Nedělejte z chomutovského sídliště ghetto ani místo plné napětí, protože jím není

Člověk se nestačí divit, co všechno se dozví o svém rodišti. Média, která se o situaci na severočeském sídlišti Písečná dozvěděla leda tak z rychlíku, vytvářejí další umělohmotné Palermo, ve kterém by se člověk měl bát vyjít na ulici, natož někam za zábavou.

Před několika dny afektovaný střelec zabil ve tři ráno v Jirkovské ulici romského spoluobčana. Byl zcela správně obžalován z vraždy a média s politiky dělají všechno co mohou, aby se na tomto nešťastném případě přiživili jako pijavice. V tištěné, ale také internetové podobě vycházejí nejrůznější vylhané články, kdy čtenáři mají dojít k názoru, že v tom Chomutově, notabene v předměstí kdesi na sídlišti jsou bílí občané terorizovaní a napadaní romskou komunitou.

Najednou je veřejnosti servírován neexistující příběh o neexistujícím nenávistí a terorem prosáklým územím, kterému by se měl našinec vyhýbat jako čert kříži. Chomutovské události po svém a ve vylhaných příbězích rozšiřuje Aeronet následovaný děčínským poslancem Foldynou, ale také řadou dalších nejrůznějších populistů jakými je například Tomio Okamura, který se na vraždě Roma pokouší vydělat nejvíce. Přetvoří příběh podle svého, zatímco ignoruje fakta, nebo prošetřování policie, jakoby on sám věděl, jak se celá událost vraždy mladého muže odehrála.

Korunu tomu všemu nasadil článek v Chomutovském deníku. Pokud si tento výtvor Miroslavy Šebestové přečte někdo, kdo nemá ani potuchy o tom, jak to na Písečné chodí, poté si náhodný čtenář myslí, že to na tom severu musí být sakra ostré.

Jenže opak je pravdou. Písečná je místo k životu jako každé jiné. Není pravda, že na parkovištích tůrují auta, nebo, že je na ulici v noci takový křik, že se nedá vůbec spát. V noci venku nevidíte ani živáčka a ve dne rozhodně nikde žádné davy nepostávají. Písečná je stejně bezpečné místo jako Praha, Brno, Ostrava, Pardubice, nebo jakékoli jiné město v republice. Rozhodně na chomutovském předměstí neexistuje žádné napětí, kvůli kterému by proti sobě šli Romové a majoritáři. Obě dvě skupiny vedle sebe a spolu žijí bez obtíží, bez nějakých xenofobních střetnutí, pokud ovšem nekomentujete nenávisti několika skinů shromažďujících se v hospodě čtvrté cenové kategorie. Ale ani ti nějak výrazně nevyvolávají násilí, protože velmi dobře vědí, že je sídliště monitorované policií a jejich řádění by netrvalo příliš dlouho.

Na zdejší základní školu spolu chodí Romové i neromové a opět je všechno bez problémů. Školní areál je nově omítnutý, zateplený a nikde nevidíte žádné graffiti. Odpoledne, nebo v jakoukoli část dne bez obtíží můžete projít ulicemi a pokud jste vozíčkář, máte jediný problém s dírami v chodníku, zatímco vám případě potřeby Romové klidně pomohou, potlačí, abyste překonal nedostatek městské správy, která se jinak snaží a sídliště revitalizuje, aby vypadalo lépe a zářivěji, než tomu bylo v období komunismu a pozdějších období.

Anonymní výkřiky z článku Chomutovského deníku se snaží o Potěmkinovu vesnici, která ve skutečnosti neexistuje. Například toto tvrzení je doslova vycucané z prstu. Kdyby autorka pasáží byla Pinokio, pak by její nos mířil až do sto kilometrů vzdálené Prahy.

Je to lež jako věž, se kterou není možné souhlasit ani omylem. Romové tu neječí, sprostě si nenadávají, alespoň ne nijak hlasitě, nervou se mezi sebou……..to se neděje ráno, neděje se to večer, neděje se to odpoledne……rádoby zpravodajské výstupy Deníku.cz jsou známé svou xenofobní a naprosto rasistickou tendencí, která nemá s realitou pranic společného.

Ano, občas jednou, dvakrát za dva, tři měsíce slyšíte opilce vracející se z hospody, ale zdaleka nejde jen o Romy. Občas slýcháte skrze otevřená okna hajlující neonacisty navracející se z jedné hospůdky vlastněné krajně pravicovými radikály. Nedávno v ní zpíval například také Tomáš Ortel, nebo Brichta. Občas je z náckovské hospody slyšet hlasitá hudba, to je pravda, ale opět nejde o Romy, nýbrž o přestupkové jednání majoritářů, kvůli kterému občas na místo vyrazí městská policie, jejíž příslušníci pravidelně v nočních hodinách jezdí po okolí.

Ulice jsou snímané městskými kamerami, které sledují měšťáci…….i proto je téměř nemožné, aby se někdo rval po ulici a odehrávaly se snad nějaké sáhodlouhé příběhy o násilí gangů……Není známé, že by na sídlišti spekulanti skupovali ve velkém na Písečné byty. Pokud někdo dělá randál, je tu městská policie, která sjedná pořádek. Opět je to o individualitě a o tom, kdo jaký jsme.

Jaké starousedlíky sužuje rámus? Opět je to anonymní, nic neříkající tvrzení, které se dá jen těžko ověřit a lehce vyvrátit.

Na sídlišti Písečná se žije stejně jako všude jinde. U základní školy je hřiště pro děti, maminky tam chodí se svými potomky a všechno se odehrává v poklidném tempu. Kdysi se v jiných novinách psalo o tom, že se rodiče na Písečné obávají o své potomky, protože jim hrozí nebezpečí. Ale ani toto není pravdou. Děti si hrají venku, běhají, prolézají atrakcemi, hrají fotbal…….novináři se snaží vytvářet napětí, ale to ve skutečnosti neexistuje. Do schránek sice chodí nabídky na odkup bytů….i zadlužených bytů, ale je věcí každého, zda využije pochybných nabídek, nebo ne. Přeci jen žijeme v demokracii a každý má právo prodat svůj družstevní podíl, nebo byt komukoli uzná za vhodné. V tomto ohledu se neděje také nic hrozného, co by se neodehrávalo například v Praze, Brně, Plzni, nebo kdekoli jinde.

Z chomutovského předměstí, sídliště Písečná, je zbytečné a hloupé vytvářet nějaké ghetto, nebo oblast nějakého napětí, protože toto napětí ani ghetto neexistuje……snad jen v hlavách jednotlivých populistů a politiků neštítících se zneužít smrt mladého člověka ke svému profesionálnímu růstu. Nevytvářejme z místa, kde lidé žijí v naprostém poklidu místo zatracení jenom kvůli několika anonymním svědectvím a generalizujícím tvrzením. Individuální pochybení rozhodně nic nevypovídají o celkové úrovni žití na severočeském sídlišti. Život na Písečné je bezpečný a stejně kvalitní jako kdekoli jinde.