. dubna 2017 došlo k zabití 36 představitelů tzv. Islámského státu v Afghanistánu. Statisticky vzato, při 16 milionech na jednu bombu, stálo zabití jednoho radikála z kapsy daňových poplatníků 444 444 amerických dolarů, což v přepočtu představuje částku 11,166 milionů korun. Nabízí se otázka, je přibližně 11 000 000 Kč dost na zabití jednoho islamistického šílence, nebo je to ještě nízká částka?

Svědci z nedaleké vesnice říkají, že z místa shození MOABu byl vidět obrovský oheň, takže možná došlo také k zasažení podzemního skladu zbraní……afghánský ministr obrany novinářům sdělil, že při útoku nedošlo k žádnému zranění civilistů, což je ve zdejším konfliktu vzácný okamžik, protože civilisté, zvláště děti s ženami bývají nejčastějšími oběťmi probíhajících bojů. Někteří komentátoři říkají, že americká administrativa shozením velmi silné bomby vysílá zprávu do okolí a Bílému domu s Pentagonem nešlo ani tak o zničení představitelů tzv. Islámského státu, jako spíše o hrozbu sesílanou směrem ke KLDR.

Je téměř nemožné rozklíčovat smysl vojenské akce a můžeme se domnívat prakticky cokoli. Ovšem jedna věc je na tom všem z pohledu příznivce mírových řešení zarážející. Vláda bez obtíží utratí stovky milionů na zabíjení, vývoj nových bomb a raket, zatímco podobné úsilí chybí, pokud se jedná například o pomoc obětem hladomorů například v oblasti Sahelu a dalších končinách této nádherné planety. Proč politici, vlády, zástupci lidu raději financují válku, když mnohem výnosnější by bylo financovat mír a prosazovat politiku mírových řešení?

Možná je to tím, že je válka výnosným byznysem, kde si každý přijde na své. Je logické, že v některých případech je nutné proti psychopatům a náboženským fanatikům použít hrubou sílu, ovšem převládat by měla ochota mírového řešení, kde řinčení zbraní by mělo být použité jako ta nejposlednější varianta sloužící například k ochraně životů a zdraví civilistů.

Možná by se americký daňový poplatník měl ptát, zda 444 444 dolarů není hodně na zavraždění fanatika, a zda nebylo možné stejného člověka zabít mnohem levněji…….možná by nebylo od věci, kdyby se daňový poplatník nezačal dotazovat, zda výhodnější není politika mírových jednání a vymýšlení plánů co se stávajícím stavem v zemi. Afghanistán je hornatá krajina s mnoha těžko dostupnými oblastmi a historický náhled napovídá, že válka těžko něco vyřeší. Ostatně, hrátky na nejsilnější a nejděsivější zbraně nikdy moc nezabraly. Zcela jistě existují mnohem méně zkázonosnější způsoby, než je bombardování.