Není čas ani prostor na rasismus. Střelbu v Chomutově vyřeší konstruktivní přístup

Na chomutovském sídlišti Písečná v Jirkovské ulici mezi třetí hodinou ranní došlo k velmi nešťastné události, při které mladý muž přišel o život. Policie celý případ vyšetřuje a zajisté bude mít kromě svědecké výpovědi k dispozici také kamerové záznamy. 

Podle svědectví otce zastřeleného byla oběť střetu na romské zábavě a když se navracela v osudnou hodinu domů, vyběhl z vedlejšího vchodu střelec, který šesti ranami postřelil psa a zabil 34letého muže. Zvuk výstřelu se rozezněl po celém sídlišti, takže každý, kdo měl pootevřené okno, a byl vzhůru, zcela jistě zaznamenal, že se něco v ulicích děje.

Tělo zabitého ještě řádně nevychladlo a už se například v Blesku hromadí nejrůznější teorie navzájem negující to, či ono svědecké tvrzení. Nejkošilatější jsou zprávy bulvarizujícího deníku, který tvrdí, že zastřelený Radek Š. předtím opilý najížděl do aut a jeden z mužů to zkrátka nevydržel a neukázněného řidiče zastřelil.

Zdroj: Blesk.cz

To je celkem odvážné tvrzení vyvolávající především emoce a vlnu nepochopení. V nočních, nebo chcete-li ranních hodinách se veškeré dění v okolí rozléhá. Pokud by skutečně někdo narážel v noci do aut, byl by slyšet náraz a dění z parkoviště do celého prostranství. Jenže podle svědectví některých obyvatel v okolí 300 – 400 metrů daleko od místa činu, žádné takové zvuky slyšet nebyly. Nejdříve bylo ticho, pak pět, nebo šest výstřelů a dále bylo opět ticho. V situaci, kdy jindy z nedaleké silnice slyšíte v noci auto, pokud dostane smyk, nebo přidá výrazně na rychlosti, je téměř nemožné, aby několikanásobné nárazy opilce do okolních aut byly neslyšitelnými a nikdo by si jich nevšiml třeba ve vzdálenosti 300 – 400 metrů.

Podivné je také tvrzení o lidech postávajících na parkovišti, do kterých měl podle Blesku zastřelený najíždět. Kolik lidí se nachází ve tři ráno na ulici, notabene na parkovišti? Kolik obyvatel uprostřed noci je schopno vstát a jen tak sledovat ničení svých aut? Jak se mohli obyvatelé přilehlých domů srotit na ulici, když podle svědků žádné zvuky bouraček a narážení do aut nebyly slyšet?

Svědkyně, který celý incident v osudný okamžik viděla

Jedna ze svědkyň tvrdí, že se dva Romové – rodinní příslušníci – hádali a zastřelený, který byl jedním z nich, na svého příbuzného najížděl. Otáčel se na parkovišti, jezdil sem a tam….mezitím na sebe dvojice začala pokřikovat…. Nedocházelo k žádnému narážení do aut, nebo vrážení do lidí a dopravních značek, protože na místě nikdo nebyl….tedy kromě jedné příbuzné, která se snažila svého rodinného příslušníka přesvědčit, aby uskočil, protože zastřelený chtěl svého příbuzného v opilosti přejet. Střelec, který neměl s hádající dvojicí Romů nic společného vyšel z vedlejšího vchodu a za xenofobních nadávek začal na Radka Š. legálně drženou zbraní střílet. Pokud měl být někdo v ohrožení, pak ohroženými byli pouze příbuzní rodiny a střelec neměl důvod svou zbraň použít.

Pietní místo se svíčkami

Média by měla vycházet z faktů a neměla by krmit veřejnost problematickými informacemi, nad jejichž pravdivostí můžeme s úspěšností sobě vlastní pochybovat. Přednost by měla dostat policie, vyšetřování, svědecké výpovědi, záznamy z kamer a nezaujatý pohled na věc a nikoli účelová tvrzení neprověřených slovíčkaření typu jedna babka povídala.

Ať už k zastřelení Radka Š. došlo jakkoli, je chomutovská událost jasným příkladem toho, že liberalizace zbraní není dobrým nápadem, protože jejich držení může vést k velmi vážným incidentům, kterým by přivolaná policie dokázala předcházet bez fatálních následků. Pokud skutečně mladý Rom dělal něco, co bylo v rozporu se zákonem, měli lidé zavolat policii, která by celou záležitost vyřešila. Pokud docházelo byť jen k narušování večerního klidu a pořádku, měla zasahovat městská policie a nikoli samozvaný střelec, o kterém se z neprověřených zdrojů hovoří jako o bachaři.

Majitel střelné zbraně tady není od toho, aby zastával roli policie. Zbraň neslouží jako nástroj pomsty, nebo snad lék pro neurotického “idiota”…..Chovancovy pravidelné sny o zbrani v každé rodině například v takových případech, jaký se nyní odehrál v Chomutově, ukazují, co se může stát, pokud je někdo ozbrojený a řeší případný problém se zbraní v ruce.

Především není jasné, zda se zastřelený něčeho dopustil, stejně tak není jasné, proč střelec střílel. Policie střelce zadržela a vyšetřuje ho jako podezřelého ze spáchání vraždy. Zkrátka o případu nevíme vůbec nic. Snad jen to, že skutečně žádné bourání na parkovišti slyšet nebylo a na konci celého toho příběhu skončil mladý člověk mrtvý na studeném chodníku.

Komentáře na sociálních sítích vztahující se k této události pouze ukazují, že někteří lidé nechodí příliš daleko k rasistickým prohlášením, kdy někteří Romové říkají “Gadžo se narodil k zabíjení co čekat od nich kdyby mohli tak ani jeden cigán by nebyl na živu“, zatímco rasističtí slušnočeši kontrují “dobře mu tak. O jednoho cikána míň, tím líp“. Je smutné, že se právě takové případy zabití stávají podnětem k projevům nenávisti a xenofobie. Na místo skonu mladého muže jsou zváni lidé…….vzniká tím riziko lynčovacích nálad a projevů rasismu, nenávisti……takový humbuk si skutečně zabitý nezaslouží. Z úcty k jeho životu a památce je třeba pieta, kondolence pozůstalým, dohled nad vyšetřováním například ze strany právních zástupců pozůstalých, poskytnutí prostoru vyšetřovatelům a soudům, aby celá nešťastná událost mohla být vyšetřena a následně soudy vyřešena…..

Rasismus, ani nenávist nic neřeší. Je třeba konstruktivní přístup, se kterým je možné docílit kýženého výsledku.

SDÍLET